Jsem nesmělý, ale léčím se

Vzpomínám, jak mě kdysi jeden kamarád coby čtrnáctiletého smrkáče v šusťáku vzal na mou první didžinu. Od osmi do deseti jsem sbíral odvahu, abych vůbec vešel dovnitř, do půlnoci jsem se obličejem ke zdi houpal do rytmu v rohu kulturního sálu, až jsem zhruba o půl jedné v odrazu okenní tabule uviděl holku. Na baru jsem si poručil lahváče, nechal si ho otevřít, rázným šustivým krokem jsem zákeřně zezadu přistoupil ke své oběti, poklepal ji na rameno a mužně skřípavým hlasem se jí optal "Dáš si? Je otevřený." Asi o deset roků starší slečna jen mrkla ke dveřím a o dva loky déle už jsem venku s nagelovaným plešatým vrátným probíral, kudy to budu mít nejblíž domů. Shodli jsme se na tom, že radši půjdu rychle, aby mě náhodou nedoběhnul a nenakopal mi prťku. Během následujících let jsem se na dívčí střední škole díky pravidelnému tréninku vyléčil, ale řeknu vám, že mně včera stejně bylo zvláštně, když jsem sledoval Pierra, kterak doslova hoří touhou... (04.01.2015)

Francouzská komedie s chorobně nesmělým účetním Renaudem, jenž se bezhlavě zamiluje do neznámé dívky Agnes a snaží se na ni i přes svůj hendikep zapůsobit. Hlavní postava, bázlivý úředník a současně režisér tohoto snímku P. Richard, je však odhodlána zbavit se svého nezdravého ostychu, k čemuž mu pomáhá jeho přítel, odborník na zisk sebedůvěry italský herec A. Maccione. Největší zábava spočívá pochopitelně v Richardově nesmělosti, jež je mu na obtíž při obyčejných životních situacích, a společně s unikátní Richardovou komikou a jednoduchým dějem lze tento snímek řadit k jeho nejlepším dílům. Ve vedlejší roli arogantního vrchního číšníka v hotelu, v jehož kuchyni Richard pracuje, se objevil J. Francois, nepřehlédnutelná a snadno zapamatovatelná postava se strohými gesty. Postavu krásné a tajemné Agnes ztvárnila bývalá Miss France M. Coutelier, jež se však později už filmování nevěnovala. Zaujal mě též zajímavý hudební doprovod bukurešťského rodáka V. Cosmy a z celkového pohledu nevidím důvod, proč neudělit nadprůměrné hodnocení. (20.07.2017)

Moc povedená komedie s Pierrem Richardem v titulní roli, v níž představuje nesmělého outsidera, který ale nakonec stejně dosáhne svého štěstí. Zdatně mu zde sekunduje i Aldo Maccione v roli pana Ferrariho, který je vlastně jeho průvodcem a který ho svérázným způsobem připravuje na situace, které ho mohou potkat a nakonec i potkají v reálném životě. Je to taková příjemná oddechovka, u které se člověk dobře pobaví. Mně osobně se nejvíc líbily scény Richarda s panem Henrim (Jacques Francois), od něhož nikdy nelze čekat nic dobrého a cestu za štěstím Richardovi ztěžuje, jak se dá. Scény z kuchyně byly jedním slovem perfektní a film jako celek byl velmi povedený a zábavný. Snímek se mi moc líbil a hodnotím ho slušnými 80 procenty. (08.07.2022)

Jo, jo. Jsem nesmělý, ostýchám se, ale... bavil jsem se! :) Pierre Richard asi nikdy nebude úplně patřit k mým oblíbeným hercům a tvůrcům, jeho humor se nejednou vlní na trochu jiné (hodně bláznivé) vlnové délce, než považuji za sympatické, ale nechal jsem se konečně přesvědčit na jeho slavnou autorskou komedii a vůbec mě to nemrzí. Protože se Richardovi skutečně hodně povedla a i díky tématu nesmělosti a postupnému vyústění toho prostého děje v neobyčejné situace je nesmírně vtipná. No uznejte, pokud vstoupíte do ústavu, ve kterém se léčil mimo jiné Napoleon... :o) Pierre jako postava měl štěstí na svého léčitele a Pierre jako herec zase na skvělého kolegu Alda Maccioneho. A mimochodem, na to cvičení č. 12: umění vyvést jiného člověka z míry jen tak nelze opravdu zapomenout. 75% (19.10.2020)

Pierre Richard ve své filmografii doplácí na jednu základní věc. Zatímco Belmondo nebo Louis de Funès ztvárnili široké rozpětí rolí, P. R. hraje v každém filmu prakticky totéž - blbce, smolaře, idioty. Mění se jen prostředí a centrální děj. Zde hraje nesmělého muže, který chce ulovit srdce jedné ženy. Nesmělý je ale vlastně jeho další z mnoha vlastností i v jiných filmech. Je zde pár povedených scének, ne že ne. Ale jinak film odpovídá ostatním. P. Richard rozbíjí věci kolem, ostatním, kterým i způsobuje zranění, padá atd. V zajímavostech chybí celá řada chyb, které jsem objevil, a to je co říct, protože si chyb všimnu málokdy, a tak je zde doplním. V kuchyni, když se Pierre R. učí mýt talíře během střihu zmizí jeden rozbitý, který předtím ležel na pultu. A ještě jednou to samé místo. Ředitel učí hlavního hrdinu, jak správně umývat skleničky. Při předváděčce má košili celou promočenou, ale když později odchází a nandává si sako, je košile úplně suchá. Matka jeho guru má být hluchá, ale přesto po zazvonění otevře. A poslední chyby si všimne jen pozorný divák. Když nesmělý jede po bowlingové dráze, na jednu vteřinu je vidět lano, které ho táhne (1:07:24). (13.07.2022)