Cikán

Čekal jsem příběh o utlačovaných cikánech, ovšem dostal jsem (dalo by se říci, že naštěstí) svižnou kriminálku, kde cikánská otázka hraje až několikáté housle. Ze začátku působí trochu zmateně, dvě dějové linie se zdají být zcela o něčem jiném, ovšem v druhé polovině se navzájem protnou. A jak už to u většiny Francouzských krimifilmů bývá, většina filmu stojí na hercích. Alain Delon málomluvného drsňáka Cikána zahrál velice přesvědčivě, Annie Girardot přes nevelký prostor dokáže (nejen) díky svému zralému půvabu zaujmout, stejně tak i veteráni žánru Marcel Bozzuffi, Maurice Barrier či Renato Salvatori. Trochu pozapomenuté, přesto kvalitní kriminální drama s jemným sociálním podtextem (ale opravdu jemným) a nevtíravě silným závěrem. 85%. (05.05.2010)

Na první pohled se na komerčním úspěchu filmu měli svorně podílet hvězdy populární francouzské generace fešák Alan Delon, charismatický Paul Meurisse a temperamentní Annie Girardot. Což by mělo stačit, aby se film těšil dobrému úspěchu. Nu, ale pojďme dál, zastavím se u slavného Alana Delona. Ostatně v kriminálních a dobrodružných žánrech se mu vždycky dařilo. Samozřejmě, že dovedl natočit i dobrou psychologickou polohu, kde jsem si cenil jeho nápaditost, profesionalitu a neodolatelný šarm, proto ho nechci srovnávat s jinými rolemi. Snad mu neukřivdím, když napíši, že mi zde chyběla jeho typická brilance nadsázky a lehkost. A právě tak i herecký výkon Paul Meurisse, jenž má na svém kontě dost zajímavých postav, které dokázaly zaujmout. Zde mi jeho postava k Cikánovi přišla jaksi vypreparovaná navíc a trochu mdlá. Annie Girardot není filmová kráska, ale má nádhernou ženskost a z jejího úsměvu či pohledu je cítit pokaždé velké herectví. Bohužel i její role je zde velmi chudá a větší prostor by nebyl na škodu. A ještě je tu pro film možná přitažlivý malý cikánský minisvět, kde se kamera snaží snímat onu přirozenou mentalitu jejich svobodného života s citem a to se myslím povedlo. Ačkoliv film jako celek působí rozporuplně, za zhlédnutí stojí. (27.06.2010)

Uspávající (a mezi námi, slabý) začátek a hodně povedený doběh, u kterého nečekáte nic než špatný konec. Prostředí přívěsu mi připomínalo maringotku na Smíchově, kam Fešák Hubet s oblibou chodil na kafe. No a v netypické roli Annie Girardot, která ústy paní Galatíkové hned v první větě řekne "šoustat". Jen mi nesedělo, že téma filmu dělá z cikánů utiskované chudáky, kterým majoritní společnost dupe po zádech (naštěstí hlavní postava Cikán/Delon se jako hrdina rozhodně nechová a sympatie diváka si ničím nezaslouží), aniž by jediná "nespravedlnost" byla ve filmu ukázána. Být volným a svobodným člověkem neznamená přiživovat se na úkor druhých. (23.06.2013)

Připouštím, že jsem tento snímek lehce nadhodnotila, váhala jsem mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami. Nakonec u mě zvítězilo hvězdiček pět. Již kvůli tomu, že mi, na rozdíl od mnoha jiných, vůbec nevadilo, že Cikán má modré oči. Delon hraje jak o život a já mu věřím každý nádech i výdech. A barva jeho očí mne během filmu fakt neinteresovala. A Giovanni je můj pan Autor. Zajímavé bylo i obsazení Meurisseho do role zloděje - gentlemana, takřka aristokrata, zkrátka přesně takového člověka, jakým Meurisse sám byl. Jen by mne zajímalo, zda neexistuje více českých dabingů (dabingforum uvádí jen jeden). Ten, který dělala v roce 1994 ČST, je výborný. (27.02.2012)

Tyjo, Delon jako cikán.  Přál jsem si dosáhnout moudrosti a nikdy nepoznat v životě rozchod, ale tohle  nééé.:D Takže já začnu po Belmondovsku: Tak jak se máme? Já se mám dobře, dneska skvělý den,  ale tohle byl pro mě slabší moment jarních prázdnin a filmové zklamání za ušmudlanou a hodně slabou trojku.  José Giovanni mě dokázal několikrát emociálně zasáhnout ale tady nebylo čím. Sociální rozměr filmu je málo nastíněný, na to abych dokázal hlavnímu hrdinovi fandit (či s ním nedejbože soucítít nebo ho litovat), když je to regulérní zločinec s nablbými kumpaný. Film jinak naprosto neefektivně přepíná mezí dalšíma dvěma dějovými líniemi o dalším (a podobně nesympatickém) zločinci a slizkém komisaří, který to jedinný trochu oživoval, protože podobníé postavy Giovanni uměl. Ale takhle míchat motivy a zápletky se mu vymstilo. Ve výsledku to bylo poměrně nezázivně a o ničem bez nějakého vnitního zážitku a vztahu k postavám. Dokonce jsem se u toho místy i celkem nudil. (17.02.2020)