Před půlnocí

„To je zvláštní. Všimla jsem si toho až teď. Už vůbec nemáš rezavý fousy. Byla to jedna z věcí, kvůli kterým jsem se do tebe zamilovala.“ - „Nezmizely, jen zbělely.“ A nejen ony, ale i celý vztah... Třetí díl se oproti těm dvěma dost změnil. Jejich převážně příjemná, magická atmosféra je zde už jen formou dozvuků, jakkoliv silných. Konverzačka je to stále výborná, ale místy pořádně hořká. Pokud v předešlých setkáních byly (zdánlivě) banální dialogy plné souznění, jiskření, a jen občas zklamání, zde z těch dávných pocitů příliš nezbylo (nechybí, jen je jich míň, a časem zrovna nepřibývají, naopak, dřívější lehké neshody tu vykrystalizují v nefalšované střety názorů). I fakt, že předchozí díly se mohly odehrát takřka v jakékoliv době, se tu stírá, neb důraz na aktuální mužský (a hlavně) ženský svět dělá film současným, ovšem nejsem si jist, zda i nadčasovým (možná napoví budoucí projekce, pokud se k nim ovšem dostanu, a nezůstanu u příjemnějšího, nadějnějšího 1. a 2. dílu). Konec opět povedený, ale zatím to víc jak na silné 4* nevidím. (15.03.2020)

Nikam nespěchající dlouhé záběry, takhle dlouho jsem na hlavní hrdiny přes přední sklo auta ve filmu snad ještě nekoukal. Totéž se opakovalo s venkovním posezním s přáteli u jídla, kdy člověk opravdu dostávýá chuť na nějaký ten kvalitní řecký salátek s dobrým ročníkem ve skleničce. Záměrně jsem však vynechal to hlavní na celým filmu a tím jsou dialogy, protože o takhle poctivý dialogy ze kterých jde sám život člověk ve filmu hned tak nezakopne, tak vydařená kombinace intimních, zábavných, ale i romantických slov opravdu stojí za pozornost. Myslím sim, že film vyžaduje od diváka krapet tý partnerský praxe, ale na oplátku nabízí velmi kvalitní zážitek, protože mám dojem, že mnoho mužů i žen si při tomhle bijáčku hrábne do svých vlastních životů. (25.06.2013)

Zpočátku mi chyběl onen charakteristický feeling z předchozích dílů, ovšem s každou přibývající minutou byl tento nedostatek štědře kompenzován. Znovu jsme svědky geniálně promyšlených a hlubokých dialogů, znamenitých hereckých výkonů a v neposlední řadě intenzivní chemie mezi ústředním duem, která vyniká díky dlouhým záběrům bez střihu. Posledních 10 minut patří bezpochyby k nejsilnějším momentům filmu, které z paměti jen tak nezmizí. Romantika jak se patří bez zbytečných sentimentálních hovadin. 75% (31.12.2013)

Pohádkový realismus, kdy on představuje tu, až fantasktní, romantiku a ona racionální život, plný strachu a nejistoty. Všechny tři Linklaterovy snímky jsou hluboké jako lidstvo samo, v tomhle případě naši tři scénáristé (režisér, hlavní herci), krutě pravdivě a až mrazivě odráží život. Dialogy jsou upřímné, promyšlené a v závěrečné třetině tak vygradované, že máte strach. Máte strach protože víte jak to může dopadnout. A potom všem, co jste prožili to nechcete. Po tolika letech co ty lidi znáte, máte chuť vstoupit do příběhu, přicestovat strojem času z budoucnosti a říct jim, ať toho nechají. Ať se ohlédnou zpět a přemýšlí. Život není perfektní, ale na nás je vzít si z něj to nejlepší. (25.07.2013)

Měl jsem nějaký nutkání to vidět a "překvapivě" se film opět skládal z rozhovorů o ničem. Oběma předchozím dílům jsem dal 2 hvězdy a dám je i v tomto případě. Ale "něco" v těch filmech asi je, když jsem zkouknul všechny 3 díly. A vsadil bych krk na to, že za nějakejch 8 let tady bude ještě další pokračování, který bude opět o ničem, ale já se na to zase podívám, jestli se toho dožiju... (15.03.2014)