Šťastný nový rok

Přiklonila jsem se k pětce především kvůli výkonu Lina Ventury. Ty jeho kreace v převleku staříka a taky přirozené ztvárnění nahněvaného, přátelsky trpělivého i zamilovaného muže mě nemohly nechat chladnou .A taky ten skoro dokonalý, pečlivě připravovaný plán zločinu se povedl. Skoro až s láskou k profesi chystaný, bych řekla. Přítomnost Mireille Mathieu a její písnička mi taky udělaly radost. (07.01.2020)

S každým novým filmem Claude Leloucha u mě tento francouzský režisér stoupá na žebříčku a nezbyde mi, než ho zařadit do své topky. Kvalitní chytrá filmařina, která diváka nijak nešetří, takže i při žánrovém filmu musí napínat mozek. Kvalitní scénář ve spojení s výborným hereckým obsazením a citlivým režijním vedením dal vzniknout kriminálce kombinované s milostným příběhem. Jak je u Leloucha zvykem, od první scény vzdává hold filmovému umění, když v úvodní scéně trestanci koukají na filmové představení a v několika dialozích hrdinové řeší svůj vztah k filmům. Tématicky Lalouche navazuje na svůj starší snímek Muž a žena. Tentokrát ale zasazuje svůj příběh do atraktivnějšího rámce přípravy zločinu. Milé a důvěryhodné dialogy, drobné gagy a slušné tempo. Celkový dojem: 90 %. Lalouch netočí špatné filmy, ale zatím jsem vždycky dal jen čtyři silné hvězdičky. Tentokrát s klidným svědomím dávám pět. (17.11.2008)

Simon vymyslí úžasný plán, jak vykrást klenotnictví. Jenže cestu mu zkříží jeho femme fatale. Lino Ventura v roli šarmantního, leč nevzdělaného svůdce Simona, získává srdce Francoise (Francoise Fabianová). A během tohoto náročného úkolu ještě musí dohlížet na svého poněkud primitivnějšího kumpána Charlota (Charles Gérard). Velmi zdařilá romantická krimi komedie. (20.05.2011)

Jako první jsem viděl americkej remake s Peterem Falkem z roku 1987, kterej se mi líbil opravdu hodně. Čekal jsem, že originál s Linem Venturou bude určitě ještě lepší, ale moc mě to nenadchlo. Kdybych viděl tenhle originál jako první, třeba by se mi to líbilo víc. Pokud bych si měl vybrat, tak já teda sáhnu po mnohem svižnější a odlehčenější verzi s Peterem Falkem. (18.04.2021)

,,Na tu vloupačku půjdeme psychologicky." / ,,Až nás obklíčí poldové, bude nám tvoje psychologie houby platná!" :-)        . . .      Na první pohled tradiční francouzská krimi komedie. Zábavná ovšem už jen díky Linovi Venturovi, který jde vyloupit klenotnictví v dědkovském převleku. Pěkný odlehčený styl, vánoční svátky v pozadí a objeví se i slavná Mireille Mathieu, která kdesi v úvodě zazpívá sváteční písničku. Vypadalo to spíše na pěkné 4 hvězdičky, ale nebyl by to Claude Lelouch, kdyby ve chvílich nejmenšího očekávání nevytasil tomu další rozměr a ještě na poslední chvíli mne úplně dostal silnou myšlenkou. Za originální považuji už jen styl vyprávění, s odkazem na Lelouchův oscarový majstrštyk Muž a žena (přičemž později se další zajímavý vztah mezi mužem a ženou v příběhu vyvíjí) a retrospektivu, jejíž zdejší využití s nedopovězenými detaily nutí diváka klást si otázky. Jak je možné, že dostal výtečník jen tak novoročnou amnestii, když ona loupež se stala teprve o Vánocích? Pomocí domněnek a různých indicí mne Lelouch dovedl hned k několika dodatečným vysvětlením i osobitým pointám, které nakonec objasnily víc, než jsem očekával. Třeba i to protichůdné využití barev... Pobyt ve vězení může pro jedince znamenat dobrou převýchovu, někdy i doplnění vzdělání (zde jedině díky vězení hlavní hrdina konečně uvidí tolikrát všude zmiňovaný film Muž a žena! :o)), ale taky ztrátu několika let života a s tím rovněž izolování od dění v okolitém světě. Doba se výrazně změnila, z barevného nádechu zlatých šedesátých se navracíme do nové doby, která se i v Paříži po velkém květnu '68 postupně propadla do všední každodennosti, plné šedivého stereotypu. Svět zatím kráčel zcela jinam, než se původně vzdálo, přesto síla lásky a lidských vztahů zůstává věčná. Film na pozadí francouzských dějin, který motivem uvěznění před rokem 1968 a následným procitnutím do smutné, šedivé „normalizace“, na mě ještě v rámci osobní asociace dýchl nejdřív mrazivý a během pozdějšího objetí ve výtahu zas kontrastně hřejivý pocit. 95% (# Francouzská kinematografie: Virtuální kino) (05.01.2020)