Sicilský klan

Výborná francúzska gangsterka, ktorá vyťahuje z kabáta všetku tú dobovú eleganciu a zápletkové vyšperkovanie udalostí. Výborne rozčlenené, dej je mimoriadne napínavý aj bez skvelého Morriconeho, aj bez dialógov, skrátka reč tela zúčastnených je fantastická. Nápaditosť, dynamika, scenár. Aj medzi postavami možno nájsť rozdielne špecifiká. Zatiaľčo Ventura je inteligentný a charizmatický "policajt", Gabin corleonsky kamenný otec klanu, Delon naproti tomu improvizujúci vorkoholik, ktorý tým, že vykonáva potrebnú špinavú robotu, je zároveň i najviac ohrozeným spomedzi kriminálnikov. Ako sme sa postupne dopracovali k prepadnutiu lietadla, neraz som si spomenul, aké béčka s touto tematikou vznikali (a vznikajú) a ako ich Sicílsky klan v pohode strčí do vrecka. (09.10.2015)

Může člověk chtít od filmu víc než Gabina, Delona a Venturu najednou? Odpověď zní, že samozřejmě může, ale mně to úplně stačí. Tempo Klanu je pozvolné jako večeře u rodinného stolu jeho šéfa a do svých tenat mě dostalo stejně pozvolna a jistě, takže jsem během poslední půlhodiny už jen mlčky seděla a zatínala prsty do opěradla. Když si představím, jak lacině (přesněji řečeno proklatě draze) okázalou a výbuchy překypující ubohost by z podobného tématu udělali dnes, je mi trochu teskno. Stejně jako z toho, že dvě hvězdy z hlavního tria už zaujaly svá místa v hereckém nebi a zřejmě nikdo už nenatočí tématicky podobný film bez stovek vybuchlých aut, tuny trapných hlášek a uječených herců, zatímco u jediného Gabinova pohledu, Delonových na okamžik se zalesknoucích očí při rozhovoru o jeho dětství a Venturova úsečného "připalte mi" jsem měla pocit, že už to jen samo o sobě je hodno nejméně oscarové nominace. A pokud by se člověku drala na rty námitka, že podobný závěr a milostnou pletku s kolegovou ženou už někde viděl, tak to aspoň v mém případě odmávne s pubertální jistotou, že od Klanu ostatní filmy opisují. Moje jediná výhrada k filmu se týká maestra Morriconeho, protože jeho hudba se mi poprvé v životě nejen nelíbila, ale přímo mi vadila. Ale co, kvůli jedné blešce v luxusním kožichu přece nebudu snižovat hodnocení. (02.10.2007)

To jsem se zas jednou krásně poměla. Co jméno, to bělostná perla na náhrdelníku francouzské kinematografie s čestnými výjimkami. Příběh sice není žádná romantika, abych u něj tála jako kostka ledu ve skluzu, přesto se tak děje. Držíte palce lumpům, vychutnáváte si každý záběr, každou scénu, každý okamžik. To vše protkává hudba z pera génia. Vine se jako řeka celým příběhem a umocňuje tak celkový prožitek. Perfektně promyšlená loupež šperků a kdyby Alain udržel na uzdě svou chuť na zrzku (mezi náma ... ani se mu nedivím, zrzky jsou prostě kočky!), tak by si mohl dávno válet šunky ve Veracruz s melounem pod matrací. (09.06.2015)

Krásná ukázka toho, co šlo Francouzům velmi dobře - kriminální thrillery, případně mafiánské filmy. Místy si skoro říkáte, hlavně kvůli hudebnímu doprovodu, jestli to není komedie, ale herecké výkony titulní trojice a hlavně skvělého Gabina, vám dokážou, že tohle není jen tak nějaký filmeček, ale dobré dílo. (11.05.2017)

Detektivní hraný film to nikdy nemá lehké. KLAN po desetiletích, která upynula od jeho premiéry, rovněž. Platí to tím spíš, že je dobře zvládnut režijně, fantasticky obsazen velmi dobře hrajícími francouzskými hereckými špičkami a má co nabídnout i dramaticky stupňovanou atraktivní podívanou s dobrým scénářem. Z minima je tu opravdu využito více než maximum. Jako každá dobrá detektivka i tento film přesahuje do společenské reality prvních let francouzské Páté republiky. Řekl bych, že je nadčasový právě pro ten přesah a pro to velmi neokaté prezentování tohoto nečítankového subžánru jako skutečné kvality hraného filmu. I po desetiletích nemůže nezaujmout. Je škodou pro nás všechny, že dosud nebyl digitalizován. Pozitivní fakta, která uvádím, by byla ještě více průkazná. (01.03.2008)