Motýl na rameni

Esencia filmu zmaru. Tak typického pre taliansko francúzske produkcie 70. a 80. rokov 20. storočia. Čím sa táto séria filmov o hrdinoch, ktorí sa zaplietli do kriminálno - špionážno - pašeráckych hier mafií a tajných služieb, riadených zhora, vlastne prihovárala divákovi? Nehas čo Ťa nepáli. Pretože: aj tak nič nepochopíš a akonáhle sa začneš zaujímať čímsi viac ako vlastnými záležitosťami, pohoríš. Takže drž líniu a ústa na zámok. Ak nepočúvnaeš čaká Ťa: paranoia, psychiatria, ignorácia políciou, márna snaha o zmysluplné poskladanie nezložiteľnej skladačky a umlčanie. Nechaj len hrať hráčov podsvetia a moci svoje hry a nestaraj sa, lebo dostaneš po papuli. Tak silno, že sa už nevstaneš. 70 %. (21.01.2014)

Drama muže, který toho věděl příliš málo, otevřel špatné dveře, ocitl se v sanatoriu a to podstatné.. neměl kufřík.. Tento snímek má dle mého dvě obrovské přednosti, tou první je hutná atmosféra, kdy divák tápe a neví, kdo je kdo, kdo s kým, proti komu a tou druhou je charismatická hlavní postava, která se zarputile snaží přijít událostem na kloub.. No a já jen tiše doufám, že na moje rameno motýl nedosedne.. (30.01.2020)

Složení tvůrců - režisérem počínaje, scénáristou pokračuje a obsazením konče - je splněným snem každého milovníka staré francouzské kriminální školy. A zápletka je neskutečná – a neskutečně zapletená. Tápala jsem jako slepý po strunách houslí, bála jsem se jako myš v labyrintu, podezřívala každého ze všeho a nemohla se dočkat rozuzlení. Bohužel, víc vám říct nemohu, můj motýl si myslí, že byste se na to měli radši podívat sami. (21.11.2011)

Motýl na rameni je opravdovou lahůdkou. Scénář se s divákem pouští do extrémně zajímavé hry. Bez nějákého delšího úvodu, se skoro hned na začátku ocitne hlavní hrdina v podivné nemocnici. Vy úplně nechápete, co se kolem něho děje. Kladete si otázky, stejně jako on. Dychtivě sledujete jak si vybavuje, co se mu stalo. Pak vás opět vyruší divný člověk s motýlem na rameni. A vlastně se ani nestihnete nudit. Píši pořád ve druhé osobě, ale pokud vás film nezaujal převeďte si to na první. MĚ totiž strašně bavila ta hra s divákem. Ty otázky, čím dál podivnější, situace, napětí... A v neposlední řadě brilantní výkon mistra Ventury. No co k tomu psát dál. Francie opět nepřekvapila, tím jak překvapila. (29.12.2016)

Francúzsky námornícky protagonista Roland Fériaud sa po príchode do Barcelony cíti byť ako totálne „omráčeným”, a to zdôrazňujem úplne doslova, prosím pekne; asi sa mu tak strašne zapáčili miestne, kultúrne pamiatky, že pomaly ani nenachádzal dostatok vhodných slov, ktorými by v podstate vyjadril samú chválu na zrovna toto konkrétne prostredie, na ktoré určite len tak rýchlo nezabudne...? • Ďalší mimoriadny thrillerový titul, v ktorom tento excelentný predstaviteľ v podaní Lina Ventury, naprosto famóznym spôsobom stelesnil „nechápajúcu postavu”, ktorej sa postupne začali diať tak extrémne podivuhodné situácie, že tomu spočiatku vôbec ani ne(po)rozumel, čo všetko sa vlastne okolo neho neustále deje, a síce si po čase predsa trochu pospájal jednotlivé súvislosti dohromady, ale či to napokon bude stačiť, je napokon viac, než len otázne. Skrátka, každou uplynutou scénou, som sa i ja cítil naprosto rovnako skľučujúco, ako i ústredná postava, pohybujúca sa nad nekonečnou priepasťou, do ktorej teda už nie je príliš ťažké spadnúť... • Samozrejme, že som Rolandovi držal všetky palce na rukách, vrátane i na nohách, no musím súčasne podotknúť, že scenáristi vo mne pomerne veľmi často vyvolávali pocit neistoty, čo tiež podtrhovala i svedomitá réžia pod taktovkou Jacquesa Deraya, ktorá mi vskutku priamo navodila určitú situáciu, ktorá sa následne čoraz viacej vymykala spod kontroly, až to hraničilo s obrátením doterajšieho spôsobu života kompletne naruby. • A samotná bodka za celým, predchádzajúcim dianím, ma nakoniec "prinútila" pridať i poslednú, piatu *, čo si Motýľ na pleci, podľa môjho názoru rozhodne zaslúži. (13.08.2023)