Nesahejte na prachy

Klasická gangsterka s Gabinem a Venturou v hlavních rolích. Max je sice gangster, ale není lump a přátelství má pro něj velkou hodnotu. Angelo je mladý dravec, který nekouká nalevo, napravo, jde si za svým cílem. První setkání dvou velkých postav francouzského filmu dopadlo znamenitě. Gabin s Venturou rozehráli partii, při které se jiskří, paráda. (17.05.2011)

Pre francúzskeho legendárneho herca Jeana Gabina bola úloha v Nesiahajte na prachy, doslova (u)šitou na mieru, ba dokonca ešte lepšou a povedzme trebárs i vhodnejšou, než všetky tie obleky, ktoré protagonista Max, nosí vo filme, ktoré mu mimochodom tiež sedia ako uliate, pričom, popri týchto súbežných okolnostiach, taktiež zaznamenávam i vskutku celkom pozoruhodný, filmový debut Lina Ventury, možno i samotného „nasledovníka” tohto velikána, keď si viem zároveň predstaviť aj to, že dozaista nie je úplne sám, totižto je aj málo ďalších, ktorí sú na tom podobne, ale zosadiť ho z trónu, je celkovo mimoriadne náročné, až absolútne nemožné...? Tešil som sa aj na moju veľkú obľúbenkyňu Jeanne Moreauovú, no bohužiaľ musím skonštatovať, že jej režisér Jacques Becker, nedal príliš veľa priestoru sa plne predviesť, i keď má niekoľko šteklivých scén, za to mi to vykompenzoval s hlavnou postavou, ktorá doslova nezlezie z plátna, čím je fascinujúce sledovať každý jeden záber, v ktorom sa zakaždým objaví. Nakoľko sa strihačka Marguerite Renoirová, rozhodla, že k 94. minútam stopáže, už ďalej vôbec nič nepridá, čo by som si naozaj veľmi prial, pretože film by sa rozhodne „uživil” i s nasledujúcimi 20-30 minútami, len to by sa chcelo asi trochu viacej pohrať so scenárom, ktorý je v tomto momentálnom rozpoložení, nastavený presne tak, ako je mu zrovna určené, preto mám zrejme prehnané očakávania, ktoré sa v tomto prípade síce nikdy nenaplnia, ale i napriek tomu prevláda celková spokojnosť, až by som miestami povedal, že nadšenosť, kde som opäť poctený tým, ako mi Gabin neustále „dokazuje”, akým je ojedinelým, hereckým druhom, ktorý sa už viac nenarodí, o to si ho treba viac vážiť... (03.08.2022)

Na rozdíl od jiných si nemyslím, že by tenhle film „táhnul“ jenom Jean Gabin. Což při vší úctě ke zde komentujícím vyplývá z neznalosti dalších herců. Protože například Dora Doll tu byla nejen velmi krásná, ale i dobrá (a zastiňující často zmiňovanou Jeanne Moreau). Gabin tady razí (s ohledem na další filmy nijak originální) teorii, že když jde o kšeft, nevykecat to ženskejm, přitom sám si hrábne, kde může (včetně bývalé americké Miss Marylin Buferd). Jako celek se to nicméně krapánek táhne, víc se mluví, než koná, výsledku to ovšem nijak neubližuje. A jako Rosalinda jásám nad hudbou Jeana Wienera, i když se nemůžu zbavit dojmu, že ty první tóny mi pořád připomínaly ústřední motiv z Kmotra. Já dávám dobrou. Dobrá je za tři. (01.09.2012)

Gabin byl sekáč. Ten chlap by s přehledem utáhnul resp. povýšil i tuctovou reklamu na zahradní kultivátory. Ručím vám za to, že prodej by okamžitě stoupnul na trojnásobek a nepotřeboval by k tomu ani kolo štěstí a Bédu v zádech. Žádná rozmáchlá gesta, úsporná mimika, dokonalá hra očí, se slovy šetří jak zedník cementem a vodou při pohledu na opadanou omítku, ale věříte mu každé. Tak je to ostatně s celým tímto nikam nespěchajícím snímkem J. Beckera, s příjemně ospalou atmosférou, o kterou se měrou vrchovatou stará i J. Wiener, o jednom stárnoucím zásadovém gangsterovi Maxovi, pomalu ale jistě se chystajícímu na zasloužený odpočinek. Vyděláno má, na zadní vrátka dostatečně myslel. Také má ale kamaráda Ritona, který se usadit rozhodně nechystá. Chytil druhou? mízu, vzplanul vášní k tanečnici Josy, jak to tak u chlapů bývá, pustil si před ní hubu na špacír a tak vstupuje do hry, o zlatý (cihlový) jackpot, tehdy debutující L. Ventura. Smyčka se pomaluje ale jistě utahuje a protože Max je ta stará dobrá poctivá škola ctící zásadu, že skuteční kamarádi se nehází přes palubu ani ve chvílích nejhorších, vše směřuje k závěrečnému očekávanému střetu. Ten je paradoxně tím jediným momentem, kde nemilosrdný zub času již zapracoval a sráží jinak tuhle maximálně sugestivní podívanou, lehce pod vrchol. Ovšem (před)poslední detailní záběr na Gabina, střih a kamera pluje po restauraci..., je více než výmluvný. 85%. (08.01.2014)

V rámci vývoje "populární větvy" francouzské kinematografie jde bezesporu o zásadní film: Jean Gabin díky němu zažívá v půlce 50. let velice úspěšný comeback, v jedné z výrazních rolí se zde vůbec poprvé před kamerou představuje další legendární herec Lino Ventura a celkově Nesahejte na prachy představuje typ filmu, na nějž se různými způsoby ještě dlouhá léta v zemi svého vzniku navazovalo. Ale navzdory tomu po 66 letech zůstalo něco, co má blíže k ryze dobové záležitosti bez přesahu, než ke kultovnímu filmu. Gabin zde sice dle mého názoru vyčnívá pro mnohé spíše proto, že je ze všech nejznámější a má nejvíc prostoru, než vyloženě nezapomenutelným výkonem, ale v rámci vzájemné herecké souhry, která zde plně funguje, to nevadí. Tož ano.. skvělí herci, krásné ženy, podmanivá titulní skladba i černobílý vizuál, luxusní auta, obstarožní výtahy a jiné dobové vychytávky (gramofonový music-box z 50. let), řemeselně dokonalá záležitost.. chtělo by se říci, co bych si měl přát víc? A přeci, slušné dvě třetiny filmu šly jaksi úplně mimo mne, neoslovilo mne to. Gangsterky nikdy nebyly a nejsou mým šálkem čaje. Zachránily to občasné náběhy ke komedii (byť možná neplánované, nejčastěji ty s fackujícím Gabinem) a pak velká akce směrem k závěru. I díky ní a všem vnímaným kladům hodnotím nakonec dle možností pozitivně, jako sympaticky průměrný film. 60% (18.07.2020)