U konce s dechem

Další klasika, kterou jsem trestuhodně opomenul. Kdo ví, jak dlouho svět Godardovi ty jeho dekonstrukce, provokace a boření mýtů žral (doufám, že jen do Cannes v roce 68, kdy to jeho šaškování přesáhlo únosnou mez), každopádně každý režisérův film je zajímavý pouze z malé části, zbytek je zastřen jakousi aurou, kterou asi do smrti nepochopím. Upřímně, JPB je docela průměrný, zajímavé jsou snad jen ty přesahy do filmu jako takového (obsazení několika tvůrců, rozhovor s Melvillem). Tak za deset let bych dal Bláznivého Petříčka a uvidíme. (11.11.2021)

Príručka mladého pozéra. Pseudointelektuálna, s papierovými figúrkami namiesto postáv. S peknou kamerou a dvoma neskutočne cool hercami. Na spropagovanie vtedajšej módy a Paríža (a seba samého) významný film. Najviac sa mi páčila scéna, kde ide Jean Seberg na eskalátore. Ale zajtra si nato nespomeniem. (11.02.2021)

Godardův celovečerní debut nepřestává bavit ani po padesáti letech. Belmondo se dokonale sžil s postavou ležérního rebela a spolu s krásnou Jean Seberg vytvořili dokonalý filmový pár. Příběh, za kterým stojí François Truffaut je na povrch jednoduchý, ale chování či myšlenkové pochody hrdinů dopředu opravdu neodhadnete. Nechte se unášet atmosférou Paříže 60. let a režisérovým lehkým stylem, zážitek je to totiž téměř dokonalý. (12.07.2009)

Jedno ze základních děl francouzské nové vlny, které stálo na počátku oslnivé kariéry Jeana - Luca Godarda a vymrštilo Jeana - Paula Belmonda na výsluní. Režisér měl šťastnou ruku při výběru ústřední herecké dvojice, takhle jednoduše vypadají charismatičtí herci a výborné herecké výkony. Ještě na herecké škole se Jeanu - Paulovi Belmondovi neprorokovala fakticky žádná filmová kariéra, ale poté, co se se ctí vypořádal s rolí desperáta Michela, mu zajímavé nabídky padaly do klína. Postava, kterou ztvárnila Jean Seberg, je přece jen zajímavější díky nejednoznačnosti a nevypočitatnosti pro své okolí. Scénář je sice jednoduchý, ale filmové řemeslo Godard ovládal dokonale, takže výborně pracoval s filmovým obrazem, hudbou a střihem. Hodně působivý film, pro filmové fandy povinnost. Celkový dojem: 95 %. (26.07.2009)

Belmondova upřímnost ve velmi melancholickém kabátě. Godardův přístup se po pár minutách zakousne a přestože celá půldruhá hodina plyne tempem více než pomalým, nevynechal bych z ní ani minutu. Kamera neuhýbá, melodie se zarývá do paměti a drama s několika překvapivými vtípky je na světě. Cynický příběh, ze kterého mrazí a jedinečný zážitek v jednom. (03.04.2006)