Mandela: Dlouhá cesta ke svobodě

Takhle nějak by se měly točit životopisné filmy. Alespoň přibližně. Je tu vidět všechno důležité, Mandela tu není tesán do mramoru jako bezchybný pilíř mravní síly, ale je ukázáno i to, že si s rodinnými věcmi nikdy moc nelámal hlavu (hlavně předtím, než byl odsouzen k - jak jihoafrická vláda doufala - zapomnění). Také je dán značný prostor Winnie Mandelové, včetně toho, jak se nakonec s manželem politicky i lidsky rozešli. Ale také tu některé věci chybí - například zdravotní problémy, které si Mandela uhnal v tom podezřele pohodově vylíčeném mnohaletém vězení, ale na druhé straně to, že nebyl tak úplně odříznut od světa. Je to prostě výborně odvedená filmová práce - ta vždy obnáší určité zatraktivňování a dramatizaci. Nechápu výtky některých uživatelů ve smyslu, že je žádná z vyobrazených apartheidních úchylností (ať už šlo o střelbu do neozbrojených demonstrantů nebo odvlečení matky od dětí a její následné mučení) nijak nezasáhla. Je to jistě možné, ale já to nechápu, protože na mě to fungovalo. A to tak dobře, že jsem si nějak nevšiml, že to trvalo dvě hodiny dvacet. Není možné nezmínit se zvlášť o výkonu Idrise Elby. Ten nastudoval Mandelovy projevy do nejmenších detailů, včetně gest, dikce apod. Přesvědčivost tohoto pokusu o zachycení životní pouti pozoruhodného muže, která by vydala na několik seriálových sezón, je hlavně jeho zásluha. Za mě 80% (13.08.2014)

Černobílá hra, kterou se mi hrát nechtělo. Na jedné straně zlí běloši, na straně druhé chudáci černoši, kterým vlastně nezbývá nic jiného, než se chopit zbraní a bojovat za svoje životy. Taktně je zamlčeno, že pokud by se Mandela a ANC chopili moci, stala by se z JAR jedna z bolševických republik, které by byly slova jako svoboda a rovnoprávnost zcela cizí. Netvrdím, že apartheid byl správným zřízením, ale nedá se na něj nahlížet jen jako na režim, jehož jediným zásadním bodem bylo mlátit černochy. Ať se to někomu líbí nebo ne, tak právě díky apartheidu patří JAR k nejrozvinutějším ekonomikám v Africe. Zatím. Ale podobné věci se neříkají, protože nezapadají o mýtu o Mandelovi. A tenhle film ten mýtus jen přiživuje. Natočeno zručně, Idris Elba výborný a věřím, že pokud se člověk oprostí od averze k uměle vytvořeným modlám, dokáže Chadwickovo dílo ocenit, ale mě to moc nejde. 40% (22.10.2014)

Film, který slouží hlavně jako ukázka, nesmyslné historie. Bílý, proti černým a naopak. Příběh, jakých se stala určitě spousta, zároveň však příběh s nejznámnějším černošským aktivistou, Nelsonem Mandelou. Není to zdaleka bezchybné, na mě až moc uhlazené, chybí tomu víc dramatičnosti, ale na jedno podívání je to celkem ok. A Irdis, i když se snaží, tak na Morgena Freemana z Invictuse nemá ani náhodou. (12.12.2014)

V každém ohledu brilantní náhled do života muže, jež je buďto srovnáván s Gándhím nebo s brutálním teroristou typu Talibánce Aafiouma Siddiquima. Resumé ať si každý vydedukuje sám, důležitá je pouze idea, že pro vyšší dobro je dobré zemřít (neplést se zprzněnou verzí, jíž je charakterizován džihád!). Tak si ten náš právník opálenej otevřel hubu na špacír a hurá do lochu, kde strávil 27 let zejména opečováním jablek rajských a kutáním šutrů v prťavých lomech. Na svobodě vegetující choť s radostí přijala odkaz svého muže, jen ho krapet zprznila a vyslala své druhy do krvavé řeže o Pretorii, Port Elizabeth a Durban. V zájmu utišení konfliktu byl Nelson vypuštěn z klece, načež se stal prezidentem JAR, tajemníkem OSN, nositelem Nobelovy ceny a společně s Gándhím nejspíše největším mužem 20. století. Vzhledem k tomu, že ve vězení promeškal celý svůj produktivní věk toho dokázal věru dost. 88% Celosvětový výdělek k 19. 3. 2014: $27,318,680, což je 0,8 násobek budgetu (19.03.2014)

Určitě je to zajímavý snímek, zajímavý minimálně tím, že je to jistý druh autobiografie a hlavně, že se jedná o jednu z největších ikon vůbec. Když se člověk koukne na tenhle film a pak si pustí film od Clinta Eastwooda s názvem Invictus - neporažený, pak je prostě nemožné tuhle osobu nemilovat. K filmu. Jak jsem řekl, stojí za to vidět tenhle film, protože vypráví příběh velkého muže, který se nebál bojovat za to, čemu věřil a bojoval za to dokonce svého života. Velice se mi to líbilo, protože film nepředstavuje hl. postavu jako toho největšího hrdinu všech dob, ale i jako normálního muže. Celkový děj a průběh dostává takový náboj, který budí v mozku důvod k zamyšlení, druhá věc je ale ta, že si člověk řekne, že prostě nemůžou být všichni takové svině... ale díky bohu se tam najdou někteří bělouši, kteří zmoudří během let. Mandela Long Walk To Freedom je film, který bych si určitě nepouštěl každý rok, nicméně když si ho ale po hodně dlouhé době pustím, určitě zase zapůsobí. (06.03.2014)