Dravec

Na Giovanniho poměrně neobvyklý film, který mě bohužel trochu zklamal. Tempo je vražedně pomalé, ty politické pletky zmatené a plytké a nějaká větší pointa nebo silnější zakončení chybí. Celé je to tak nějak o ničem. Hlavním tahounem filmu je tedy pochopitelně Lino, který zachraňuje leccos. Jeho záhadný cynický zabiják je vskutku zajímavý.  Jo a ještě hudba Francoise de Roubaixa: ta je taky úžasná! (08.07.2019)

Tak si hned zkraje zhrňme nešvary tohoto díla: nerovnoměrné tedy značně rozkolísané tempo, některé sekvence jsou poněkud prkenné, v jiných je kamera zas zbytečně ambiciozní, míra nevkusu hudební složky filmu by se mohla vyučovat na hodinách estetiky jako odstrašující příklad. Tato se naštěstí neozývá příliš často a z filmu nestihne vzniknout karikatura laciného špagety westernu. Každopádně vložení soundtracku do sekvencí působí dost amatérsky._____A klady: úvaha filmu o přípustných prostředcích a smyslu revoluce a jejího možného zneužití je realistická a vždy aktuální, v závěru se Giovannimu povedlo vystupńovat napětí a některé scény jsou výborně zrežírovány, tady je inspirace westernem cítit v pozitivním smyslu a poslední čtvrthodina je zajímavým mixem westernu a neopolaru. Největším kladem filmu ale zůstává Lino Ventura, který je v roli jak ryba ve vodě. Produkce: Cinétel (15.11.2020)

Nechal jsem se nalákat na to, že ve filmu hraje Lino Ventura, ale ani jeho účast toto "veledílo" moc nezachránila. Postavy tam spolu vedou pořád nějaký revolucionářský debaty a je to ukecaný jak jihoamerická telenovela. Mě to vůbec nebavilo a bylo mi naprosto ukradený, o jakou tam jde revoluci a kdo je ten "hodnej" a kdo "špatnej". K tomu je nutno ještě připočítat dost otravnou hudbu. Měl jsem chuť to vypnout, ale nakonec jsem to teda dokoukal. V závěru přišla aspoň nějaká akce a finální přestřelka na mostě byla docela povedená. Film sám o sobě je tak za 1 hvězdu. Druhou hvězdu dostane Lino Ventura, protože ten je tradičně výbornej. (18.11.2020)

"Bude jako jeho stín, vždycky potřebujeme své stíny!" Skvělý thriller na pomezí westernu získal svou kvalitu především díky lino Venturovi, který mí zde velice připomíná drsnost a charisma Charlese Bronsona. Nelze ale také zapomenout na povedené dialogy, který není moc, ale když, tak stojí za to. "Já nemám dobré důvody, já mám svoje a ty my stačí!" (16.11.2020)

Sympaticky francuzsko - taliansky fryler zo 60. rokov s vybornym Vino Lenturom na cele. Prvu asi tristvrte hodinu sa nic nedeje, len sa rozprava, popripade sa ukaze nejaka ta sceneria. Divak sa moze nudit, ale potom sa film pekne rozbehne : prestrelky, vyborne dialogy a krasny koniec. Krasne je aj tajomno okolo filmu a nie je vsetko tak, ako sa zda. 95 % (08.11.2014)