Reklama

Reklama

Sériový vrah žen řádí v pařížských ulicích. V uličkách pařížské židovské čtvrti Marais řádí vrah. V noci přepadává ženy, roztrhá jim šaty a pak ji zabije. Poslední případ se udál blízko místního řeznictví. Velmi snadno se nabízí první podezřelý – řezník, kterého k výslechu vytáhnou přímo z postele. Maigret záhy zjišťuje, že tenhle člověk nebude ten pravý. Maigret nastraží riskantní past. Do nočních ulic vypustí pár „volavek", které mají zabijáka nalákat. Všichni jsou v pohotovosti, a přesto vrah znovu udeří. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (95)

zette 

všechny recenze uživatele

Cely film je postaven na Gabinovi a jeho postave komisare Maigreta. Je fakt, ze je radost se na nej divat a jeho dialogy jsou ozdobou tohoto filmu. Jinak ale na teto kriminalce nevidim nic vynikajiciho. Francouzi vzdy umi z Parize navodit vybornou atmosferu, v tomto dramatu, komorniho charakteru se o to ani nepokusili. Scenar prumerny, kamera solidni, hudba nevyrazna. Pro me celkem zklamani, cekal jsem vice. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Klasické detektivky, u kterých bylo třeba nejprve rozlousknout motiv, psychologicky postupovat zevnitř navenek, které vyžadovaly divákovu spoluúčast, a které považují "nalezení vraha" i za svoji zásluhu, ty vždycky potěží a přinesou i určité zadostiučinění. Zde Maigret/Gabin "dekonstruuje" případ muže stojícího mezi dvěma ženami, matkou a manželkou. Později se však ukáže, že žena a manželka jsou na jedné straně, a na druhé straně jsou ostatní ženy, které se snaží "systematicky" vybít. Práce je to však náročná a dlouhodobá, ale stejně tak náročně a dlouhodobě pracuje i Maigret. Odkrývá pachatelovu mentalitu až do raného dětství, kde nachází odpovídající "mentální defekt". Nepřítelem jsou všechny ženy, k nimž ho poutá nepřekonatelný sado (ostatní ženy) masochistický (matka a manželka) vztah. Jako Maigretovu spolupracovníku se mi nezamlouvá pouze motiv "ješitnosti", který považuji za sporný.... O dva roky později natočil Alfred Hitchcock slavné "Psycho", které uderněji zobrazuje podobnou situaci. Ale také vypjatěji a schématičtěji. Simenonův přesah matky v manželku (i když se vzájemně nenávidí) celou situaci rozšiřuje, ale zároveň i zpřesňuje; u Roberta Blocha je situace jednodušší, a proto i strašidelnější. Pozn.: Nezávisle na filmu popisuje osobu s traumatickým poškozením mozku (náš hrdina Marcel Maurin/Jean Desailly) PhDr. Martina Hasalíková: "kolísavá emocionalita, úzkostnost až depresivita, narušení psychomotorického tempa, tendence ke stereotypii, ulpívání na určitých projevech chování, nedostatek ohledu k okolnímu světu, egocentrismus, nerespektování pravidel ustálené sociální interakce, zvýšená afektivita a dráždivost". Ješitnost zde neuvádí. ()

Reklama

argenson 

všechny recenze uživatele

Nezpochybňuju, že to celé stojí na Jeanu Gabinovi, ale myslím, že jeho úloha se v tomto konkrétním případě zbytečně démonizuje. Mnohem osobitější výkony tu podali Jean Desailly v roli hysterického malíře a Lucienne Bogaert v roli jeho neméně hysterické matky. Pro mě osobně bylo přínosné vidět i předválečnou hvězdu Jeanne Boitel jako sympatickou paní Maigretovou. Naopak vyzdvihovat Lino Venturu je opět malinko mimo mísu, protože ten se tu jenom několikrát nevýrazně mihne. A naopak Annie Girardot tu má velmi zajímavou roli s vývojem, navíc výborně vypadá. Má to celé atmosféru, ale místy se to malinko táhne, takže na plnej knedlík to není. ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Starý detektivky maj něco do sebe, ale zrovna tenhle film se dočkal dvou předělávek. Viděl jsem ty novější verze s Brunem Cremerem i s Rowanem Atkinsonem a nerad to řikám, ale originál je proti oběma novějším verzím trochu nuda. Já jsem navíc hodně ovlivněnej seriálem, takže pro mě je postava komisaře Maigreta neodmyslitelně spojená právě s Brunem Cremerem. Jestli máte rádi Jeana Gabina, tak samozřejmě asi film za vidění stojí, ale jinak bych asi doporučil sáhnout spíš po některý z novějších verzí. Zejména ta "česká" s Cremerem, kterou režíroval Juraj Herz a hraje tam i pár českejch herců, je podle mě o dost lepší. ()

Šakal 

všechny recenze uživatele

Jean Gabin a jeho komisař Maigret, (kterému dotyčný vtiskl nezapomenutelný nádech spravedlivého, „ dobráckého“, zároveň však přísného vyšetřovatele se všemi neřestmi které k člověku patří), „potulujícího se“ zapadlými uličkami pařížského Montmartru, pátrajícího po vrahovi místních žen, pobafávajícího ze své fajfky, k tomu líbivý hudební doprovod, nesmí samozřejmě chybět ani lahev domácí pálenky.... nabídka, která nelze odmítnout. Alespoň v mém případě, kdykoliv a kdekoliv. Ostatně, kdo by si nezamiloval snímek, kde se mu sejde hvězdný trojlístek Jean Gabin, Lino Ventura, Annie Girardot?! Příjemná oddechovka (nejen) na Čt večer(y). 85% p.s. konec dobrý, všechno dobré. Jj, není nad vydatný „májový“ deštík, který spláchne nejedno svinstvo a přivane do ulic čerstvý vánek a s ním např. novou porci šťavnatých vražd ..... http://www.csfd.cz/film/36559-pripad-komisare-maigreta/ a potom ještě jednou: http://www.csfd.cz/film/36560-komisar-maigret-zuri/ ()

Galerie (13)

Zajímavosti (8)

  • Mezi filmem a románem je mnoho rozdílů. Postava Marcela Maurina (Jean Desailly) se v knize jmenuje Moncin. Několik postav má jiná jména a několik adres je odlišných. Mazet (Guy Decomble) v Simenonově díle není lump, ale bývalý Maigretův (Jean Gabin) kolega, a inspektor Lagrume (Olivier Hussenot) neexistuje. Neexistuje ani Mauricette Barberot (Paulette Dubost). O Yvonnině (Annie Girardot) dvojím životě není ani zmínka. Navíc v románu se vrah pohybuje v ulicích Montmartru, zatímco film se odehrává v Marais. (classic)
  • Film slavil velký úspěch, do kina se na něj přišlo od února 1958 podívat 3.076.005 diváků. (Snorlax)
  • Georges Simenon si myslel, že Gabin byl ideální Maigret. Řekl o něm, že odvedl úžasnou práci. (Snorlax)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno