Spectre

Vodkou a martini nasáklý papírový drak si zatančil v oku hurikánu, prolétl se ruinami i vznešenými nádvořími své bohaté minulosti, projevil nadhled ryze mooreovský a ačkoliv Aston Martin letěl do Tibery a Walther PPK do Temže, staromilským způsobem se vrátil ke své triviální podstatě. Když i reálný svět patří mocichtivým hlavonožcům a jejím chapadlům jako je pan Moriarty (vlastně C), není nic lepšího, než se upnout k iluzornímu světu, kde Bůh chránící své královny chodí zásadně ve smokingu.. Scházela mi Campbellem nastolená linie osudovosti (jediný „touching“ odchod byla Blofeldova číča a to ještě nevíme jistě) i Deakinsova ikonická vizualizace; stále stejně tančeným rakouským valčíkem naopak začínám být trochu přesycen. Zatímco sebevědomý Skyfall vyrostl až k nebi, Spectre se vrátil ke kořenům. Pořád se však dívám na jeden a tentýž strom, jehož každý další letokruh je přiblížením k věčnosti.. (09.11.2015)

Najbondovskejšia Craigovka. Som sklamaný ale najväčší problém je, že to nie je tak úžasné ako Skyfall. Má to síce dosť blbý rytmus ale aj napriek tomu opäť výborná popcornovka akú môžme od tejto série očakávať. A nejaký Quantum of Solace a rovnako aj mnoho predchádzajúcich častí to strká s prehľadom do vrecka. 8/10 P.S. Logické blbosti a nerealistické správanie postáv odmietam pri bondovkách riešiť (11.11.2015)

Sam Mendes se pustil do předem prohraného boje, kdy všechno, co fungovalo ve Skyfall, zkusil povýšit ještě výš. Proto Spectre přináší hodně tichých momentů, kdy divák slyší i špendlík spadnout, hodně pomrknutí na Craigovy předchůdce a dokonce i ještě složitější splétání dějových nitek ze tří předchozích filmů. Po druhé projekci, osvobozené od napjatého čekání, kam se ještě může stoupat, sice pointy všech point nepovažuji za nejlepší film současného představitele, ale budu jeden z mála, který ho považuje za lepší než právě Skyfall. Zmizela hluchá místa, přibylo mrazení v zádech, velkolepá a s logikou si nebezpečně zahrávající odhalení nijak neruší a dostatek prostoru dostává i moje oblíbená Léa Seydoux jako jedna z mála skutečně důstojných přírůstků do galerie Bond Girl za mnoho let. Spectre má styl. Jedinečný. Trvá dlouho se na něj naladit, ale já už teď nechci nikdy jinak. (11.01.2021)

Velká spokojenost. Spectre je sice krok zpět oproti sofistikovanějšímu a osobitějšímu Skyfallu, ale na druhou stranu se jedná o přímo skvostný oslí můstek mezi klasickým bondovským vesmírem a moderním agentem s povolením zabíjet, ale hlavně nechat naživu. Mendes přistupuje k vyprávění metodicky a proměnlivě, tu s vražedným akčním zápalem a chladnokrevností, tu zase s nadhledem a suchým vtípkem, stejně jako k postavě jím vytvářeného hrdiny, k níž opět zvládá vyvolat větší náklonnost a přízeň než všichni předešlí bondovští učitelé - zdánlivě banální scéna mučení 007 tak nabývá staronových hodnot, jelikož funguje jako odkaz na tradice a zákonitosti žánru a současně se jí daří vyvolat u diváka empatie k Bondovi a jeho bolesti. Je sice škoda, že povinnost držet se alespoň zčásti uzákoněných žánrových trendů vedla scénář k přehnaně rozsáhlému a přitom nedůsledně představenému zločineckému motivu, ale jinak se filmu coby filmu o Jamesi Bondovi nedá z pozice moderního diváka nic moc vytýkat. Po celou dobu rozumně střídá audiovizuálně strhující akční sekvence, které se svým charakterem tentokrát často podobají nostalgické klasice (letadlo na sněhu), s atmosférickým vyprávěním a vývojem vztahu s osudovou a příběhově významnou bondgirl. Opravdu málokdy se dnes vidí tak chytře strukturovaný a přitom zdánlivě jednoduchý a efektní špionážní film... 80% (25.11.2015)

Esenciální bondovka, mohl bych k tomu mít spousty výhrad (všechno, co lidi hejtují, je objektivně pravda), ale tady rozum prohrává na body, jelikož když se v tom rozvláčném stylu pomalu začnou ze stínů objevovat všechny důležité propriety, a vy je nadšeně odškrtáváte, vyrýsuje se to v závěru do plnohodnotného epilogu jedné herecké dekády, která došla komplexnosti jako máloco. (15.11.2015)