Režie:
Édouard MolinaroKamera:
Robert FraisseHudba:
Murray HeadHrají:
Pierre Richard, Richard Bohringer, Emmanuelle Béart, Fanny Cottençon, Pierre Vernier, Jean-Michel Dupuis, Michel Creton, Eric Blanc, Martine Maximin (více)Obsahy(1)
Ve francouzské situační komedii režiséra Edouarda Molinara Nalevo od výtahu hraje Pierre Richard výtvarníka - tichého, klidného, plachého a spořádaného muže, kterého má konečně, po celých měsících tajného zbožňování, navštívit v bytě vdaná Florence. Decentní setkání se však v důsledku náhod a nedorozumění, vznikajících kvůli chorobně žárlivému sousedovi a jeho mladičké manželce, mění ve sled zdánlivě absurdních situací. Všechno začne, jako v mnoha dobrých komediích zabouchnutými dveřmi. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (156)
Další z komediálních filmů, který mě vždy dobře pobaví a zažene chmury. A Molinaro opět rozjíždí příběh, kde nedorozumění přináší zmatky a šílenosti, ve kterých se nakonec nevyzná nikdo z účastněných. Všechno graduje v emocích a živočišných pudech, aby se touha po životě vydrala ven. Malíř Yann Ducoudray (dobrý Pierre Richard) má jasný plán, který dostává ránu za ránou ihned od svého počátku. Snaží se balancovat na nebezpečné a ostré hraně, ze které ho každou chvilku strhnou nenechavé, prosebné i výhružné ruce ostatních. Tuto hru rozdmýchává především maniodepresivní dvojice sousedů Boris (skvělý Richard Bohringer) a Eva (dobrá a půvabná Emmanuelle Béart). Střídavě žárlí, citově vydírají, opouštějí a vyhrožují jeden druhému. Do jejich až sadistických hrátek je zapleten nejen nebohý malíř, ale i všichni, kdo se ho rozhodnou toho dne navštívit. Z dalších rolí: objekt romantické touhy malíře Florence Arnaud (šarmantní Fanny Cottençon), ztepilá palma a tancující uklízečka Marilda (Martine Maximin), malířův přítel Jean-Yves (Jean-Michel Dupuis), zvědavý manžel André Arnaud (Pierre Vernier), a zmatení policisté (Eric Blanc a Michel Creton). A tak se řádí. Prosí se, škemrá se, bojuje se, utíká se, střílí se, přelézá se přes balkon, vypadává se, křičí se, padá se, lamentuje se, a hlavně se miluje. ()
Dveře si právem vysloužily své místo v titulcích. Přestože se gagy často opakují, neděje se tak bezúčelně. Pierre Richard už předtím ukázal, že tento typ role mu velmi dobře sedí a obě osudové ženy jsou velmi sympatické. Kromě hádky ke konci filmu je Nalevo od výtahu výborná komedie, která dokonale využívá malý prostor. ()
Na můj vkus chvílemi až moc bláznivé a teatrální, zároveň však vtipné a občas dokonce velmi. Pierre Richard tentokrát není až takový nešika a rovněž není ani středobodem filmu, ale kolečkem v dobře šlapajícím stroji. No, ale ruku na srdce, pánská část publika si bude z filmu spíš než vtipné scény pamatovat dvě krásné herečky, přičemž spoře oděná Emmanuelle Béart se postará i o trochu lehké erotiky. 75%. ()
Omyly a záměny partnerů, zápletka založená na dvojsmyslných náhodách a hlavně - zmatek. Tato v podstatě divadelní inscenace (děj se z 99 % odehrává v Yannově bytě) nepřináší nic nového, překvapivého ani opravdu originálního. To všechno už jsme viděli, určitě i lépe zpracované. Milovníkům komedií ze staré školy a příznivcům Pierra Richarda snad film přinese půldruhé hodiny nenáročné zábavy. (06/1991, Iva Hejlíčková) ()
První půlka mi připadala docela zábavná, i jsem se asi dvakrát zasmála. V druhé půlce už jsem se bohužel začala trochu nudit pro stále se opakující dva situační motivy z první půlky - přibouchnuté dveře a žárlivé scénky. Na 3 hvězdičky zvedám za závěr, který mě potěšil, a za to, že se původně jedná o divadelní scénář, což vysvětluje některé slabosti filmu. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (4)
- Automobil, který patří příteli Yanna (Jean-Michel Dupuis), je Mercedes-Benz 450 SL, vyráběný během let 1971 - 1980. (epicride)
- Vedle dveří od bytu je uvedeno 6A, ale ve chvíli, kdy přichází policisté, je možné všimnout si označení 9A. (Rosalinda)
- V titulkoch na konci filmu sú ako posledná hlavná úloha uvedené dvere. (Autogram)
Reklama