Nástrahy velkoměsta

Krásná vzpomínka ještě z dob socialistické České televize, kterou jsem si nedávno osvěžil. Koho by nerozesmály nesmrtelné hlášky jako: "Mám byt samý koutek", ""Kde jsi byl tak dlouho? - Byl jsem na druhé straně bytu" nebo "Při holení široce rozkročte nohy". Podle mě nejlepší smršť vtipu je nahuštěna do prvních asi 10-ti minut, zabírající jedno všední ráno od probuzení po odchod z domu hlavního hrdiny... (04.12.2008)

Nemůžu si pomoct, ale italské "lidové" komedie mě až na výjimky víceméně míjejí. Nástrahy velkoměsta mi z této série přijdou jako jeden z těch lepších kusů, ale sám nevím, jestli ho doporučuji. Udělil jsem tři hvězdičky, ale s hlubokou omluvou všem filmům, které jsem hodnotil stejně. 50 %. Více zde: https://normanbloom.blogspot.com/2021/03/minirecenze-nastrahy-velkomesta-il.html (20.03.2021)

Byl jsem unavený a líný, a nechtělo se mi na nic myslet. Rozpoložení díváka v okamžiku dívání se na film, je nejspíš důležitější, než se běžně předpokládá. - A pokud byl Artemio obyčejný vesnický balík (jak by se dal přeložit název filmu, který se tak vztahuje více k vesnici než k městu), pak si z venkova přinesl do města mimořádně pozitivní vlastnosti (zvláště v kontrastu s jeho partnerkou Angelou), které mu nejen umožňovaly přežít, ale i začlenit se do městské společnosti (byt, povolání, byť neúspěšná, kontakt s druhými,...), a sám je deklaruje jako trpělivost, schopnost čekat, přestávat svoje trable a rozmary jiných (jako rozmary počasí); neopustil ho však ani selský rozum. To, že před Angelou dal přednost Marii Rose ukazuje, že mantinely dané hranicemi polí, respektuje i on. (11.02.2022)

Pro mě dříve neznámá komedie, u které jsem se každou chvíli smál, ba okonce chytal záchvaty smíchu. Žádné laciné a nechutné vtipy. Téma sedláka, který se ve 40 letech rozhodne jet do města je skvělý nápad a film má svižné tempo, takže jsem se ani chvíli nenudil. Kam se na tohle hrabou trapné americké komedie dnešní doby? (03.05.2011)

Film jsem viděl už jako malej a nedávno jsem si to oživil. Je to prča i po patnácti letech. Některý gagy jsou opravdu výtečný, jiný vyšuměly, ale to vůbec nevadí. Kvalitní dabing a zábavný příběh, který není jako třeba v komediích s panem účetním stržen do ztřeštěnosti a mnohdy až trapnosti, to je největší klad filmu. Taková ta domácká atmosféra, ta zemitost. Tomáš Töpfer mluvící Artemia dělá co umí a dost se mu to daří. První scény, jak Artemio žije jsou dokonalé a stejně tak Severinova obhajoba jeho živnosti: Já přece okrádám jen toho, kdo něco má! Ruku bych jim nikdy neurval! Artemio si, stejně jako srdce Angely, možnost na výtečné postavení u pojišťovny a mnoho dalšího dobyl i mě. Film, ke kterýmu se budu rád vracet vždycky. (19.08.2006)