Rozkoš

Parádní. V záplavě “komedií” s nosem Anny Polívkové v hlavní roli se snadno ztratí informace o existenci zajímavých filmů, jako je tento. Dostal jsem se k tomu čirou náhodou a upřímně mě to mrzí, že o Rozkoši není alespoň mezi skalními fandy filmu (jako jsem já) lepší povědomí. Zasloužila by si to, je to pastva pro dotčené smysly. (23.04.2020)

Netradiční - hurá! Doufám jen, že po pár dnech nevyšumí. Možná rozehráno příliš příběhů, emocí - na druhou stranu, to všechno hrálo v Milenčině (nečekaná dvojznačnost) velkou roli. Jana ji hraje skvěle - tu zmučená, tu razantní, aby nakonec totálně slítla k hloupým činům. Moderní doba si žádá debilní činy. A ty jsou divákovi předkládány stylem z House of Cards. U mě dobrý. Zeptejte se za týden. Snad nezůstane jen a pouze: "Ona se bojí, že mi stále stojí za ní pro to jít. Stojí za to žít, stojí za to žít ..." (05.12.2013)

"Vichrovinka z hor". Kdo ví, z jakého uměleckého podhoubí Jitka Rudolfová pochází, tak je mu jasné, o čem mluvím. Pamatuji, jak před cca 15 roky jsme si s kamarádem dělali legraci z Jitčina pseudouměníčka promítaného v Klubu na Rampě a tohle se veze na podobné vlně. Oceňuji překvapivou obrazovou kompozici, která nejednou potěší estétovo oko, je fajn, že film je oproštěn od nudného klišé, ale jinak scenář, chcípácky se plácající se od ničeho k ničemu, prostě nebrat. Nedělal tomu náhodou dramaturga Vachek? Po třiceti minutách už mi, slovy hlavní protagonistky, šly na jazyk slova "Už mě to tady nebaví." (17.05.2014)

Ačkoliv ten způsob vyprávění mi moc nesedl, sdělení je to odvážné. Všichni jsme v hajzlu, nebo alespoň všichni hrdinové filmu. Boj s prázdnotou je dost beznadějný, a když jsou kolem člověka samí idioti, tak to tuplem nejde vyhrát. Tahle skvadra herců, která se objevila ve filmu má myslím docela talent, a ještě by nás v budoucnu mohla překvapit. Jana Plodková je jak je vidno schopna zvládnout i složitější roli, to mne potěšilo. 70% (03.09.2014)

No vida! Po tak nějak nijakých Zoufalcích natočila J. Rudolfová vyzrálý a vtipný pohled do duše rozpolcené ženy. Každý na to přemýšlení o životě ale asi není, jak je vidět na zdejším hodnocení. Škoda. Film je to vytříbený a kompaktní -jak příběhem, tak stylem- a k závěru spěje krásně plynule. Ovšemže si všichni z filmu neodnesou totéž; tohle není příběh o Brandonovi z Beverly Hills, do kterého je vidět jako do křišťálové studánky. (K mnohovýznamovým lynchovinám to má ale daleko. :)) Máte-li rádi vztahové filmy od Linklatera nebo LaButea, tohle byste si měli užít. (04.02.2014)