Slovo policajta

Francouzské lehké béčko o pomstě z roku 1985. Jeden hrdina versus desítky nepřátel, přímočarý děj bez zvratů a spousta vystřílených nábojů. K tomu samosebou neprůstřelný hrdina a několik upocených "svalnatých" rvaček. Prostě přesně typ filmu v jakém byste tehdy očekávali vycházející hvězdu typu Van Damma. A hle, on padesátiletý Alain Delon. Což je sice překvapivá, ale nikoli zlá volba. Alespoň té nudné a jednorozměrné postavě dokázal vtisknout zdání nějaké hloubky. Celkem to odsýpá, je to drsné, místy i příjemně syrové a celkově dost podařené. Ovšem naprosto neskutečně to kazí syntetizátorové iritující peklo. Rozhodně jedno z těch nejhorších osmdesátkových. Takže nakonec pouze průměr. (06.02.2008)

Pozrieť si tento film opakovane je číre bláznovstvo. Už pri premiérovom sledovaní si väčšina divákov všimne mizerný scenár, režiséra, ktorý ho ničím nevylepšil, viacero amatérsky zahraných scén, neospravedlniteľnú hudbu a zlý pocit po skončení filmu. Vlastne som si chcel iba pre seba odôvodniť, prečo ho nehodnotím. A na to som ani nepotreboval vidieť celý film. (01.12.2023)

Povídám a potvrzuji slovem svým, že osmdesátkový Alain Delon je bojovníkem proti zločinu nejudatnějším, rozdavačem polibků smrti nejdrsnějším. Epický lovec jdoucí po věci a navíc umí zápasit. Poctivě vyrýsoval každý sval, hlavu namáhal, svůj pověstný ledový pohled pod správný úhel nasměroval. Pot, zuřivost ve tváři, žádná hranice ovládání, završeno večerem kejklířovým, v manéži vše korunoval...a tepající modré oči jako pohyblivé písky slouží dál. (28.11.2016)

Tohle mohl být dost dobrý film o pomstě, protože námět byl docela dobrý. Jenže ono se to jaksi moc nepovedlo a byl z toho jen takový průměrný filmeček, který proběhne před očima od jedné mrtvoly ke druhé, aniž by vás něco aspoň na chvíli zaujalo, nepočítám-li inspektorčiny odhalené vnady. Závěr v cirkuse byl bohužel až trapný. (18.10.2008)

Když si Alain film produkuje, odrazí se to vždycky v jeho kvalitě. Už jsme měli výhrady k mnoha "jeho" filmům, Slovo policajta je takovým reservoárem všeho, co lze jím produkovaným filmům vytýkat. Scénář je jak máslo, hlaďoučký, krásně namazaný pro velkého tvrďáka. Už ten wrestlerský vstup na pláži je blbej jak necky, a nenechte se odradit, nebudeme se pohybovat v Karibiku, ale po Lyonu. Hlavního padoucha snadno uhodnete, některé vedlejší motivy jsou až trapně namazané ("jsem tak sama"), že se až začnete stydět za Alaina. On se ale nestydí ani za mák a ještě si nakonec střihne anglicky zpívaný duetek. Jenomže film odsejpá a já jsem viděl tolik horších věcí... (02.10.2016)