Neuvěřitelný zmenšující se muž

Když si představím, že by na mě při takovém zmenšení vystartoval náš kocour, který nás, když se naštve, umí slušně zřídit i v normální situaci, tak chudák, chudák Scott. Raději ani nezmiňuji toho sklípkana, já bych umřela hrůzou už jen při pohledu na něj. Nicméně, to jak tvůrci dokázali z pár domácích "mazlíčků" a jednoho obyčejného sklepního prostoru vytřískat takovou dávku napínavého dobrodružství a zábavy, má můj velký obdiv. Stejně obdivuhodná byla Scottova vynalézavost ve snaze o přežití, když musel zdolávat překážky, které jsou pro normálního člověka banální. Myšlenkově podnětný závěr je už jen pověstnou třešničkou tohoto výborného scifi. (01.02.2015)

No vida. Člověk pořád vzhlíží k hvězdám a vesmíru, bojuje s mutanty, přerostlými příšerami a monstry, a ono je největší dobrodružství přežít ve vlastním sklepě. Trikově okouzlující a napínavé, obzvlášť v dech beroucích soubojích s kočkou a hrůzostrašným pavoukem. Jasně, drobné nedostatky se tu našly, ať už při kolísání ve výšce hrdiny (má měřit 93 centimetrů, ale dosahuje snad třetiny manželčiny výšky?), v některém jednání nebo v přílišné popisnosti; okouzlení trikovými možnostmi tvůrce navíc zřejmě vedlo k hrátkám s obrazem na úkor děje a podobně, ale to jsou detaily. Je se na co dívat, postava Careye je živá a nejednorozměrná a boj o přežití řádně zoufalý. A pak ten závěr, ten nádhernej závěr, nikoli rezignovanej, ale krásně smířlivej. Dnes jsem přesně na něco podobného měl akorát náladu. (18.04.2014)

Stanu se menším a ještě menším, až budu nejmenší na celém světě. Ne, básník se nechce stát trpaslíkem. Ani Robert Scott Carey se nechtěl stát trpaslíkem. Nejhorší však bylo, že se to tu nezastavilo... Tak on to je skutečně film! Nejen výborné sci-fi, kdy nechápu, jak se tomuto filmu mohla vyhnout minimálně nominace na Oscara za speciální efekty. Dost zajímavý příběh s filosofickým koncem o tom, že teorie relativity a kvantová mechanika zase k sobě nemusí mít tak daleko. (15.07.2005)

Samotný námět muže, do jehož života náhle a nečekaně zasáhne nějaká nadpřirozená síla, nemůže vzhledem na období amerického filmového hororu konce 50. let a jméno scenáristy Richarda Mathesona nepřipomenout náměty z povídek legendárního TV seriálu Twilight Zone. A pokud jde o výplň první třetiny tohoto filmu, ve srovnání se „Zónou“ až nemilosrdně prohrává o několik stupňů. Zatímco tvůrci TZ by za 25 minut odvyprávěli celou jednu povídku s temnou atmosférou nebo svižným humorem, s nápaditou filmařskou stránkou a okořenili údernou pointou, zde stejně dlouhý rozjezd filmu plyne navzdory slibné zápletce až neuvěřitelně pomalu, bez jakékoliv atmosféry, vyvolaného napětí či případného vtipu, až se jeden spočátku diví, jak takový slibný námět muže, který se po střetu s jakýmsi podivným úkazem začne stále víc a stále rychleji zmenšovat, lze zpracovávat nezáživně a vyčpěle. Po víc než půlhodině (poté, co vstoupí do děje kočka) nastává zvrat, atmosféra se mění na thriller a většina scén navzdory částečně již zastaralým trikům nedovolí divákovi vydechnout. Začne přesně takový film, jaký jsem v případě osobité žánrové klasiky očekával, velká minimalistická podívaná s originálním nápadem, pořádnou dávkou napětí, strachu, temných pocitů, ale zároveň i naděje... pro kterou se oplatí přečkat i tu vesměs nudnou první půlhodinu. Za veškeré dění ze sklepa, které zabírá výraznou část filmu a obsahuje prakticky jednu nezapomenutelnou scénu za druhou, dávám 4 hvězdičky. [75%] (22.01.2022)

Šok! Podle senzačního názvu jsem čekal naivní dobové béčko stavící na "estetice úžasu" a samoúčelných atrakcích a místo toho se mi dostalo nesmírně napínavého a nápaditého existenciálního dramatu s lehce filozofickým přesahem v závěru (Matheson se nezapře). Dlužno říci, že optické triky - zvláště pak útok kočky a souboj s pavoukem - neztratily ani v digitální éře nic ze své původní síly a preciznosti. Stále jsou neskutečně vtahující i úchvatné na pohled zároveň! (19.08.2010)