The Captive

Námět s netradičním únosem řízlým obchodem s dětmi byl výborný, ale Egoyan ho dokázal úspěšně zprasit. Nejvíc mi vadilo styl vyprávění. To nepřehledné skákání v čase mi lezlo na nervy. Nemám nic proti občasným retrospektivám, ale musí tam být nějaká spojka, která vysvětluje, z jakého důvodu se děj vrací do minulosti. To tady absolutně chybělo. Nijak zvlášť mě neoslovilo ani obsazení. Proti jednotlivým hercům osobně nic nemám, ale pod režisérovým vedením nedokázali svým postavám vtisknout osobnost, o nějakých emocích ani nemluvě. Reynolds s Mireille Enos se sice snažili zahrát zdeptané rodiče, ale působili křečovitě. Durandův záporák byl vyloženě směšný. Škoda promarněného tématu. 30% (26.02.2015)

V momentu únosu mimo obraz použil Egoyan úplně stejný záběr jako Villeneuve v o rok dřívějších Prisoners. Jinak se ale vydává jiným směrem, padouchy i zákulisí s unešenou obětí nám ukazuje hned od začátku, průběžně s představováním hlavních postav. Chronologické rozházení některých událostí dělá sledování filmu zajímavým. Jasno začnete mít až po pár desítkách minut. Následně dojde na působivě mrazivé scény i slušně vyobrazené záporáky, ze kterých naskakuje husina. Slušný, ne úplně typický příspěvek do skupiny podobných žánrovek. (26.03.2020)

Krásně tady můžeme porovnat práci Egoyana a Denise Villeneueva. Nedotažený scénář, který nabízí sice spoustu zajímavých scén a dialogových pasáží, ale prapodivně přeskakuje v časových rovinách a neumožňuje divákovi improvizovat a domýšlet, ani však listovat v bujarém obsahu, jelikož je nepřehledný. A bohužel zároveň není ani z poloviny tak atmosferický (chybí práce s kamerou, hudbou, nasvícením) jako Zmizení, což je element, který tvořil v o rok starším počinu 50 procent úspěchu. Celkově vzato tedy Captive o třídu horší, stále však slušná filmařina. Nejvíc potěší opět expresivní Reynolds, který se do těhle rolí prostě umí položit. (04.10.2015)

Já jsem tušila, že to nebudu mít s Atomem jednoduché. Kdepak Sladké zítřky a nebo Feliciina cesta, tam jsem neměla problém, ale tady jsem silně rozpolcená a nevím, kam mám The Captive zařadit. Možná, že kdyby se tolik nesnažil tvářit tajemně, zajímavě, originálně až experimentálně a kde na začátku vím zhruba tolik, co na konci, tak by to prospělo oběma stranám. Divákovi jako jsem já, rozhodně. V prolínání časových rovin jsem se po půlhodině zorientovala, ale horší to už bylo se scénářem, z kterého se podle mě dal vykřesat daleko větší trhák. Takhle jsem měla pocit, že tam snad není jediného normálního tvora, protože jsem se nemohla zbavit dojmu, že se všichni pohybují v jakési pro mě nepochopitelné dimenzi. Ještě tak otec Matt působil přijatelně, kterého hrál ostřílený Ryan Reynolds, ale když jsem viděla interiér jeho auta, tak jsem taky chvíli zaváhala. Co se tvůrcům povedlo maximálně dobře, byl výběr osoby, která trávila čas s Cass. Tak slizký a odporný typ člověka od prvního pohledu jsem dlouho neviděla. Tam jsem neměla jediný problém zaujmout jasné stanovisko. Zkrátka celý Atom Egoyan, ale já tentokrát konstatuji, že to bylo velké zklamání. (06.11.2014)

Opravdu chladný thriller. Po Zmizení je tu další podobný srdcervoucí příběh. Ztráta potomka je vážná záležitost, a je jasné, že to diváka dostane. Ale tady se mi líbilo, že se netlačilo zas tak na pilu, a byly tam i jiné dějové linie. Takže veškerá koncentrace nebyla jen na dívenku v multifunkční místnosti. Celý průběh a vyvrcholení bylo celkem očekávané. Ale jsem rád za happyend. Po herecké stránce žádné výtky, scénář si myslím obstojný. Tak mi nic asi nebrání dát tomuto dílu už slušných 70%. (25.10.2014)