Dozvuky

,,Statečný Kalino, a ty statečný Kalino, pravdu chceš znát? A jsi si jistý že tě ta pravda neotráví?“  Ten příběh pogromu v Jedwabném znám už z divadelní hry  Tadeusze Słobodzianka Naše třída. Oproti této skvělé hře má film podobu jakésiho thrilleru či detektivky, v níž v roli „vyšetřujících“ vystupují dva bratři (Józef a Franciszek), mezi nimiž (kvůli emigraci jednoho z nich v 80 letech do Ameriky) jinak panují spíše napjaté vztahy. Napjaté vztahy od začátku panují i mezi Józefem a zbytkem vesnice. Musím přitom říct, že když jsem viděl obraz obilného pole se spoustou židovský náhrobků, vůbec jsem se tomu napětí nedivil a trošku jsem i dával za pravdu výtce Franciszka adresované Josefovi: „Proč se kurva staráš radši o mrtvé než o živé“. Ale jak postupně to napětí ve vesnici rostlo, mě film totálně vcucnul. A když už by se napětí dalo krájet, přišla (možná zbytečně rychle) překvapivá pointa a po ní ještě mrazivý závěrečný obraz ukřižování… Uff... (13.09.2022)

Poláci opět předvedli svůj um a natočili skvostný drama, který otevírá jedno poměrně brutální polské stigma z války. No a já jsem moc rád, že ho otevřeli, ač Poláci na něj zřejmě moc zvědaví nejsou. Stigmata národů je ale potřeba přijmout a jít dál. Když se o nich nebude mluvit, tak budou nedořešené a bude v národu neustále převládat nenávist. V našem případě to poměrně slušně představil Juraj Herz v Habermannově mlýně. Válka je prostě svinstvo a tvoří i takové příběhy, jako v případě tohoto filmu. Po skončení filmu jsem pro samotné téma měl sto chutí filmu vpálit pětihvězdu. Nicméně mě mrzelo, že ten závěr docela utnuli a taky jsem, když jsem se nad tím zamyslel, vlastně vůbec nepochopil, kde se tam ty náhrobky vůbec vzaly. Také poměrně úsměvné bylo, jak tu František všude chodí v saku…na pole, do bažin…to si od bráchy nemohl vzít nějaký normální kalhoty s trikem? Jinak ale pecka. Další polský nářez a zřejmě nejsebekritičtější a nejkontroverznější téma, které jsem od Poláků doposud viděl. (21.01.2019)

Je to dosť podobné Habermannovmu mlynu aj filmu o Sekalovi a preto ma vo filme vedela strhnúť hudba a kamera, celkovo ako bol podaný tento v podstate jednoduchý a smutný príbeh o zločinoch minulosti. Kde je Poliak, tam hľadaj žida, či nenávisť k Rusku, aspoň taký mám občas pocit nielen z filmov, ale aj reality. Oba tie národy majú povesť kšeftárov, ľudí, ktorých iní nemajú radi, no hlavne mám pocit, že tomu akoby západnému svetu a židom sa Poliaci podliezajú a toto mi ukázalo zas pravý opak, kde sú schopní ich ešte vraždiť skrz svoj katolícky fanatizmus a skrz tie ich majetnícke túžby. No, keď si to tak uvedomíte, tak aj film ukazuje Poliakov v horšom svetle pred židmi, takže možno na tom podliezaní bude niečo pravdy, aj keď neviem, či to mám brať ako snahu vysporiadania sa s minulosťou alebo len jeden z mnohých filmov, kde zas niekto niečo zaplatil, aby vôbec niečo aj v Poľsku ohľadom kinematografie bolo. Keďže veľa ich filmov nepoznám a tu zrovna spolupracovali aj s Rusmi a aj sa tam objavila napríklad naša Fialová, tak mám dojem, že sú na tom tiež biedne a to sú veľká krajina. Záver je slabý, veľa nechýbalo a hodnotil by som to lepšie. Čo ma trocha udivuje je, že ruskú povahu akoby som začínal chápať, ale tú poľskú hrubiánsku a výbušnú na veciach, ktorým oni sami pripisujú váhu a ktorá mi príde tajomná, do tej sa neviem vžiť. Štýlom je tento film skôr klasika, nevybočuje, ale dá sa. (03.03.2015)

Nepamätám sa, že by som sa v minulosti tematicky stretol s niečim obdobným. “Poklosie” je jeden neskutočný film o hľadaní pravdy, ktorá je ukrytá v minulosti v množstve intríg i klamstiev. Poliaci sú “majstri obyčajných filmov” s hĺbkou, ktorá sa dokáže dotknúť duše diváka. A i keď je snímok skôr na štyri “puntiky”, ja za ten záver a rozhorčenie ktoré vo mne dokázal vyvolať, piatu dám. (11.05.2018)

Pokłosie, koloski, kláskování, paběrkování.... na poli, na kterém karmická síla nutí Józefa Kalinu stavět z nalezených náhrobků nový židovský hřbitov. Józef je sedlák, který byť studuje hebrejštinu, moc rozumu nepobral. Jeho bratr Franciszek, i když je také jen nádeníkem, pobral v Chicagu mnohé praktické dovednosti a schopnosti jednat, a přes počáteční odpor, ho stejná karmická síla donutí připojit se k Józefu projektu. Karmanový zákon ale působí i na druhé straně (přestože je vehementně zapírán), a tak každý z celé vesnice jedná hystericky a agresivně.... Po dobré zkušenosti se "Psy" jsem si tedy pustil další, ještě lepší, detektivku Władysława Pasikowského - a kdyby byla méně komplikovaná a bylo tam méně "deus ex machina", mohla být opravdu skvělá. (01.09.2019)