Agenti S.H.I.E.L.D.

1. série - 100% - Pro člověka, který je v komiksech jako doma, provázanost jednotlivých marvelovek zkoumá obden před spaním a Whedonovce uctívá jako guru, byl pilotní díl jízdenkou do ráje. V kůži nováčka Skye jsem pohlédl za avengerovskou oponu do zákulisí samotného Shieldu a neviděl tam nic menšího než výtečnou směs napětí, dobrodružství, skvělých charakterů, překvapivých hostů a pocitu, že jsem vážně součástí všeho dění. Z Agentů se už na startu vyklubala nedoceněná událost, která s příchodem zvratů v souvislosti s druhým Captainem Americou jen získává na nezapomenutelnosti. 2. série - 90% - Úvodní várka překvapení a twistů, která se na nás valila v peripetiích a intrikách uvnitř Shieldu a hrozící Hydry, se podobným přístupem dala překonat jen velmi těžko. Proto byl směr, kterým se Jed Whedon a spol. hned v úvodu dali, tedy zvláštní schopnosti, nová rasa, původ Skye a vše kolem toho, spásným nápadem. Takhle se totiž Agenti mohou bez problémů zabydlet na seriálové scéně napevno a oba světy propojovat a variovat. I za pomoci nových postav, ke kterým směřuje jediná moje výtka. Ne snad že by Mack, Hunter nebo Bobbi nesplnili potenciál do nich vložený, ale na scénu vtrhli snad až příliš dravě. Do té doby totiž dění v Autobusu působilo sevřeně až rodinně a na širší pojetí (byť vzhledem ke Coulsonově nové funkci zcela pochopitelné) jsem si musel chvíli zvykat. Jako u málokteré show jsem tak vděčný za každého diváka. Tady totiž vidím potenciál na dlouhé sezóny dopředu a dokud vedlejší postavy budou hrát takoví tvrďáci jako Kyle MacLachlan, jehož Calvin si krade celou sérii pro sebe, nemám o studnici inspirace sebemenší obavy. 3. série - 90% - Zemětřesení. Ať už komiksové, kdy na sebe hru měnící události nenechávají čekat ani chvíli, tak charakterové, protože právě Quake/Daisy/Skye nebo jakkoli jí chceme říkat, je lídrem chybujícím, váhajícím, ale zároveň zatraceně obdivuhodným. Letos se toho Jed Whedon s Tancharoenovic rodinkou rozhodli očividně napsat rekordně moc a dávají nám tak čistokrevná dobrodružství (všechno související s neznámou planetou), špiónské drama (epizoda Parting Shot) nebo nečekaně temnou anabázi s nepřítelem, který osvětluje původ snažení samotné Hydry. A protože se nezapomíná ani na vývoj vedlejších charakterů, je rozhodnuto. AoS jsou stálicí, kterou na tuto pozici posunuly opakovaně nečekaná prodloužení. Zoufale si přeju, aby stanice ABC nebyla letos takto štědrá naposledy. 4. série - 90% - Pekelné knihy, nehmotné bytosti, Ghost Rider, androidi, snové světy a ve výsledku tak velká spousta zábavy, že nestíhám valit oči. Agenti nasazují tak vražedné tempo, že u jednotlivých epizod nestíhám pořádně popadnout dech a jen žasnu nad tím, jak si pro další linku důkladně připravují půdu dlouho před jejím opravdovým začátkem. Víc než kdy předtím platí, že většina zúčastněných jsou skutečně úžasní herci a třeba podceňovaný Iain De Caestecker se s každou další vrstvou svého charakteru vypořádává s bravurou, která by si u nějakého kritiky oceňovanějšího seriálu dávno vysloužila nominaci klidně i na Emmy. O co víc jsou Agenti přehlíženi kritiky a nepochopitelně i diváky úměrně s kvalitou, o to větší místo v srdci pro ně mám. 5. série - 90% - Vesmírná cestovka doplněná o vytrvalou nepřátelskou rasu, časohrátky i o očividně skromný rozpočet, který z nutného zla v podobě neustálých koridorů udělal příběhovou devízu. I pátý rok totiž dokáže bodovat v jednotlivostech (dokonalý stý díl, Enoch, Ruby, gradované hrátky a otazníky ohledně gravitonia) i v celku a třeba poslední díl, jakkoli jsem moc rád, že není úplně posledním, patří mezi klenoty televizní historie. 6. série - 85% - Návrat pro někoho nevítaný, pro někoho zázračný. Za ten delší časový odstup, který jsem si od finále předchozí sezóny dal, se mi totiž celý seriál usadil v diváckém srdci ještě o něco hlouběji než předtím a nových příhod, logicky mělnících odkaz odchozích postav, se opatrně bál. Naštěstí nebylo třeba. Dle hodnocení se sice jedná o sezónu nejslabší, ale pořád nadupanou akcí, plnou emocí přicházejících z nečekaných směrů a vůbec všech ingrediencí, které jsem si tolik přál zase vidět. Snad jen ta nepřátelská strana tentokrát působila poněkud zaměnitelně, o to víc ale funguje finále jako vnadidlo na rozlučku definitivní. 7. série - 100% - Ještě větší porce meta humoru, než kdykoli předtím, překvapivé i očekávané návraty, vymodlené pointy a nejbláznivější způsob cestování, jaký Zephyr kdy zažil. První sezónu mám hodně obalenou v neprůstřelné nostalgii a nedám na ni dopustit, přesto je to právě sezóna poslední, která se jí jako jediná může v ucelenosti rovnat. Chápu, že na někoho už těch změn nálad a speciálních epizod už mohlo být moc, já ale nemám slov z noiru, ze smyčky, z osmdesátkových songů a už vůbec ne z finále. Nechápu, že se podařilo fungovat sedm sezón, vážně ne, protože divácká základna utekla už kdysi dávno u posledních explicitních provázání s filmovým světem. Pro vytrvalce ale zůstala odměna nejsladší. (26.02.2015) (méně) (více)