Rána deštníkem

Další z rodu potřeštěných francouzských komedií s Pierrem Richardem v hlavní roli. Tentokrát je omylem vybrán jako nájemný vrah a on v domnění, že jde o součást herecké smlouvy, stále uniká skutečnému vrahovi a je čím dál blíže skutečné oběti. Film plný zápletek, honiček a omylů je klasikou v podání zmíněného herce – nepřekvapí, ale ani nezklame. (27.04.2006)

I když má film s prvním dabingem hned o několik tříd vyšší úroveň (naopak druhej ho vyloženě kazí), přesto nemůžu hodnotit výše. První půlka je sice perfektní - zápletka, zpracování, hudba i humor, ovšem právě on je v druhý části až nepřirozeně ztřeštěnej a celkově dost upadá - vrah letící po nárazu autem na strom, nebo Richard na palmě a k tomu přibývá navíc i nelogičností, např. není jasný, jak se o sobě dozví Moskovitz a Don Barberini, když běží společně na letišti. Skoro mi připadá, jakoby si tvůrci v závěru nevěděli rady, jaký vhodný skeče použít, aby dílo vygradovali. Začátek do poloviny skvělej, poslední tři čtvrtě hodina bídná. 60% (21.02.2017)

Rozevláté blonďaté vlasy, vysoký čelo, upřimný pohled modrých očí a hlavně bezstarostný, klukovský a spontální smích jsou hlavní zbraně Pierra Richarda, kterak dostat do divákova srdce pohodu a vyčarovat i v chmurné tváři úsměv. V tomto filmu Pierre používá ještě jednu zbraň, deštník a rány které s nima rozdává jsou napuštěné zřeštěným humorem, plných inteligentních odkazů na různé filmy či němé grotesky. Ve spoustě zábavných scén, kolikrát založené na neuvěřitelné pohybové chaotičnosti Pierra Richarda mě zůstane uložena v srdci, taková nenápadná scénka, jak Pierre Richard stojí v obleku v bazénu a začne se se strašně smát, něco tak upřimného jsem ve filmu dlouho neviděl. Skoro se mě z toho chtělo plakat štěstím- fakt. Pierre Richardovi, klaunovi s černým kulichem, fialovýma kalhotama a autem co se zmačknutím jednoho knoflíku a jedné páky promění v postel, aby se mohl hned milovat se spolujezdkyní, / zejtra jedu se svým vehiklem do autoservisu / stačí jeden deštník, aby dodal jeden z nejluxusnějších pocitů na světě - dobrou náladu. (08.09.2007)

Výborný Pierre Richard opět vyvolává zmatek všude, kde se objeví. Tentokráte jako druhořadý herec, jehož největším úspěchem byl reklamní spot na žrádlo pro psy. Když se od svého agenta doslechne o konkurzu na velkou filmovou roli vraha, neváhá ani chvíli o tom, že právě on je ideálním představitelem. Ve zmatku si však poplete sídlo filmového producenta s kanceláří mafiánského hlavouna... Už od dětství je to jedna z mojich nej Richardovek, samozřejmě podpořeno dobovým kinodabingem, který také naštěstí vlastním. Ta hrůza co vyšla na originálním dvd, se nedá poslouchat. Vladimir Cosma opět složil skvělou hudbu. Gérard Oury holt ty komedie uměl! "Vždyt to bylo jenom jednou, přece nemáš žádnej důkaz. Mám živej důkaz, tvůj nos, pusa, výraz, chování i to lhaní....Vždyt ještě nemluví...Ty taky nemusíš promluvit, a lžeš!" (03.12.2023)

Mám takový pocit, že filmy Pierra Richarda natočené v osmdesátých letech už byly jen slabší odvar jeho komedií. Neviděl jsem všechny, podotýkám, ale líbila se mi třeba Nalevo od výtahu. Je to už spíš jen opakovaní mnohokrát použitého. Opět omyl, špatná kancelář, vydává se za někoho jiného. Výjimkou je, že tentokrát je na ženy a ženy jsou na něj. Opět se najde pár dobrých vtipů, to bezpochyby a P. R. sám o sobě byl vtipný už jen při pohledu, ale zde mu už táhlo k padesátce a rolí ztřeštěných bláznů už měl za sebou hodně, takže by to musel být hodně dobře napsaný příběh, aby ještě skvěle obstál. (07.09.2021)