Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pierre Richard v roli úspěšného a stejně tak málo zaměstnaného herce Grégoira Lecomta, který se živí v reklamách na psí konzervy, má mini roli v představení malé divadelní kavárny a jeho jedinou vášní jsou krásné ženy. Jeho milenka Josyane však pracuje u dopravní policie, a tak má díky svým kolegyním perfektní přehled o dalších milostných avantýrách „svého“ Grégoira. Jednoho dne má podepsat smlouvu na malou filmovou roli zabijáka, omylem se však dostane do kanceláře mafiána Barberiniho, který očekává skutečného zabijáka, aby jej pověřil vraždou obchodníka se zbraněmi Otty Krampeho. Ta se má uskutečnit hned další den v Saint Tropez, kde milionář chystá velkolepou oslavu svých narozenin. Zatímco Gregoire vše považuje za scénář, skutečný zabiják Moskowitz je mu v patách. Do společnosti herce se vetře také vyzývavá blondýnka Bunny, která je ve skutečnosti inspektorkou protišpionážní služby. A v Saint Tropez se rozjíždí velkolepá párty, na které se sejdou všichni praví i nepraví vrahové a také jejich oběti a ke Gregoirově zděšení také Bunny a Josyane. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (92)

Stanmi 

všechny recenze uživatele

Grégoire Lecomte (Pierre Richard) je tím typem herce, který musí vzít zavděk televizní reklamou na psí žrádlo nebo hrát v divadle roli bez jediného dialogu. Jednoho dne se mu naskytne příležitost si zahrát roli nájemného zabijáka, splete si však dveře a vstoupí do kanceláře mafiána, který jej považuje za skutečného zabijáka a podepíše s ním kontrakt, šťastný Grégoire ani netuší do jaké šlamastyky se dostal... Rána deštníkem je klasickou ukázkou "záměnové komedie" a nutno dodat, že povedenou, koneckonců o scénář a režii se postaral jeden z nejslavnějších tvůrců francouzských komedií Gérard Oury. Pierre Richard zde ztvárňuje svou klasickou hereckou polohu roztržitého zmátkáře, který však není vůbec nesmělý, naopak nemá problém sbalit každou ženu na kterou narazí. Kromě Pierra je zde hned celá plejáda známých herců namátkou Gérard Jugnot, Roger Carel, Maurice Risch nebo Vittorio Caprioli. Nesmí se však zapomenout na Gerta Fröbeho, který snímku dodává jistý bondovský nádech. O hudební podkres se navíc postaral další klasický tvůrce a to Vladimir Cosma. Rána deštníkem tak určitě patří k těm lepším kouskům ve filmografii Pierra Richarda a to předevšm díky slušnému příběhu, vtipným situacím a kvalitním hercům. ()

charge 

všechny recenze uživatele

I když má film s prvním dabingem hned o několik tříd vyšší úroveň (naopak druhej ho vyloženě kazí), přesto nemůžu hodnotit výše. První půlka je sice perfektní - zápletka, zpracování, hudba i humor, ovšem právě on je v druhý části až nepřirozeně ztřeštěnej a celkově dost upadá - vrah letící po nárazu autem na strom, nebo Richard na palmě a k tomu přibývá navíc i nelogičností, např. není jasný, jak se o sobě dozví Moskovitz a Don Barberini, když běží společně na letišti. Skoro mi připadá, jakoby si tvůrci v závěru nevěděli rady, jaký vhodný skeče použít, aby dílo vygradovali. Začátek do poloviny skvělej, poslední tři čtvrtě hodina bídná. 60% ()

Reklama

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Rozevláté blonďaté vlasy, vysoký čelo, upřimný pohled modrých očí a hlavně bezstarostný, klukovský a spontální smích jsou hlavní zbraně Pierra Richarda, kterak dostat do divákova srdce pohodu a vyčarovat i v chmurné tváři úsměv. V tomto filmu Pierre používá ještě jednu zbraň, deštník a rány které s nima rozdává jsou napuštěné zřeštěným humorem, plných inteligentních odkazů na různé filmy či němé grotesky. Ve spoustě zábavných scén, kolikrát založené na neuvěřitelné pohybové chaotičnosti Pierra Richarda mě zůstane uložena v srdci, taková nenápadná scénka, jak Pierre Richard stojí v obleku v bazénu a začne se se strašně smát, něco tak upřimného jsem ve filmu dlouho neviděl. Skoro se mě z toho chtělo plakat štěstím- fakt. Pierre Richardovi, klaunovi s černým kulichem, fialovýma kalhotama a autem co se zmačknutím jednoho knoflíku a jedné páky promění v postel, aby se mohl hned milovat se spolujezdkyní, / zejtra jedu se svým vehiklem do autoservisu / stačí jeden deštník, aby dodal jeden z nejluxusnějších pocitů na světě - dobrou náladu. ()

BDMarty007 

všechny recenze uživatele

Tenhle film mám z filmů s Pierrem Richardem asi nejraději. Myslím, že tady je přesně dosaženo rovnováhy. Pierre Richard je sice klasicky roztržitý, ale ne příliš a není zde jako jednoznačný idiot, pitomec a lůzr. Je například velmi úspěšný donchuán, občas velmi chytře a pohotově improvizuje. Navíc je zde několik klasických a legendárních scén, zejména ta, kdy jej přítelkyně vyhazuje z bytu, včetně úchvatného momentu „tady máš svoje desky …“, či scénky s dítětem na zádech manželky agenta. Je to prostě vtipné, příjemné a vyvážené a má to takový nějaký francouzský šmrnc. Tenhle film mě vždy znovu pobaví a zvedne mi náladu. ()

Belmondicek 

všechny recenze uživatele

Výborný Pierre Richard opět vyvolává zmatek všude, kde se objeví. Tentokráte jako druhořadý herec, jehož největším úspěchem byl reklamní spot na žrádlo pro psy. Když se od svého agenta doslechne o konkurzu na velkou filmovou roli vraha, neváhá ani chvíli o tom, že právě on je ideálním představitelem. Ve zmatku si však poplete sídlo filmového producenta s kanceláří mafiánského hlavouna... Už od dětství je to jedna z mojich nej Richardovek, samozřejmě podpořeno dobovým kinodabingem, který také naštěstí vlastním. Ta hrůza co vyšla na originálním dvd, se nedá poslouchat. Vladimir Cosma opět složil skvělou hudbu. Gérard Oury holt ty komedie uměl! "Vždyt to bylo jenom jednou, přece nemáš žádnej důkaz. Mám živej důkaz, tvůj nos, pusa, výraz, chování i to lhaní....Vždyt ještě nemluví...Ty taky nemusíš promluvit, a lžeš!" ()

Galerie (10)

Zajímavosti (10)

  • Námět filmu vycházel ze skutečného případu smrti bulharského disidenta a spisovatele Georgije Markova (1929-1978), který byl zavražděn v Londýně. Vyšetřováním se zjistilo, že smrt způsobilo bodnutí do stehna deštníkem, na jehož špici byla umístěna kulička napuštěná jedem. Dodnes není úplně jasné, kdo za vraždou stál. Pravděpodobně to byla KGB. (argenson)
  • Ve francouzských kinech vidělo film bezmála dva a půl miliónů diváků a z domácí produkce se v roce 1980 jednalo o sedmý nejúspěšnější titul. (argenson)

Reklama

Reklama