Divergence

A je to tady, apokalypsa se blíží! Obstarožní grafomanské krávy zformovaly svými furtdokolovými, trapnými postapo braky pro tupé, ohyzdné pipky s rovnátky novou degeneraci tupých, ohyzdných grafomanských pipek s rovnátky, které začínají publikovat své vlastní furtdokolové, trapné postapo braky pro tupé, ohyzdné pipky s rovnátky, jímž jejich dobře naložený papá zatím necvaknul publikování jejich vlastních furtdokolových, trapných postapo braků pro …. Tak trochu tojflkrajs, že? Jak z toho ven? Jistě, divergence by byla cestou, to by ovšem nesměla opět ustřelit směrem k prdeli tisíckrát omletých, komerčně diktovaných pubertálních přetlaků typu „jsem krásná, uvědomělá, přechytřelá a ve čtrnácti hustě dospělá, tak si zachráním svět a sbalím některého z těch nagelovaných teploušů“, u nichž se jen mění žluklými jebáky poseté pozadí z Hangrgej na Dárce, z Dárce na Hostitele a z Hostitele na Divergenci. I ta zcela limituje premenstruační fantazie otylých školaček, jež jsou pak akorát tak schopny blaženě se vzbudit s mastnými fleky na kalhotkách s Medvídkerm Pú někde uprostřed Tumor-oulendu. Takže pro zastavení této evidentní kulturní degenerace nezbývá, než svým antikoncepčním selháním zakazovat Assbuky a mlátit je tak dlouho, dokud prostě nezačnou číst nějakou kvalitní literaturu. Abych zase nebyl až tolik příkrý, byl to ze všech těch výše uvedených řídkých průjmů zatím ten nejméně hnisavý a místy i nepatrně zábavný, nicméně i tak další pokračování této slaboduché a exantémově infekční kdoví-kolikáti-logie jako Impotence, Demence, Inkontinence a dokonce i Napálila jsem to hlavou do kredence s gustem vynechám. (30.06.2015)

Svět se změnil! Po veliké feministické válce zavládl mír. V něm došlo k boomu specifického filmového žánru, pracovně zvaného Poštěvobraní. Lidé byli rozděleni do pěti skupin. Na náctileté blbky, které se skrze dupání nožičkou či srdceryvné kukuče staly nejlukrativnější grupou, na jejich potencionální mrdálky, co s nimi v honbě za lizem konzumují podobné ,,divergence", vychcané producenty, bohatnuvší z dealování těchto patologických smrků, starce, co již ničemu nerozumí a na Oddané, oddané zkoumání fenoménů dneška. Protože já jednou škrob, navždy škrob, nezištně nasazuji zdravý rozum a spouštím kdejakou zhůvěřilost, abych poinformoval bližní. Tedy - Beatris, později jen Tris, je kravička, později jen hovado. V celém příběhu večerníčkovského typu rozpolceně civí, nic neumí, všechno dokáže, má více štěstí, než rozumu (ó, ale o kolik!), zubí se, bulí, opět vejrá, a když už má alespoň povyhrnout kamaše nad kotník, krmí svého modelingového geroje kecy typu ,,nechci nic uspěchat". Logika ve psí, stavba příběhu též, přesto je tato patlanice o kousek lepší, než vyšlá Jupiter. A horší než hladovýgejs, neboť Tris = obludnější tlama od Katniss. (06.11.2015)

Celkem neškodná teen blbina moderní knižní vlny, která však dosti doplácí na to, že divák musí hodinu a půl čekat, než se v tomhle nehezky šedivém světě začne něco dít. A když už tvůrci konečně začnou posouvat příběh razantně kupředu, tak se zde toho během následné třetiny semele tolik, až má divák pocit, že všechny důležité zvraty a úmrtí zde viděl jakoby z rychlíku. Spousta scén tak nemá ten správný dopad a celé se to člověku vykouří z hlavy až příliš rychle. Potenciál do budoucna tu ale rozhodně. Jen ta Shailene Woodley v drsném režimu a bouchačkou v ruce je největší castingovej fail roku. (28.08.2014)

Z mého pohledu prostě klasická young adult věc, snad jen s tím rozdílem, že tu hlavní dívka není rozpolcená mezi bruneta a blonďáka. Ale ne, to bych byl na tenhle film moc zlej, pro mě je to sice dějem trochu nudné a tuctové, ale pořád je to dobře natočené a s pár slušnejma hercema (spíš ve vedlejších rolích) a celé to docela dobře funguje. Svět ve kterém se děj odehrává pro spoustu lidí asi bude zajímavým post-apem/distopií, ale osobně pro mě bude vždycky zajímavější buďto svět naprosto ujetější a temnější (Mad max, herní Fallout), nebo víc propracovaný, byť méně zničený (a třeba i ta Enderova Hra, kterou považuju za zlatý grál dobře napsaného příběhu, který se dá považovat za young adult). (10.08.2020)

Sečtělý? To jsem. Mírumilovný? To určitě. Odevzdaný? Trochu jsem. Upřímný? Taky, bohužel, jsem. Neohrožený? Snažím se být. Divergentní? Tak to tedy určitě nejsem a dokážu to tím, že projdu testem bez ztráty vlastnosti. Musím se přiznat, že jsem si to v mírumilovném světě poměrně dlouho užíval, ale přesto jsem ke značně necharismatické Tris nepocítil žádnou náklonnost a s pomalu se blížícím koncem mi nakonec bylo naprosto jedno, jak to dopadne. Nechci nic moc prozrazovat, ale dopadlo to tak, aby to mohlo ještě dlouho pokračovat a já si dovolím vyjádřit pochybnost o tom, že bych bez toho nemohl žít. (06.11.2014)