Marie-Octobre

Vlajkovou loď žánru konverzačního dramatu Dvanáct rozhněvaných mužů jsem svého času zhlédl bez výrazného nadšení, ale Marie-Octobre pro mě znamenala jednoznačné překvapení a zařadil jsem si ji na ono místo, které bylo určeno Lumetovu snímku. Kvalitní dialogy, silné téma, hledání zrádce a vraha ve svých řadách a špičkové herecké obsazení zaručují atraktivní podívanou, která ani po 60 letech od svého vzniku nezestárla. Interiérové konverzační drama obvykle navozuje dojem divadelního představení před filmovou kamerou a ani tady se tomu nevyhneme, ale osobně nepovažuju tenhle fakt za handicap. Za mě palec nahoru, celkový dojem: 90 %. (17.05.2020)

Prostor jednoho salónku, deset bývalých odbojářů, jedna služebná a rozkrývání patnáct let staré historie jedné zrady. A i kdyby by se minulost zdařilo objasnit, tak jak s takovým zrádcem po všech těch letech vůbec naložit? Na pointu či identitu dotyčné(ho) se tu zase až tak moc nehraje. Jde tu primárně o herecký koncert v hávu konverzačního dramatu à la Dvanáct rozhněvaných mužů, kde vše stojí na perfektně budované i gradované atmosféře rostoucí nedůvěry mezi kamarády, kteří by za sebe položili život. Kdysi, ne však i nyní. (03.02.2013)

S Julienem Duvivierem si rozumím už od dob Le Mystère de la Tour Eiffel, velice se mi líbilo jeho netradičně vážné pojetí golemovské legendy, ale tedy... tohle, co nabídl ve svém divadélku (divadlu přeneseném na plátně doslova) 15 let po válce, je vážně naprostá filmová a herecká lahůdka z řemesla staré francouzské gardy. Víc než Lino Ventura, který si cestu v podobných filmech tenkrát razil ještě povětšinou ve vedlejší roli, nadchl Serge Reggiani. Všichni vynikající, a pod tváří ústřední femme fatale Danielle Darrieux jsem málem ani nepoznal galantní pasažérku ze Svatého roku. :) Atmosféra jedné místnosti parádní, už samotné téma rozvinuté do kvalitně odvedeného scénáře slibují kvalitní zážitek. Myslím, že z tak tísnivé hraniční situace a tématu vyúčtování se svým svědomím se zde mohl inspirovat klidně taky Ivan Bukovčan, když psal později svá existenciální dramata. Bez jakékoliv konkrétnější indice jsem povědomě (a správně) zrádce identifikoval brzy, ale vůbec mi to nevadilo, překvapením bylo i odhalování nečekaného rozsahu této viny. Zaujal mne motiv televize (a sledování fyzického sportovního zápisu v přímém přenosu) jako konfrontace dvou soubojů spějících k rozhodujícímu výsledku, i jako symbolické podtržení celkové stylizace filmu laděného do TV inscenace z jedné místnosti, vysílanou jakoby též v přímém přenosu (v té době i pro tenhle typ "pořadů" typického). 95% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) (05.12.2019)

Pri pozornom pozeraní tejto málo známej, francúzskej, určite i «legendárnej» klasiky: Marie-Octobre, som si automaticky spomenul na hádam ešte aj legendárnejších-12 rozhnevaných mužov, pričom Julien Duvivier si nakrútil akúsi vlastnú, úplne svojskú verziu tohto nespochybniteľného, kinematografického klenotu, s ktorým má určite niekoľko povahových črtov, a síce týchto postáv nie je vôbec dvanásť, konkrétne-iba rovných »10« , keď zrovna tou jedenástou je len obyčajná guvernantka, ktorá pracuje pre Francoisa Renauda-Picarta, nášho hostiteľa, ktorý si pozval túto hŕstku, bývalých členov odboja, aby sa po 15. rokoch konečne „vyšetrilo” , KTO TO VLASTNE ZRADIL, ZÁROVEŇ I ZLIKVIDOVAL ICH VODCU, (šéfa) - CASTILLA ? Na niečí popud práve sem vtrhlo obávané GESTAPO, ktorému niekto z nich dal tip, a k tomu sa taktiež odcudzili aj 3 milióny frankov, čiže tento detektívny prípad bude i naďalej o čosi zamotanejší, než sa na prvý pohľad môže zdať. Najprv nikto poriadne ani netuší, prečo bol sem kvázi pozvaný, keď každý sa stáva nechtiac podozrivým, doteraz si hociktorý z nich žil zrejme ľubovoľným, ba dokonca, možno i bohémskym spôsobom života, ale až teraz sa tento večer (táto noc) stáva pre jedného z nich-hotovou nočnou morou ! Šarmantná Marie-Helene Dumoulin chce za každú cenu rozlúsknuť túto záhadu, a keď sa na to príde, nebude to dva-krát príjemné pre dotyčného jedinca ! _ Je to čiernobiele, zahral si tam samotný Ventura (nie konšpirátor Jesse !), a to ani nehovoriac o nádhernej D_D, vskutku, celý ansámbel je perfektný, a pritom sa ani raz nepohneme z tejto väčšej, rozľahlejšej miestnosti, neustále som bol s nimi tam vo vnútri, s kamerou doslova prilepenou na ich ksichtoch, a i napriek tomu, že to tam nebolo také stiesnené, i tak by sa dala atmosféra fakticky krájať na najmenšie franforce, až bola tak dusná, neúnosná, pomerne aj depresívna, keď si pod tým teraz ešte predstavte aj to, že po priznaní musí »JUDÁŠ» spísať „čestné prehlásenie” , kde sa ku všetkému priznáva, ďalej, podpísať ho a až na samý záver-spáchať samovraždu zastrelením sa, keď všetci ostatní budú z toho z obliga, alebo budú udalosti prebiehať trochu inak... ? (04.02.2020)

Perfektně gradované drama s vynikajícími hereckými výkony. Smyčka se pomalu stahuje, zrádce stále uniká, už už se zdá, že bude odhalen, ale do samotného závěru se střídají různé verze, narůstá nedůvěra mezi jednotlivými účastníky, atmosféra houstne. Děj celého filmu se odehrává prakticky v jedné místnosti a přesto je úžasně napínavý. Film plynule přechází mezi dvěma paralelními zápasy - tím slovním a tím fyzickým v televizním wrestlingu. (24.04.2011)