Taxi do Tobruku

Tři z mnoha pravidel války v praxi: Neandrtálec přežije intelektuála. Potulovat se bojištěm v barvách nepřítele je dvojnásobně nebezpečné. Nesnaž se nepřítele poznat osobně, hůř se pak bude zabíjet.. Trocha toho nezbytného špičkování mezi chlapy, pár ostrých scén (minové pole), zbytečně rozverná hudba a lakonický konec, potvrzující výše uvedená pravidla.. (10.05.2016)

Celý film si užíváte. Opravdu celý ... jenomže pak na člověka čeká tak silný zážitek, že potom ještě nějakou chvíli sedíte na židli, snažíte se pochopit, co se to doháje stalo a jen nestačíte utírat slzy. Dostala jsem ránu ze zálohy, kterou jsem nečekala. Prožijete s nimi celou tu jejich pouť přes poušť, vnímáte to klíčící lidské přátelství a poté, když už si jeden myslí, že ... ach jo. Francouzi mě nepřestanou překvapovat. Jejich filmy jsou natolik pocitové a natolik nevyzpytatelné, že si užíváte doslova každou minutu. (02.06.2015)

Jediným závažnejším problémom tohto ľudského príbehu uprostred krutej vojny je jeho subjektívna dĺžka, 95 minút by malo ubehnúť rozhodne rýchlejšie. No a aj samotný záver, ktorý pôsobí uťato, dnes by sme sa dočkali poriadneho akčného finále, čo by ale mohlo byť aj na škodu. Každopádne som od záveru očakával viac. Herecky sme na úplnej špičke, tu si nemusíme nič nahovárať. Paradoxne bol do postavy Nemca obsadený pomerne nesympatický herec, napriek tomu si dokázal postupne svojim spôsobom získať nielen francúzsku posádku, ale aj divákov. Stále sú tu však tie štyri mŕtvoly zo začiatku, akosi nie som schopný úplne prijať logiku, že zastreliť nepriateľa na diaľku kvôli potrebe auta je morálne v poriadku a následne ak nájdem niekoho ďalšieho, tak je väzeň a je tak zrazu chránený. Ale to je tá vojna, kde platia "iné pravidlá", ktoré aj tak nie som schopný ako humanista akceptovať. (27.04.2021)

"Má pravdu, je zajatec. Nemusí kopať..." Stačilo prečítať obsah a hneď som vedel, že tento film bude pre mňa zaujímavý. Príbeh o putovaní štvorice francúzov a jedného nemeckého zajatca rozpálenou púšťou jednoducho nemôže dopadnúť tak zle. Postupné zbližovanie medzi nepriateľmi má veľmi dobré protivojnové posolstvo a podpichovačné dialógy som si užíval. Zaujímavé, že režisér našiel zvláštnu rovnováhu medzi vtipnými a vážnejšími scénami i scénami vhodnými na zamyslenie a celé to pôsobí celistvo a nerušene. Hláška z filmu, že človeka musíš zabiť skôr než ho spoznáš, tu naozaj platí, pretože z nemeckého kapitána sa postupne stal správny chlap. Jeho úsmev, v scéne kde zaspal a ráno sa zobudil opäť ako zajatec ma veľmi pobavil. Záver, trochu šokujúci, vzhľadom na predchádzajúce minúty, ale i taká je vojna. V sekunde sa dokáže všetko zmeniť. 80%. (18.05.2016)

Válečné drama se umně mísí s dobrodružnou komedií a místy to na mě působilo až pohádkově, nicméně s tím já problém nemám. Čtyři vojáci uvízli v poušti a po první půlhodině jsem měla pocit, že mám ten horký písek všude (chválím atmosféru snímku). Po zajmutí německého důstojníka pánové rozehráli zajímavou hru s všudypřítomnou myšlenkou, pochopitelně protiválečnou, a to poměřování chlapáctví bylo úsměvné, zejména tedy Krüger vs. Ventura. Jediné, co mi nesedlo, byla ta veselá (?), stále se opakující hudba, v závěru už mi rolovala ouška. (21.01.2020)