Sicilský klan

Poctivá starosvetská heist-movie gangsterka z francúzskej školy, ktorej dominuje neprekonateľné herecké trio Gabin-Delon-Ventura a podmanivá atmosféra. Zaujímavé je, že miestami má ten film nádych westernu, a to nielen vďaka skvelej Morriconeho hudbe, ale hlavne kvôli finálnej prestrelke. Výborný film. (8/10) (29.01.2012)

Na prvý krát som zaspal a dobre sa stalo! Keď sa totiž film volá Sicílsky klan a hraje v ňom takéto trio, predstavím si drsné mafiánske predstavenie, plné prestreliek a veľkých vášní. Namiesto toho sa jedná o takmer klasickú krimi s pokojným tempom rozprávania, ktorú som si na druhý krát užíval neporovnateľne viac. Najmä teda vďaka naplno nevypovedaným, iba naznačeným a divákovej fantázii či skúsenostiam prenechaným súvislostiam - o minulosti postáv nevieme nič alebo len veľmi málo, ich rozhodnutia preto sledujeme s trochu iným napätím, hádame kam nás povedú, čo nám o nich prezradia. Na konci som nevedel ani to, komu vlastne čo zlé alebo dobré prajem... (05.02.2007)

Na svou dobu hvězdné obsazení Gabin, Delon, Ventura, pod taktovkou jednoho z mých oblíbených francouzských režisérů Henri Verneuila, mne ve výsledku mírně zklamalo. Tedy, ne tak ani samotní představitelé, jako výsledný film, jenž mne nějak jednoduše nedokázal ničím vtáhnout do děje, což je jistě škoda, neboť potenciál tu jistě byl veliký. Scéna únosu letadla, pak z dnešního pohledu všech možných i nemožných bezpečnostních opatření, působí vskutku neuvěřitelně, ač v tehdejší době provést něco podobného třeba vzdáleně možné bylo. Pokud tedy chcete vidět poctivou gangsterku od Henri Verneuila s Gabinem a Delonem v hlavních rolích, doporučoval bych spíše Melodii podzemí. (28.09.2009)

Vynikající gangsterka, kterou jsem viděl kdysi dávno v mládí a zapomněl na ni až po včerejší oživení v tv. I po letech nic neztratila na působivosti a rozhodně se mě líbí víc než tolik vychvalovaný Kmotr. Výborné herecké trio s působivou hudbou Ennia Morricone dávají filmu další plus. Stále vidím kamenné tváře Gabina a Delona v pilotní kabině při průletem nad Manhatanem a následném přistání na dálnici. (18.05.2014)

Filmy o mafiánech a gangstrech nikdy nestály v centru mého zájmu, obvykle mne nebaví. Ale chtěl jsem se postupně podívat na všechny dostupné filmy s Jeanem Gabinem, stejně jako s Linem Venturou (i když ten zde coby komisař hraje třetí housle) a kultovní film s posledním setkáním mých oblíbených filmových hvězd na plátně jsem nemohl vynechat. Sicilský klan určitě není tradičním mafiánským filmem, svou atmosférou se nese spíše na vlně klasických francouzských kriminálek, přesto se mi u něj vynořily vzpomínky na legendárního Kmotra, u kterého jsem kdysi místy podobně trpěl. Film měl spoustu pozoruhodných momentů, z nichž bych samostatně vypichl napínavý útěk vězně na začátku (s hodně minimalsitickým zpracováním připomínajícím styl JP. Melvilla), užil jsem si i toho Gabina coby vůdčího mafiánského klanu, ale dohromady to (alespoň pro mne) pozoruhodný film zas tolik nevytvářelo. Na můj vkus až příliš hodně rozehraných motivů a zápletek, které sice časem našly vyústění v uspokojivém konci... ale mne u toho bylo zcela jedno, kdo a jakým způsobem koho dopadne a kdo na koho dřív naposled vystřelí. Ještěže vůdce klanu zůstal takovým gentlemanem, úplné zakončení patří nakonec určitě k nezapomenutelným. Henri Verneuil umí natočit kvalitní žánrovou podívanou, několik jeho filmů ze 60. let na čele s Opicemi v zimě a 25. hodinou jsem hodnotil plným počtem, tentokrát jsme se úplně nepotkali. Snad příště zase budu odměněn pro změnu velkým zážitkem. 60% (25.04.2020)