Šťastný nový rok

Jako první jsem viděl americkej remake s Peterem Falkem z roku 1987, kterej se mi líbil opravdu hodně. Čekal jsem, že originál s Linem Venturou bude určitě ještě lepší, ale moc mě to nenadchlo. Kdybych viděl tenhle originál jako první, třeba by se mi to líbilo víc. Pokud bych si měl vybrat, tak já teda sáhnu po mnohem svižnější a odlehčenější verzi s Peterem Falkem. (18.04.2021)

,,Na tu vloupačku půjdeme psychologicky." / ,,Až nás obklíčí poldové, bude nám tvoje psychologie houby platná!" :-)        . . .      Na první pohled tradiční francouzská krimi komedie. Zábavná ovšem už jen díky Linovi Venturovi, který jde vyloupit klenotnictví v dědkovském převleku. Pěkný odlehčený styl, vánoční svátky v pozadí a objeví se i slavná Mireille Mathieu, která kdesi v úvodě zazpívá sváteční písničku. Vypadalo to spíše na pěkné 4 hvězdičky, ale nebyl by to Claude Lelouch, kdyby ve chvílich nejmenšího očekávání nevytasil tomu další rozměr a ještě na poslední chvíli mne úplně dostal silnou myšlenkou. Za originální považuji už jen styl vyprávění, s odkazem na Lelouchův oscarový majstrštyk Muž a žena (přičemž později se další zajímavý vztah mezi mužem a ženou v příběhu vyvíjí) a retrospektivu, jejíž zdejší využití s nedopovězenými detaily nutí diváka klást si otázky. Jak je možné, že dostal výtečník jen tak novoročnou amnestii, když ona loupež se stala teprve o Vánocích? Pomocí domněnek a různých indicí mne Lelouch dovedl hned k několika dodatečným vysvětlením i osobitým pointám, které nakonec objasnily víc, než jsem očekával. Třeba i to protichůdné využití barev... Pobyt ve vězení může pro jedince znamenat dobrou převýchovu, někdy i doplnění vzdělání (zde jedině díky vězení hlavní hrdina konečně uvidí tolikrát všude zmiňovaný film Muž a žena! :o)), ale taky ztrátu několika let života a s tím rovněž izolování od dění v okolitém světě. Doba se výrazně změnila, z barevného nádechu zlatých šedesátých se navracíme do nové doby, která se i v Paříži po velkém květnu '68 postupně propadla do všední každodennosti, plné šedivého stereotypu. Svět zatím kráčel zcela jinam, než se původně vzdálo, přesto síla lásky a lidských vztahů zůstává věčná. Film na pozadí francouzských dějin, který motivem uvěznění před rokem 1968 a následným procitnutím do smutné, šedivé „normalizace“, na mě ještě v rámci osobní asociace dýchl nejdřív mrazivý a během pozdějšího objetí ve výtahu zas kontrastně hřejivý pocit. 95% (# Francouzská kinematografie: Virtuální kino) (05.01.2020)

Proč si pár hodin před Novým rokem nepustit Šťastný nový rok, který jsem dostala k Vánocům od Pshimiho? blesklo mi hlavou. Hlavní protagonista mi byl povědomý hned, vzápětí jsem si vzpomněla, že kradl už v Dobrodružství je dobrodružství. První půlka byla dobře rozjetá, bavilo mě pozorovat jejich převleky, masky a hru na staříka s umírající sestrou a byznys se sličnou majitelkou antikvariátu. Pak už to bylo moc upovídaný, roztahaný, zkrátka to ztratilo jisrku, takže celkově slabší tři *. A písnička byla pěkná, to souhlasím, Pshimi. P.S. Šťastný nový rok všem!:o) (31.12.2008)

Přiklonila jsem se k pětce především kvůli výkonu Lina Ventury. Ty jeho kreace v převleku staříka a taky přirozené ztvárnění nahněvaného, přátelsky trpělivého i zamilovaného muže mě nemohly nechat chladnou .A taky ten skoro dokonalý, pečlivě připravovaný plán zločinu se povedl. Skoro až s láskou k profesi chystaný, bych řekla. Přítomnost Mireille Mathieu a její písnička mi taky udělaly radost. (07.01.2020)

Príbeh chlapa, ktorý musel byť zlodej, aby si ukradol lásku ženy z inej spoločenskej vrstvy a intelektuálneho zázemia. Ona bola pre zmenu zlodejka sŕdc, lebo, kým naňho čakala, kradla si pre seba pozornosť iných mužov. To všetko pre naplnenie poctivého a bezúhonného vzťahu, ako sa na zlodejov patrí. K lúpeži len toľko, že hodinky s granátom si radšej mal nechať. V rozhodujúcej chvíli by sa mu náramne hodili... (31.01.2024)