Star Wars: Síla se probouzí

68%. Ako dieťa som na Star Wars vyrastal, preto je paradoxne, že sa za žiadneho odborníka naň nepokladám a hoci sa mi páčili skoro všetky diely a rip-offy (áno, aj Ewokovia alebo teda aspoň jednotka, dvojka nestála za nič), nemôžem s čistým svedomím tvrdiť, že by šlo o nejaké extra premakané srdcovky. Preto ma Epizóda VII do značnej miery nechala chladným a vlastne sa mi ju ani príliš nechcelo pozerať. Občas je to prílišné digitálne svinstvo (Andy Serkis, to ako vážne?), ale inak ide o fajn oddychovku s famóznou ostrovnou koncovkou a nečakanou smrťou istej postavy. Kino Považan NMnV 2015 (21.12.2016)

Ups- CRITICAL FAILURE!! Za rok 2015 jsem kino navštívil 52x a chuť odejít jsem zažil pouze 2x a to při Jupiter Ascendingu a nyní. What the fuck was that?? Mě snad šálí zrak! Blockbustery mám rád, ale Star Wars v mých očích může potěšit pouze děti 4. třídy základní školy. Absolutně bez příběhu s nudnými dialogy, téměř bez akčních scén, které stejně nemají žádnou šťávu, vizuální efekty na úrovni SyFy připomínající televizní produkci 90.let, veškeré kreatury mi lezly krkem, působí to jako by režisér splácal spousta nesmyslů a narval je do filmu bez jakéhokoliv důvodu, humor od Disney taktéž vůbec nepotěšil, jestli chlupatá kňučící obluda příjde někomu vtipná, budiž, já se styděl v kině jak už dlouho ne ( A to jsem měl na sobě trenky Star Wars!!). Záporák po sundání masky taktéž vyzněl infantilně a o nezáživném tempu se ani nezmiňuji. Takhle jsem netrpěl ani u ártové, independent, black and white drama srajdy. 1* za pohlednou Rey a za cameo Ruhiana. More Plot Holes than holes in a Cheese Factory in Switzerland!!! 25% (29.12.2015)

Předem disclaimer pro fanoušky - komu se film líbil, budiž mu to přáno. Smůlu mám já. Hvězdné války pro mě nikdy nic neznamenaly a nijaký zážitek si pro mě přichystala i Síla se probouzí. Děj je naprosto předvídatelný, nepostřehl jsem známky ničeho originálního či zajímavého. Variování motivů předchzích epizod můž být zábavné pro fanoušky, ale samo o sobě to nic neznamená. Dialogy sestávají z prázdných nostalgických frází, postavy k sobě pociťují nevysvětlitelně hluboké pouto, ačkoli děj se mohl odehrát na ploše, kolika, maximálně pár dní? Tento aspekt nabývá občas až parodických rozměrů, jako když například Kylo Ren odhaluje, že Han solo je pro Rey "jako otec, kterého nikdy neměla" (ačkoli to z filmu působí, jako když se znají stěží pár hodin), nebo když se Finn s Poem znovusetkají a padnou si do náruče jako, jako kdyby spolu prožili minimálně vietnamskou válku, ale ve skutečnosti mají za sebou jen poloúspěšný únik z lodi, který mohl zabrat zhruba půl hodiny. Fakt to občas působí, jako kdyby to psal úplný debil, nebo někdo, kdo má za debily diváky. A tahle rakovina science fiction teď bude několik let zabírat plátna kin a bude s ní ztrácet čas velká část mladých nadějných režisérů, kteří by se místo toho mohli věnovat něčemu smysluplnějšímu. Super :-/ (23.03.2016)

„Chewie…we´re home.“ Technická stránka (byť je to vzhledem k tvůrčímu týmu a producentskému zázemí očekávanou samozřejmostí). Hra na nostalgickou strunu a každým obrazem prostupující respekt ke kultovní sérii. Midi-chloriany naplněná Daisy Ridley. Chybějící nutkání poslat C-3PO do křemíkového nebe (asi to bylo tou červenou rukou). To byl výčet kladů a teď k temné straně Abramsova brnkání na Lucasovu kosmickou mandolínu. V čitelném a přitom nepříliš logickém dějovém prostoru nefungují emoční páky, které by Star Wars doposud nepolíbené panny přivedly k zájmu o původní kusy. Pokud temná strana síly zafunguje jen na pár sekund, kdy se na plátně objeví jistý artefakt s průvodním hudebním podkresem, něco je ve far, far away galaxii špatně. A tímto se dostáváme k hlavnímu problému. Nevýraznému Nesithovi, který vypadal, že princezna Leia kdysi navštívila Show Jana Krause a po natáčení podlehla na červeném gauči moderátorovu šarmu. Kdyby Han Solo dostal více času, mohl si udělat otcovské testy.. Abramsova snaha o moderní most ke kořenům je chvályhodná, ale podobně jako mostům na First Order´s Starkiller Base tomu chybí zábradlí, kterého by se dalo pevně chytnout. Síla dál spí.. (15.11.2017)

Výtkám, že to je vše příliš odvozené a celý film je nejdražší fan made záležitost všech dob, se nebráním. Dokonce bych k nim přidal pochybnost nad hlavním záporákem, který zatím spíš vyhlíží jako z marvelovského blockbusteru... Ano, sedmička fúzuje ověřené motivy a postupy především z epizod IV a VI. Na rozdíl od Star Treku se Abrams pohybuje ve stylisticky mnohem ukotvenějším univerzu, to ale neznamená, že neservíruje totální abrrrazivní rrrozkoš, jak byl řekl Dan Nekonečný. 136 minut se film řítí kupředu a ta stopáž je prostě subjektivně strašně krátká. Zmizela obsese přeplácanou mizanscénou, Mindelova kamera se víc hýbe s postavami, které tak jen divadelně nedeklamují, ale dýchají. Digitální opar nové trilogie přepustil místo materiálnosti. Přestřelky stormtrooperů jsou čistá rozkoš a nezbývá, než posunout spin-off Rogue One mezi nejočekávanější filmy roku 2016. Nové postavy se rychle učí - důraz na dobře dávkovaný patos, gesta, včasné pomrkávání, to všechno si osvojují s lehkostí. Kolbiště ale pochopitelně patří veteránům, kteří probouzejí Sílu nostalgie. Star Wars přestaly být epickou galaktickou ságou o zdanění obchodních cest a vztazích mezi různými zástupci galaktické politiky a vracejí se ke kasdanovské pohádce se vším všudy. Epický oblouk, antické scény, velká krásná slova. Pokud se nové trilogii vyčítala opereta, tohle je opět opera. Možná se zdá, že s rokem 1977 už nemáme nic moc společného, ale pro mě je tenhle epos o věčném souboji dobra a zla v současnosti stejně důležitý jako v době, které dominovali padouchové. Ani ne tak proto, že obsahuje skutečně dotažený feministický podtón (což českému mentálnímu apartheidu působí muka), ale spíš proto, že zase naplno připomíná platnost třicet dva let starých Yodových slov: "Luminous beings are we, not this crude matter." Abrams možná jen postavil most mezi starou trilogií a novým univerzem, ale je to most, po kterém je radost kráčet. (17.12.2015)