Režie:
Sergio MartinoScénář:
Giuseppe MocciaKamera:
Giancarlo FerrandoHudba:
Detto MarianoHrají:
Dagmar Lassander, Renato Pozzetto, Edwige Fenech, Pippo Franco, Salvatore Baccaro, Lino Banfi, Gianfranco Barra, Enzo Robutti, Dino Emanuelli, Anna Kanakis (více)Obsahy(1)
Bláznivá italská povídková komedie obsahuje tři povídky. V první senzacechtivá novinářka (Edwige Fenech) unese ze soudní síně domnělé gangsterské eso s nápadem, že získá senzační reportáž. Tlustý plešatý mužík (Lino Banfi) však vyhlášeným gangsterem není - a oba mají teď v patách rozzuřenou policii. Ve druhé povídce nezaměstnaný muž (Pippo Franco) v zoufalství vezme práci v ženském převleku a stane se služkou v domě krásné ženy (Dagmar Lassander), kterou její drsný manžel nepřetržitě zanedbává. A ve třetí povídce se taxikář (Renato Pozzeto) zaplete do praktik mafiánského podsvětí kvůli únosu krásné dívky, kterého je svědkem. (Bobofon)
(více)Recenze (51)
Talianska blazniva komedia a la Sergio Martino. No, ale na mna teda nefunguje. Jednak preto, ze ked sa povie talianska blazniva komedia, tak sa mi vybavia Pari E Dispari, Dva Vytecnici a Jdi Na to /vsetko filmy Spencera a Hilla/ a jednak preto, ze Sergia Martina povazujem len za zrucneho rutinera a nijak slavneho rezisera. X amotnemu filmu : prva poviedka divaka dokonale unudi, druha je nadpriemerna a divak sa konecne zacne dobre bavit, tretia je hrozne podpriemerna. Takze celkovo 58 % ()
Pěkný dabing českých dabingových klasiků (Fišer a spol.), ovšem technická poznámka: nechápu, kde TV Barrandov vyhrabala kopii, kterou dneska večer (25.5.2010) vysílala. Jak zvuk, tak obraz, vypadaly jak z desáté pirátské VHS kopie a to ještě ta kazeta musela rok ležet v sudu s vodou. Celkový zážitek z filmu to úplně zabilo. K filmu samotnému - moc mě to nepobavilo, je to strašně ukecané, ale - přinejmenším poslední povídka - je přímo pastva pro oči pro milovníky fiatů ze 70. let, k nimž patřím. ()
Italské komedie měli vždycky své kouzlo. Divák se pobavil, odpočinul a přišel na jiné myšlenky. Bohužel ale stárnou a při dnešním pohledu mnohé ztřeštěné scénky už tolik srandovní nepřipadají. Týká se to i tohoto snímku, který ve své době byl velice úspěšný. Dnes sice také dokáže pobavit, ale už to prostě nějak není ono. Některé scénky padají až do grotesky a snaží se pobavit za každou cenu. Někdy herci strašně přehrávají a vypadají, jako by zrovna byli smyslů zbavený. Na druhou stranu se ale vůbec nejedná o špatný film. Stále je to dobrá komedie, která sice už tolik neoslní, ale na odpočinek je dostačující. ()
Film splňuje hned několik předpokladů pro to, být úspěšným. Skládá se z kratších povídek, není tudíž dlouhý a nezačne nudit. Jednotlivé části, jakkoliv nejsou stejně zábavné, nejsou ani okatě nevyvážené. Je to komedie, které nechybí větší špetka lehké erotiky v podání vesměs pěkných žen. A subjektivně- asi nejlepší je hladová služka :-) ()
První povídka s nikterak originálním, ale vůbec ne špatným námětem se slibně rozjíždí, ale postupem času se z ní stává otravně ukřičená šílenost. 40%. Druhá povídka je originální a opravdu vtipná a navzdory hodně ožehavému tématu nejnormálnější část triptychu. 80%. Třetí povídka je sice dost rozvleklá, ale navzdory značné ujetosti docela příjemná. 50%. "Cukr, med a feferonka" je nejvzorovější ukázkou italské komedie, jakou znám. Střelená blbost, která si na nic nehraje a působí docela příjemně. Za doporučení stojí, ale jen kvůli skvělé prostřední povídce. 55%. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (4)
- O tomto filmu mluví režisér Zdeněk Troška jako o inspiraci k filmu Slunce, seno, jahody (1983). Přesněji řekl: "Když jsem viděl, jaké bláznoviny kupujeme za dolary s ciziny, rozhodl jsem se natočit něco podobného v českém prostředí. A na Barrandově mu vyšli vstříc." (sator)
- Písničku stejnojmenného názvu pro film nazpívala Gruppo Clown, text napsal Andrea Lo Vecchio, hudbu Detto Mariano. (sator)
Reklama