Ubožáci

Podle mě tohle musel natočit básník. Po obrazové stránce jde totiž o prvotřídní kousek, jenž skvělým způsobem navozuje atmosféru knihy se všemi dojmy a pocity, které čtenáři obvykle získají až po přečtení originálu. Je pravda, že na úkor delších poetických pasáží scénáristé přeskakují nebo pouze naznaučují některé zvraty či události, nicméně vůbec se tak neděje násilně, děj je stále pochopitelný, navíc za předpokladu, že divák je s příběhem alespoň zběžně obeznámen může jít o příjemnou změnu. Především poslední hodina okouzlí svým půvabem-od bitvy na barikádě, přes smrt Eponniny a Gavroše, scénu pod zemí, poslední setkání dvou hlavních rivalů a metaforické znázornění posledních vteřin Jeana Valjeana ve vzpomínce na galeje. Vážně pěkný kousek:) (05.05.2012)

Premrštené čsfdácke hodnotenie (porovnajte si to s Imdb, ktoré vernejšie odráža skutočnú kvalitu filmu). Videl som niekoľko spracovaní druhého najznámejšieho Hugovho románu, či francúzske alebo britské a toto mi neprišlo najlepšie. Nieže by bolo zlé, ale občas také svojské - skratkovitý úvod, ktorý je z celého filmu pre mňa asi najzaujímavejší, naopak zbytočne príliš veľa priestoru dostáva revolučná rebélia a potom je tu aj trochu podivný záver bez slov. Lino Ventura je fajn, vyobrazenie mestských nepokojov s barikádami je fajn, ponuré a zbedačené historické mestské zasadenie tiež, ale to myslím zvládajú všetky spracovania. Občas sa mi zdalo, že tvorcovia akoby sa predháňali v tom, ktorá postava bude tá najšpinavejšia, tá s najroztrhanejšími a najderavejšími šatami, tá najbiednejšia, tá najzúboženejšia. Menej je častokrát viac. Aj preto za tri, aj keď veľmi silné. (28.01.2024)

Obsahuje spoilery. Televízny produkčný podpis je na Hosseinovej adaptácii rozsiahleho Hugovho románu poznať, avšak nijak mu neubližuje. Práve naopak, dovoľuje sústrediť sa vo všetkej komornosti na jednotlivé zložky a inakosť dvojdielnej verzie s Lino Venturou. Tá spočíva predovšetkým vo výbere kapitol dôležitých pre rozprávanie (obohatenie a rozvedenie línie s Ténardierovcami, zostručnenie príbehu Fantiny alebo vypustenie okolností ľudovej revolty a priameho záberu na Javertovu smrť v druhej časti), predely medzi knihami (zastávajúce rolu prostého údaju ale tiež evokujúce aktívne zapájanie čitateľa/diváka, ktorý medzi nimi plynulo prechádza) a dôraz na mizanscénu v interiéroch i zachytenie atmosféry v uličkách dobového Paríža. Pohyb kamery po scéne, výrazná prevaha interiérov a detailov tvárí sú základom kontrastnej konfrontácie vo významovej rovine rovnako ako v humanistickom diele Victora Huga. Lino Ventura ako Jean Valjean je dosť možno najlepším predstaviteľom vznešeného ideálu dobrého človeka. Práve on si pre seba kradne každú scénu a pasáže, v ktorých nefiguruje, pôsobia potom vďaka slabšiemu rozvedeniu väčšiny vedľajších postáv (Cosetta, Eponina) ako chudobný príbuzný. A je tiež genderovo vyhranený - dominantné a do hĺbky rozpracované sú výlučne mužské postavy. To však príbehu však príbehu nemožno vyčítať, keďže je nevyváženosť týchto dvoch elementov už znakom predlohy a odrazom doby a spoločenskej nerovnosti, ktorú opisuje. 80% (17.12.2014)

Zapomeňte na Augustův film s Liamem Neesonem, zapomeňte na legendární verzi s úžasným Jeanem Gabinem, či průměrný seriál s Gérardem Depardieu....Nejlepší ´Les Misérables´natočil Robert Hossein, syrové, nepřikrášlené, místama až kruté, fantasticky zrežírované a mistrně zahrané, v čele s charismatickým Lino Venturou, který se pro roli Jeana Valjeana asi narodil. Hosseine, nemusíš se bát, de Peyrac je zapomenut, za tenhle majstrštyk tě čeká filmové nebe :o) (15.05.2007)

Velmi mě překvapilo jméno pana režiséra. Nemohla jsem uvěřit svým vlastním očím. Já ho mám totž zafixovaného jako toho charismatického muže s jizvou na tváři a pochroumanou nohou, který dobyl srdce krasné Angeliky. Lino Ventura byl úžasný, ale já pořád musím myslet na Jeana Gabina. Viděna dvoudílná verze, kterou uváděla ČT 1. (09.05.2012)