Roztržitý

Ten film mám rád již od dětství, kdy jsme se vždycky těšili, co zase Malaquet vymyslí za ulítlou reklamu. Sice je na první pohled vidět, že je to v porovnání s pozdějšími Richardovými filmy trochu slepenec gagů, ale přesto Roztržitý šlape a stále dokáže slušně pobavit a rozesmát. Stovky pánů Clistaxů, samozřejmý vpád do cizýho bytu nebo Broučku, broučínku jsou pecky, které neomrzí. Náladu filmu výborně podtrhuje veselý hudební motiv Vladimira Cosmy, který je doslova geniální! (08.09.2014)

Film, kterým Pierre Richard definoval sám sebe a celou řadu dalších filmů a rolí, které točí v podstatě dodnes. Všechny základní ingredience, včetně Pierrova výrazného obleku, Bernarda Bliera a několika šarmantních slečinek a dam, jsou na místě. De facto ovšem stačí vidět úvodní sekvenci na křižovatce a víte o Pierrovi vše. I to, že je posledním moderním nositelem klasické grotesky na úkor všeho. (12.03.2009)

Kdysi jsem se u tohoto filmu pouze královsky bavil, dneska už je člověk starší a všímá si i detailů. Třeba jako že do auta leze Richard střešním okénkem, protože nejdou otevřít dveře, ale když přejede policistovi nohu tak dveře najednou otevřít jdou. Pierre Richard je můj oblíbenec, ale jako režisérovi mu to občas ujede. Čtyři hvězdy z nostalgie, natočil i lepší filmy. (26.07.2005)

"Mé begónie! Můj pes! Mé dítě!" - "Tvé srdce." Naprostá klasika. Nevím, co pochválit dříve, ale nejkouzelnější ze všeho jsou pro mě momenty, kdy se ve filmu sejde roztržitý hlavní hrdina (na kterého jsme si do té doby už docela zvykli) s jiným podobně "postiženým" člověkem a vypukne něco opravdu hrozně vtipného a vtipně hrozného. (28.01.2014)

Měl jsem tu možnost, vidět v krátké době po sobě řadu filmů s Pierrem Richardem. Jeho lehce potrhlý humor mám rád. Musím však říct, že tenhle film patří k jeho slabším kouskům. Jedná se v podstatě o jakousi grotesku, kde jeden gag střídá druhý a všechny mají jedno společné - roztržitost hlavního hrdiny. Když se zhruba v polovině filmu objeví další stejně roztržitá figura, je "o zábavu postaráno". Neříkám, že všechny gagy jsou hloupé, ale drtivou většinu už známe z němých grotesek, které netrvaly obvykle déle než půl hodinky. Tenhle film trvá hodinu a půl, a tak divák brzy získá dojem, že o nic nepřijde, když si u toho vyřídí poštu, nebo si na chvilku schrupne. (21.03.2013)