Režie:
Marcus O. RosenmüllerKamera:
Roman NowocienHudba:
Martin StockHrají:
Gedeon Burkhard, Natalia Avelon, Catherine Flemming, Kai Wiesinger, Gudrun Landgrebe, Michael Mendl, John Friedmann, Ingo Naujoks, Konstantin Wecker (více)Obsahy(1)
Poltawa, Ukrajina, počátek čtyřicátých let. S invazí německého wehrmachtu byly náhle ukončeny dobré vztahy mezi Němci a Rusy. Ovšem to neplatí pro děti, které jsou už pár let dobří kamarádi: Němka Hanna Reich a židé Abrascha Kaplan a Larissa Brodsky. Všechny tři pojí láska ke klasické hudbě. Abrascha a Larissa jsou navíc nadaní muzikanti. Obě děti jsou v Sovětském svazu známé a komunistická partaj má v plánu je poslat do USA. Jenže těsně před jejich odjezdem se politická situace radikálně změní: Nacisté vyhlásí válku Sovětskému svazu. Dětem je něco mezi dvanácti a třinácti lety a absolutně nechápou vlnu šílenství a brutalitu dospělých. Jediná cesta, jak utéct před katastrofou je navzájem si pomoci a získat si srdce dospělých prostřednictvím svých výjimečných hudebních schopností. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (25)
Velice poutavý civilně natočený film, v němž se emoce nechávají na divákovi a necpou se mu exaltovanými výkřiky a záběry. Zajímavé je už prostředí židovsko-německo-rusko-ukrajinské v počátcích druhé světové války, kdy Němci vítězí, Ukrajinou současně okupují i osvobozují a Židé standardně nepatří nikam. ()
Další ryzí německá záležitost, která se sama snaží zodpovědět traumata samotné druhé světové války. Líbí se mi, jak se Němci k tomu všemu postavili. Je totiž vidět, že se snaží naprosto objektivním okem přihlížet na okolnosti tehdejší doby a o tom je vlastně i příběh zázračných dětí, které ale zase tak šťastné dětství neměli. Ve všech ohledech je to ale povedený film, který se chvílemi možná až moc táhne, což je u dramat častý jev. Hudba nádherná, herci naprosto skvělí, o to víc si jich člověk váží, když ví, že to jsou ještě děti no a samotný příběh? Ten snad dokáže napsat jenom samotná válka! ()
Příběh o přátelství navzdory dějinám. 1) Mimořádně nadaný (a velmi přitažlivý, dodávám) houslista (druhé dítě bulharských rodičů, oba jsou rovněž houslisty) Elin Kolev (již ve svých 12 létech koncertoval v Carnegie Hall) byl vybrán v konkursu do role Abraši ve svých 14 letech. Všechna hudební čísla ve filmu hrál osobně. 2) Nesedne mi, že Ukrajinci ve filmu hovoří německy. U americké produkce bych se nedivil, ale zde v Evropě bych očekával větší míru empatie. Sovětší důstojníci NKVD se chovají jako Němci a i tak mluví. Inu, co se divím - jsou to Němci...jenom v sovětských uniformách. 3) Zaujala mě i postava velitele SS-Standartenfuhrera Schwartowa v podání 64letého Konstantina Weckera, jednoho z nejoblíbenějších německých písničkářů, skladatele, autora a jak vidět, i výborného herce. ()
Vojnová dráma, ale len s malou dramatickosťou. Myšlienky, ktoré chcel film riešiť boli položené správne a správne vyložené. Deti sú tým zrkadlom pre dospelých, pretože nerozlišujú ľudí podľa iných kritérií, ako je dobro a zlo. Ale celkovo to bolo bez toho zásadného prežívania divákom. Bez toho pocitu, vďaka ktorému si film zapamätáte nadlho, ak nie navždy. Tu to chýbalo a pri tom množstve vojnových drám sa snímok len stratí a dostane do zabudnutia. ()
Z mého pohledu se tady Němci drželi spíš zpátky, takže na nějaké scény, při kterých tuhne krev v žilách, rovnou zapomeňte. Víc než o cokoliv jiného se tady jedná o to, že i během hrůz II.SV k sobě mohou Němci a Židé cítit přátelství. Dalo se tu sice přitvrdit, přidat na válečné atmosféře a vytřískat tak z příběhu víc emocí, ale díky nádherné hudbě a dobrým hercům se dalo ledacos přehlédnout. Wunderkinder sice nepatří k těm nejlepším německým válečným filmům, ale pořád se jedná o solidní standard, který jsme od našich západních sousedů zvyklí. 70% ()
Galerie (26)
Photo © Home Box Office (HBO)
![Zázračné děti - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/157/980/157980211_c1e77f.jpg)
Reklama