U konce s dechem

Ještě v dobách, než se proslavil jako drsný detektiv, šarmantní dobrodruch a hlavně neuvěřitelný kaskadér zahrál si Belmondo cynického mladíka prchajícího před zákonem. Příběh je sice svým způsobem o ničem a film nemá žádnou gradaci nebo něco co by ho hnalo kupředu ale díky Belmondovi, který je od svých novějších hrdinů k nerozeznání je film lahůdkou, která sice nezachutná všem ale náročnější diváky jistě potěší. (15.11.2009)

Godardův celovečerní debut nepřestává bavit ani po padesáti letech. Belmondo se dokonale sžil s postavou ležérního rebela a spolu s krásnou Jean Seberg vytvořili dokonalý filmový pár. Příběh, za kterým stojí François Truffaut je na povrch jednoduchý, ale chování či myšlenkové pochody hrdinů dopředu opravdu neodhadnete. Nechte se unášet atmosférou Paříže 60. let a režisérovým lehkým stylem, zážitek je to totiž téměř dokonalý. (12.07.2009)

Po super sracce Blaznivy Petricek jsem od Godarda nic moc necekal. Takze nakonec docela prijemny prekvapeni, i kdyz stejne to ma svy mouchy. Jsou tu takovy dva zasadni problemy. Strihacovi obcas jebne a je schopnej udelat behem pul minuty dvacet strihu, napriklad sledujem dialog a je zaber na jednu osobu, ktera nic nedela, jen mluvi a to je desetkrat strihnuto, takze vzdy ma trochu jinak hlavu. Coz v podobnejch scenach sice pusobi lehce stupidne, ale da se to jeste vzit, jako snaha o nejaky oziveni. Horsi to je, kdyz se treba nekam jde nebo jede, to je taky jeden strih za druhym, takze auto jede po jedny ulici, strih, po druhy, strih, po treti atd. a dialog pritom furt pokracuje ten stejnej, takze to vypada, jak kdyby litali teleportem. Nastesti tenhle prisernej strih je jen obcas, jinak je film natocenej moc pekne. Druhej a zasadnejsi problem, jsou dialogy, film je totiz postavenej hlavne na nich, ale ja si nemuzu pomoct, ty dialogy jsou fakt strasne stupidni, naprosto priserny kecy o hovne a furt dokola stejny zvasty. Nicmene hodne zachranuje hlavni herecka dvojice. Seberg jako mlada americanka je roztomila a Belmondo si strihnul naprosto paradniho drsnaka, vecne s klouboukem, brejlema a cigarem, nese se po meste jako nejvetsi machr ze vsech, obcas nekde ukradne prachy, kazdou chvily ukradne auto a porad se schani po dalsich prachach, pripadne chce opichat Seberg. Ale jestli cekate, ze tu je nakej poradnej pribeh, kterej tomuhle vsemu da vetsi hloubku, to fakt ne, tady skutecne o nic jinyho nejde, pouze o Belmonda chodiciho po meste, spoustu dialogu a o to, ze ho hleda policie pro vrazdu. Slabsi 4*. (01.08.2009)

Zatímco někteří slavní režiséři stavěli své filmy na neviditelnosti vlastního stylu, Godard ve svém debutu činí pravý opak. Jeho střih a změny rámování jsou neúměrně expresivní vůči poněkud strohému příběhu, který mnohem více než modernistický intelektuální švenk připomíná panoráma na celou tradici pomyslného subžánru krimikomedie, přičemž ho ve vlastní originalitě ukotvuje právě režisérův nápadný styl. Poskočné střihy coby hlavní manipulátor časové roviny, postavy promlouvající přímo do kamery, jakoby se akutně potřebovaly svěřit a náhlé série rychlých střihů na výrazné detaily... To vše, nemluvě ještě o novátorském zapracování okolních ruchů do zvukové skladby a dráždivých sexuálních dialozích, vytváří fiktivní svět, který nás zkrátka baví sledovat a odkrývat jeho zákonitosti. A navrch ještě dokonalá postava frajera Belmonda, který svým charismatem a bezprostředním vtipem snad musel inspirovat i velkou většinu příběhů o Jamesi Bondovi. On má velkou zásluhu na atraktivitě snímku také u dnešního obecenstva. (11.12.2016)

Pre pochopenie (niektorých) Godardových filmov treba mať zrejme za sebou podrobné prednášky o francúzskej novej vlne. Berie si voľne zápletku a drsnú hlavnú postavu z filmov noir. Postava Jean Sebergovej je asi jediná, ktorej "psychologický profil" zaujme aj "normálneho" diváka. Godard predstavil nový mix zvuku, keď používa iba postsynchrony. Na výsledný dojem z filmu to nemá žiadny dopad. Takže Na konci s dychom je film pre filmových znalcov a fanúšikov tohto obdobia. (05.06.2012)