To já ne, to on

Další Richardova komedie, která se k mým oblíbeným bohužel nezařadí, přestože potenciál měl veliký, z příběhu se určitě dala vytěžit hromada věcí. Herci jdou výteční, o tom nic, pár skvělých momentů se taky najde, Pierrova matka je například úplně dokonalá, ale ničím výjimečným tahle Richardova komedie neutkví, protože v ní nic výjimečného není. Pobavil jsem se sice, ale PR natočil mnohem lepší, ale i horší filmy, tenhle prostě stojí někde uprostřed a nijak extra nenadchne, ale rozhodně neurazí. Ačkoliv zábavnější je zejména první polovina, druhá má Tunis, pár skvělých záměn a Pierra ve skříni. 60%. (11.02.2022)

Zdejší celkové hodnocení zcela odmítám a s chutí přecházím do hondotitelský minority. Pierre Richard na přelomu 80. let byl na vrcholu popularity, jeho filmy se vyznačovaly ztřeštěnou komikou a nápaditejma gagama, mnohdy se skvěle napsanejma dialogama, v nichž se často promítala sociální satira, to poslední v tomhle filmu nenajdeme, ale všechno ostatní už ano. Od začátku nás Pierre oblaží humorem automobilovým, sedacím, boxovacím, kadeřnickým, flirtovním a zabavovacím a když už měl Pierre pocit, že ti ve městě z hlediska vtipu nemá co nabídnout, přesune děj do Tuniska a série bláznivých příhod může začít, vebloud, autogramy, ponor v bazénu, pokec ve skříni, to všechno ze mě s přehledem udělalo sedící chechtací pytel. Ještě bych dodal, že hudba z filmu se zřejmě líbila nejen mně, ale i panu Davidu Holmesovi, když její základní kompozici zkopíroval do Dannyho parťáků 2. (24.11.2014)

Slušně zábavná komedie, která postupně nabírá na obrátkách, aby vše korunovala svižnou ztřeštěnou souhrou všech zúčastněných. Jako celek to působí zábavně a tradičně hravě se sarkastickým vrcholem setkání čtyř mužů u jedné ženy. Pierre Renard (dobrý Pierre Richard) je scénárista píšící na zapřenou. V touze po osobním a zaslouženém prosazení se ohání jiným jménem, což ho přivádí do neuvěřitelných situací a ztráty osobní svobody při únosu pouštními bandity. Dobrým spoluhráčem mu je italský herec nevalné kvality Aldo Barazzutti (dobrý Aldo Maccione), který je však otrokem svého libida. Z dalších rolí: Aldova milenka Valérie (Valérie Mairesse), bezprostřední prostá dívka přesvědčená o své předurčené lásce k Pierrovi, Pierrova manželka Charlotte Renard (Danielle Minazzoli), trpělivě čekající na lepší budoucnost, svůdná krasavice Anne-Marie Weiss (zajímavá Marie-Christine Deshayes), se svou komplikovanou mužskou žárlivou scénou, scénárista Georges Vallier (Henri Garcin), těžící z Pierrova nadání, velitel arabských povstalců (Raouf Ben Amor), unášející obětí ze zištných důvodů, a žárlivý primitiv pan Weiss (Franck-Olivier Bonnet). Pobaví a svou vzestupnou tendencí i příjemně překvapí svou svižnou hravostí, ve které si rozkošnicky užívá. (25.09.2012)

Výtečný film, původně jsem dal dvě hvězdičky, neviděl jsem ho už dlouho a pamatoval si ho jen matně. Dnes jsem ho po čase zhlédl a musím dát čtyři hvězdičky. Báječná komedie, která se mi kdysi možná tolik nelíbila, teď mě ale velice nadchla. Příjemně jsem se bavil. Za zmínku stojí hlavně scéna s nevěrnou manželkou a milenci ve skříni a dále moment, kdy Pierre smlouvá s obchodníkem. Ostatně psí aport pro granát byl také znamenitý :) (14.01.2009)

Když se vtip nedaří, může to skončit takhle. Velbloud vtipnější Pierra, a scénář postavený na písku. Když se v letovisku objevil i skutečný Georges Vallier a kombinace přesáhla mezí, začalo mi to lézt krkem. Ženský ale obsadili pěkný, a ani erotika nechybí (je hezčí Marie-Christine Deshayes nebo Valérie Mairesse?). (01.12.2013)