Reklama

Reklama

Sériový vrah žen řádí v pařížských ulicích. V uličkách pařížské židovské čtvrti Marais řádí vrah. V noci přepadává ženy, roztrhá jim šaty a pak ji zabije. Poslední případ se udál blízko místního řeznictví. Velmi snadno se nabízí první podezřelý – řezník, kterého k výslechu vytáhnou přímo z postele. Maigret záhy zjišťuje, že tenhle člověk nebude ten pravý. Maigret nastraží riskantní past. Do nočních ulic vypustí pár „volavek", které mají zabijáka nalákat. Všichni jsou v pohotovosti, a přesto vrah znovu udeří. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (95)

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Klasické detektivky, u kterých bylo třeba nejprve rozlousknout motiv, psychologicky postupovat zevnitř navenek, které vyžadovaly divákovu spoluúčast, a které považují "nalezení vraha" i za svoji zásluhu, ty vždycky potěží a přinesou i určité zadostiučinění. Zde Maigret/Gabin "dekonstruuje" případ muže stojícího mezi dvěma ženami, matkou a manželkou. Později se však ukáže, že žena a manželka jsou na jedné straně, a na druhé straně jsou ostatní ženy, které se snaží "systematicky" vybít. Práce je to však náročná a dlouhodobá, ale stejně tak náročně a dlouhodobě pracuje i Maigret. Odkrývá pachatelovu mentalitu až do raného dětství, kde nachází odpovídající "mentální defekt". Nepřítelem jsou všechny ženy, k nimž ho poutá nepřekonatelný sado (ostatní ženy) masochistický (matka a manželka) vztah. Jako Maigretovu spolupracovníku se mi nezamlouvá pouze motiv "ješitnosti", který považuji za sporný.... O dva roky později natočil Alfred Hitchcock slavné "Psycho", které uderněji zobrazuje podobnou situaci. Ale také vypjatěji a schématičtěji. Simenonův přesah matky v manželku (i když se vzájemně nenávidí) celou situaci rozšiřuje, ale zároveň i zpřesňuje; u Roberta Blocha je situace jednodušší, a proto i strašidelnější. Pozn.: Nezávisle na filmu popisuje osobu s traumatickým poškozením mozku (náš hrdina Marcel Maurin/Jean Desailly) PhDr. Martina Hasalíková: "kolísavá emocionalita, úzkostnost až depresivita, narušení psychomotorického tempa, tendence ke stereotypii, ulpívání na určitých projevech chování, nedostatek ohledu k okolnímu světu, egocentrismus, nerespektování pravidel ustálené sociální interakce, zvýšená afektivita a dráždivost". Ješitnost zde neuvádí. ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Sebevědomý vrah provokuje Maigreta a ten mu to oplácí stejnou mincí. Jinak je to hodně starosvětská a pomalu plynoucí kriminálka která pravda občas trochu ztrácí tempo a jak tu někdo trefně podotknul tak vraha zvládnete uhodnout v pohodě už někdy v polovině filmu, ale nakonec tu čtvrtou hvězdu dám za tu závěrečnou půlhodinku ve které se Maigretovi podaří toho psychouše skoro uvařit v jeho vlastní šťávě a už ani ta krycí vražda která tam teda možná byla už trochu navíc ho nezachrání. Body nahoru přidává taky vydařený dobový dabing takže to suma sumárum vidím na 70% ()

Reklama

Martin741 

všechny recenze uživatele

Moja fascinacia kvalitnou mimohollywoodskou tvorbou nadalej uspesne pokracuje, tentokrat padla volba na trilogiu Maigret klade past - Pripad komisare Maigreta - Komisar Maigret zuri. V roli komisara Maigreta sa predstavil Jean Gabin, ktoremu volba presne zapasovala. Pribehovo ide o vraha, ktory uz dlhsiu dobu suzuje parizsky Montmartre. A tak nastupuje na scenu vyborny Maigret v podani Jeana Gabina, aby zbavil damy strachu z vraha, a nastrazi na vraha pascu. Nasledne sa pribeh zacne pekne odvijat. Reziserska praca je na urovni, reziser Jean Delannoy sa predviedol. Z kazdej sceny vidno, ze jej vladne skusena ruka rezisera, kazda scena je prepracovana. Atmosfera Pariza 50. rokov je vystihnuta vyborne, a stale ma fascinuje, aj po vyse 50 rokoch od natocenia filmu. Dialogy su maximalne na urovni, film divaka hned strhne, a nepusti, takze nuda tuna rozhodne nehrozi. Zaver je pekne vygradovany, a dost prekvapivy. Ako pikoska moze sluzit fakt, ze v jednej z roli sa vo filme predstavil aj pan Vino Lentura, ktory uz spolupracoval v roku 1958 na filme Vytah na Popraviste /tusim s reziserom Louise Malle -om - ale to nie je tuna az tak dolezite/. 86 % ()

Lanark 

všechny recenze uživatele

Lesk a špína uliček Paříže v harmonii s leskem a špínou lidských charakterů. Delannoy klade past na diváka charismatickými postavami a pečlivě vybranými obrazy, které mají odpoutat pozornost od pár oslích můstků ve scénáři. Nevím, jak je na tom knižní předloha, ale ve filmu je to do očí bijící. Budiž ti to Jeane odpuštěno, ty dvě hodinky jsem si jinak vážně užil. ()

zette 

všechny recenze uživatele

Cely film je postaven na Gabinovi a jeho postave komisare Maigreta. Je fakt, ze je radost se na nej divat a jeho dialogy jsou ozdobou tohoto filmu. Jinak ale na teto kriminalce nevidim nic vynikajiciho. Francouzi vzdy umi z Parize navodit vybornou atmosferu, v tomto dramatu, komorniho charakteru se o to ani nepokusili. Scenar prumerny, kamera solidni, hudba nevyrazna. Pro me celkem zklamani, cekal jsem vice. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (8)

  • Film slavil velký úspěch, do kina se na něj přišlo od února 1958 podívat 3.076.005 diváků. (Snorlax)
  • Mezi filmem a románem je mnoho rozdílů. Postava Marcela Maurina (Jean Desailly) se v knize jmenuje Moncin. Několik postav má jiná jména a několik adres je odlišných. Mazet (Guy Decomble) v Simenonově díle není lump, ale bývalý Maigretův (Jean Gabin) kolega, a inspektor Lagrume (Olivier Hussenot) neexistuje. Neexistuje ani Mauricette Barberot (Paulette Dubost). O Yvonnině (Annie Girardot) dvojím životě není ani zmínka. Navíc v románu se vrah pohybuje v ulicích Montmartru, zatímco film se odehrává v Marais. (classic)
  • Natáčelo se od 22. července do 28. září 1957. (classic)

Reklama

Reklama