Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Padesátiletý spisovatel Vili se roku 1973 v New Yorku díky svému dospívajícímu synovi poznává s ženou, která mu připomíná jeho osudovou lásku, krásnou belgickou Židovku Colette, s níž se seznámil před třiceti lety v koncentračním táboře v Osvětimi. Bohužel, Vili nebyl jediný, komu Colette padla do oka. Neurvalý zájem o ni projevil i velitel přidruženého osvětimského tábora zvaného Kanada, bezohledný a cynický Weissacker. Colette podvědomě cítí, že je vystavena jeho zvůli, a že pokud chce přežít, musí se mu podvolit. V kruté fabrice na smrt ale klíčí i další vztahy, ať už vězeň, nebo kápo, blízkost někoho druhého je jednou z mála radostí a tou největší nadějí na přežití. S postupujícím časem se ruská fronta blíží, ale osvětimské pece polykají své oběti po tisících a fašisté tuší, že jim nezbývá příliš mnoho času. Je nutné jednat. Je myšlenka na útěk bláhovým snem, nebo jedinou reálnou šancí na přežití? A jak velkou roli v našich životech hraje náhoda či něco, co bychom mohli nazývat osudem? Colette je velký příběh o útěku za svobodou, film se silnou a bezprostřední katarzí z právě viděného a prožitého. Zdůrazňuje nadčasové etické hodnoty, jakými jsou láska, svoboda, zodpovědnost za svůj život i nutnost bránit svou integritu vždy a za všech okolností. Colette není dokumentem, ale fikcí sestavenou z mozaiky skutečných, historicky doložených příběhů. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (458)

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Moc jsem nepochopil to mezinárodní obsazení, když ve finle všichni mluví česky. Na rozdíl od kolegů já nikdy v koncentráku nebyl, takže nevím do jaké míry a co všechno bylo a nebylo v Osvětimy možné, pravdou však je, že třeba vyléčení Jirky Mádla působilo extremně nevěrohodně a konec taky teda žádná hitpárada. Filmaři dokáží maximálně těžit z prostředí ve kterým se příbvěh odehrává, protože nevíš minuty co se stane a právě tenhle faktor mě udržel v neustálým napětí. Výborný práce režie, kamery i herců nakonec dokopla tenhle film ke čtyřem hvězdám, ale s odřenejma cípama. ()

hous.enka 

všechny recenze uživatele

U filmu Colette mi chybí příběh. Jakýkoli. Nestačí mi totiž náznaky vztahu a prostředí koncentračního tábora, protože Colette nechce být dokumentem, ale snaží se hrát na strunu á la věci nejsou takové, jakými se zdají být. Téma lásky mezi krásnou Belgičankou a pražským Malým pivem, je milé, ale čekala bych, že ten moment, kdy se pak v táboře shledají, bude trochu propracovanější, než pár temných záběrů na nahá těla. Navíc tím, že je ten film roztažený jakože do třiceti let, té kompaktnosti také moc nepomohlo. Herci jsou ale výborní a prostředí Birkenau - ač tisíckrát variované - je stále přitažlivé a nesmíme na tuhle epochu našich dějin nikdy zapomenout. A jako takové memento Colette funguje výborně. ()

Reklama

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Není pochyb o tom, že na světě existují jizvy, které by se měly pořád otevírat, aby se nezapomnělo, co je způsobilo. Jenže zrovna tuhle otevřel Cieslar, známý to ambasador ženského utrpení, pod lokální anestezií.. Tragické postsynchrony, nevěrohodnost milostné linie, papírové hlášky ve stylu: „Vítejte v pekle!“, digitální rackové a šum mořského přílivu jakožto symboly naděje (opravdu? zase?) a především řídká přítomnost emočního náboje - to všechno jsou indicie k nijak objevnému zjištění, že silný námět nemusí automaticky znamenat silný film.. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Několik důvodů, proč se mi to nelíbilo: 1) Dabing! Nevadí, že film byl natočen anglicky a až posléze dodabován, ale jak! Odfláklost je vidět hlavně na začátku ve scénách z Ameriky, kdy zvuk viditelně nejde hercům do pusy. Většinu německých postav mluví naši "vyhlášení" dabéři typu Svatopluk Schuller.__2) Čeština a slovenština tam, kde se zjevně mluvilo německy! I to by bylo ok, ale postavy do toho neustále melou i německé výrazy, asi aby se tomu dodal punc echt deutschland!__3) Milostná linka! Věrohodnost zamilovanosti dvou hlavních postav je asi taková, jako kdybyste se autem v devadesátce prohnali kolem neznámé prodavačky melounů na krajnici, večer se do její vesnice vrátili a rovnou jí vyznali oddanost až za hrob.__4) Škoda velké výpravnosti = nákladnosti, inspirace Schindlerovým seznamem je příliš očividná a v charakterech postav přerůstá až v plagiátorství.__ 5) Všechno povedené sráží trapná milostná romance a až obsesní snaha ukázat všechno až do konce, za každou cenu šokovat a znechutit diváka.__6) Aspoň by si to zasloužilo originální soundtrack, to věčné omílání Strausse a dalších klasiků už nudí. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Základní problém, kterým s tímto filmem mám, je jeho jazyk. Angličtina se do koncentráku jednak ani trochu nehodí (ze všech evropských řečí vůbec nejmíň), ale bohužel se její užití dá považovat také za součást kalkulu tvůrců a tahák na zahraniční publikum (a dle hlavně začátku+konce z roku 1973, hlavně na to zámořské, potažmo filmovou akademii). Což je velká škoda, protože jinak se mi film vcelku líbil, hlavně po příběhové stránce. Když pominu tu zcela nezáživnou dějovou linku ze „současnosti“, dění v táboře bylo docela napínavé, přestože sem tam nějaká scéna vyzněla naivně (někdy více, jindy méně) a v některých chvílích zase pomohla náhoda (ovšem ta je důležitá i v normálním životě, že?). S výpravou a technickou stránkou filmu, mimochodem profesionálně působící, jsem byl spokojený (krom těch krutě umělých racků, na kterých se kdoví proč tak moc lpělo). Ve výsledku to vidím na lepší 3*, zdejší hodnocení tentokrát (kupodivu) dost odpovídá. ()

Galerie (125)

Zajímavosti (37)

  • Film je inspirován osudem slovenských vězňů Alfreda Wetzlera a Rudolfa Vrby (vlastním jménem Walter Rosenberg), kterým se v dubnu roku 1944 podařilo uprchnout z Osvětimi a kteří pak v Žilině poprvé odhalili pravdu o zločinech proti lidskosti. Zpráva byla posléze předána Světovému Židovskému kongresu v Ženevě a Úřadu zvláštního vyšetřování ministerstva spravedlnosti USA. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Arnošt Lustig si prežil peklo holokaustu na vlastnej koži a bol svedkom ojedinelých útekov z Osvienčimu. (kacer4)
  • Psychologicky náročné scény zkoušel režisér s herci ještě před natáčením a bez kamery. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)

Reklama

Reklama