Režie:
Christian-JaqueKamera:
Henri DecaëHudba:
Gérard CalviHrají:
Alain Delon, Virna Lisi, Dawn Addams, Akim Tamiroff, Adolfo Marsillach, George Rigaud, Laura Valenzuela, Yvan Chiffre, José Jaspe, Álvaro de Luna (více)Obsahy(1)
Píše se rok 1789, do pádu Bastily schází jen několik dní. Bohaté šlechtice však straší nejen vzrůstající nevole lidu, ale zároveň muž v masce, který po svých loupežích nechává za sebou známou vizitku – černý tulipán. Jediným úspěchem policie je to, že je postrach aristokratů poznamenán na tváři sečnou ranou. Velitel policie má své podezření a nyní jen čeká, že se mu přede všemi potvrdí. Netuší ovšem, že Guillaume de Saint-Preux má mladšího bratra, který jako by mu z oka vypadl. A tak na slavnost přichází „Guillaume“ s tváří a úsměvem nevinného chlapce… Slavný přepis neméně slavné literární předlohy Alexandra Dumase natočil s Alainem Delonem v titulní dvojroli režisér Christian-Jaque. (Česká televize)
(více)Recenze (173)
"Zapamatujte si dobře to jméno, vstoupí do historie!" A, ano, tímto filmem se jméno Alain Delon zapsalo i mně, tehdy školou povinné, do srdce, a od té doby v něm nepřetržitě koluje, z jedné komory do druhé, ona velká platonická láska, která při každém setkání vlévá do mysli ty vzácně oblažující pocity. U vrchnosti v nemilosti. Nuže, sejměte masku toho muže. S kordem v ruce proti bohaté smetánce. S rozmařilým úsměvem loupí šperky, drahé kamení, mince z pokladnice. Vkrádá se do salónků, zašněrovává střevíce, jako správný svůdce láme dámská srdce. Dobový šibal, padouch, nezbeda, který neztrácí svůj šarm, i když jeho tvář zdobí nemalý šrám. Jeho bratr, na vlas stejně pohledný, v zastoupení. Domýšlivé aristokracii sráží hřebínky, z úst odnímá pýchu, stříbrné lžičky, talířky. Do zbraně, do kola. V souboji dočká se své odměny, tak zvesela. S pozdravem podepsán uhrančivý a báječný Černý tulipán. ()
Komédia z čias, kedy svetu ešte nedrbalo a nič nemuselo byť super politicky korektné. Dnes by už vo filme z prostredia Francúzskej revolúcie museli byť minimálne traja černosi a dvaja Aziati. Kto má rád zrýchlené šermovačky na spôsob mušketierov tak sa určite dobre zabaví aj na Čiernom Tulipánovi. Pre mňa veľmi funkčný humor s kvalitnými kostýmami a nádychom francúzskych dejín, ktoré sú tak špecifické. ()
Černý tulipán obsahuje něco vtipných situací a rozverných dialogů, bohužel také dost prachobyčejných potyček a nudných šermovaček. Technické zpracování není na dobu vzniku vůbec špatné, Delon má charisma hvězdy nejvyšší svítivosti, nicméně tohle je již poněkud vyčpělý román. V tomto případě nelze být objektivní, jelikož kdo tento film viděl ve správné době, pokládá ho jistě nostalgicky za klasiku, podobně jako já Tři mušketýry, nebo třeba Vinnetoua. Viděl jsem ho ovšem až nyní, budu tedy přísný v hodnocení, protože mě to prostě moc nebavilo. ()
Mohu jen potvrdit, že Alain Delon byl nezapomenutelný a velmi okouzlující. Pořád se na film dobře kouká a pořád se u něho stejně dobře bavím. Neztratil nic z toho, co divákovi nabízel v době svého vzniku. Trošku dětinské a zároveň bláznivé mi přišlo, když Delon hrál se svým koněm na honěnou. Na druhou stranu to film zase o něco více odlehčovalo. Vždycky se na tehle film ráda podívám. Člověk se při něm může alespoň na pár chvil zasnít. ()
----- "Svoboda je kost hozená lidu, aby si vylámal zuby.“ ----- Alain Delon a "Černý Tulipán" patří neodmyslitelně k sobě … v příběhu, který zůstává stále stejně mladý: Je opojný jako život, věčný jako láska, svěží jako jarní vítr a neodolatelně přitažlivý jako dobrodružství - neztrácí tempo a všechny překážky zdolává bez viditelné námahy, s nedbalou elegancí a s lehkým, bezstarostným a maličko znevažujícím furiantským úsměvem ... hlavu až někde v oblacích ... a v srdci bláhovou víru v lepší svět. ()
Galerie (39)
Photo © Méditerranée Cinéma
Zajímavosti (6)
- I když film nemá nic společného se stejnojmenným románem Alexandra Dumase, je zde odkaz na jeho nejznámější dílo Tři mušketýři. V momentě, když Caroline ukazuje Julienovi trik s kordem, říká, že je to dědictví po jejím pradědečkovi, který byl mušketýr a jmenoval se Porthos. (Chevees)
- Ačkoliv se film jmenuje stejně jako jeden z románů Alexandra Dumase, nemají spolu vůbec nic společného. (ČSFD)
- Inteligentního koně jménem Voltaire hrál bělouš Sultán, kterého trénoval François Nadal (1924–2007), jenž připravoval koně pro mnoho známých nejen francouzských filmů včetně Fanfána Tulipána (1952) či Bena Hura (1959). Sultán se často objevoval v sedle s Jeanem Maraisem – uvádí se zpravidla osm filmů režiséra Andrého Hunebellea (například Hrbáč – 1959, Kapitán – 1960, Ve službách krále – 1961, Fantomas kontra Scotland Yard – 1967). V jezdeckém klubu v Neuilly, jehož koně hrály ve francouzských filmech, na něm jezdily děti, údajně aby se neunavil. (Korsak)
Reklama