Povídka o policajtovi

Túto vynikajúcu francúzsku kriminálku som už videl mnohokrát, ale pred napísaním komentára som si ju doprial ešte raz. Keďže ju poznám naspamäť nemohla ma ničím prekvapiť. A predsa. Nikdy predtým mi tak neprekážal uškriekaný Abrhámov hlas pri dabovaní Delona, ako teraz a nikdy predtým mi toľko neprekážala tak hlúpo vyjadrená vďaka tabakovým koncernom za poskytnutú dotáciu. Možno by bolo zaujímavé spočítať koľko minút bol Delon na plátne bez cigarety. Veď tento film by mohli premietať aj pri odvykacích kúrach. Najväčšiu pochvalu si samozrejme zaslúži Jean-Louis Tritignant bez ktorého by to bol iný film. (08.10.2012)

Borniche kontra Buisson. První musí dopadnout toho druhého, jinak brunátnému nadřízenému rupne cévka (krásné klišé kriminálek) a pošle ho na venkov chytat zloděje slepic. Nelze se pak divit, že Delonova postava vypaluje jednu za druhou (až dehet prostupuje skrz obrazovku) a bezohledně směrem k uklízečce típá vajgly na podlaze kanceláře. Je to totiž stres chytnout někoho jako je Trintignantův psychopat (záporák z rodu Schneiderů a L´Epervierů), protože už jen jeho pohled naznačuje, jak by si náramně užil, kdyby vás mohl rozřezat pilkou.. Klasické francouzské krimi o mravenčí práci Sureté, která se převážně skládá z mačkání práskačů a informátorů, dokud z nějakého nekápne božská. Nutno pochválit nezvyklý Abrhámův dabing a to nejen proto, že když měl Delon v hubě žváro, on ho měl ušislyšně taky.. (22.10.2018)

Na můj vkus možná až příliš pomalá kriminálka, jejímž hlavním trumfem je metodická policejní práce, sem tam proložená krátkou, nervy drásající akcí. Jacques Deray nacpal do 107 minut subjektivně snad dvě a půl hodiny úmorného pátrání. Za fakt že se mu celý koncept nerozpadl pod rukama vděčí nejen výbornému Delonovi, ale i ještě lepšímu Trintignantovi. A taky atmosféře, která kolem nich houstla snad sama od sebe. Zasazení do retra, možná poplatné předloze, scénář nevyužil jak bych si přál a odepřel mi možnost vidět autentický neo-noir z Francie sedmdesátých let. Režisér jen do děje zakomponoval jisté nostalgické vzpomínání na dobu, kdy policajt i zločinec ke svým profesím chovali něco jako vzájemný respekt. Nejsem si jistý nakolik je to na místě, ale vhledem k úchvatnému herectví obou hlavních postav mi tahle myšlenka připadala úplně přirozená. (12.11.2013)

----- "Hnusí se mi to." ----- "Mně taky. A máme na vybranou ? Ani já, ani ty." ----- Zvláštní příběh. Plyne v konstantním tempu ... za konstantního napětí. Chybí mu vrchol, ke kterému by mohl směřovat ... kterého by mohl dosáhnout ... který by mohl překonat. Jako když vypravěč nikdy nezmění rytmus a nezvýší hlas - dokonce ani ve chvíli, kdy mluví o letící kulce. Přesto je jeho kouzlo téměř neprůstřelné. Nemáte na něj - to ON má na vás. (03.11.2015)

Dost dobrou kriminálku, v níž si nikdo moc nedělal hlavu s psychologií postav (tihle jsou dobří, tihle zlí a hotovo) poněkud shodil závěr, kdy byl dlouho těžko polapitelný zločinec chycen tak jednoduše. Scénáristické pero se asi nějak unavilo. Bohužel jsem měl tu smůlu, že jsem film viděl dabovaný a Josef Abrhám se k Delonovi absolutně nehodí. (03.10.2008)