Návrat idiota

Hluboce lidská minimalistická dokonalost o tom, že absolutně čistý člověk se procinká do dušičky každému. Pět prstů nahoru za to, že Dostojevský funguje, Pavel Liška nehraje, ale je, Tatiana Vilhelmová je krásná a Zdena Hadrbolcová úžasně výstižná, za neskutečný dialog o ženských a o pivu a konečně, především, za zcela a bez jediné výjimky realistické vykreslení atmosféry a lidí reálného socialismu. (23.07.2008)

V konfliktech bruslit neumí (ostatně ani na ledě mu to moc nejde), mezilidské vztahy se budou komplikovat bez jeho zkušeností, nic kloudného nezažil, chápe milosrdné lži, snaží se v tomhle propletenci vyznat a nyní zkouší štěstí u své vzdálené tety. Ani nechtěl a už vytvořil pátý vrchol podivného čtyřúhelníku, ve kterém jsou dvě sestry a dva bratři, kteří spolu chodí, ale milují vždy toho druhého. Tedy si to alespoň myslí. Ospalé tempo nevadí, máme tu před sebou jeden z nejlepších českých filmů konce tisíciletí. Mladí lidé jsou tu stejně jako v Gedeonově Indiánském létě citově zmatení, nikdo z nich není povrchně vykreslený, každý si ukousne kus svého hereckého koláče. Pochopitelně především debutující Pavel Liška, který je tak přesvědčivý, až z toho mrazí. Gedeon je detailista, ví, o čem chce vyprávět, s klíčovými momenty si umí pohrát a hlavně se nepředvádí. A to se cení. Chytré, lidské, neokázalé, výborně zahrané. (31.12.2016)

Zábavné a smutné zároveň, zkrátka tragikomedie jak má být. Liška zahrál roli opravdu skvěle a ostatní herci mu úspěšně sekundovali. Není snad co bych vytknul, ale na 5 hvězdiček to úplně není. Ale myslím, že takových krásných 80% tomuto pěknému kousku od Sašy Gedeona svědčí nejvíc :) // (14.1.2016) ČT1 HD - No já vám nevím, ale koukat 2 hodiny na magora hrajícího Lišku, do toho Langmajer, který souloží s tou i s tou + ty debaty o ničem. Zkrátka mi to dnes nesedlo a na podruhé moc nebavilo. I tak ale nechávám 4 hvězdičky. 70% (23.11.2009)

Scéna, kdy Gedeon zabírá vláčky okýnkem domečku pro panenky, které se koukají na televizi, je úchvatná. Dalším velkým pozitivem pro mě jsou jsou Františkovy surreálné sny, kde občas vůbec není jasné, jestli se jedná o sen nebo je to realita. Nejlepší byl podle mě sen ve vlaku (na který později odkazovala právě ta scéna s panenkami) a potom plovoucí nafukovací lehátko v pokoji. Liška byl vynikající idiot a po shlédnutí jeho návratu se definitivně dostal mezi mé oblíbené české herce (předtím jsem viděl Šílení a Venkovského učitele). Postavu jednoduššího člověka, který nikdy nic nezažil a ze všeho má jen první dojmy, jsem mu naprosto a bezvýhradně věřil v každé scéně a u každé jeho grimasy. Prý už by nemělo smysl vyhýbat se životu. (08.01.2009)

Hodně vtipné stejně jako smutné (zábavné, hořké, zároveň silně emotivní a přitom citově nevydírající), navíc se filmu daří velmi volně přecházet od směšných scén k vážným, nedrhne to. Bohaté na dokonale absurdní dialogy, zlomyslně trapné situace (vládne silvestrovský oběd) a s každou další projekcí oceňuju ten sociálně-kritický přesah. Dále se snímek může spolehnout na nádhernou a skvěle padnoucí hudbu (titulní znělku bych mohl poslouchat pořád dokola), a nad tím vším drží ochrannou ruku naprosto perfektní, bezkonkurenční a odzbrojující Pavel Liška. A po třetím zhlédnutí definitivně zvyšuju na 5*, Návrat idiota se mi zkrátka dostal pod kůži. „Trochu magor, že jo?“ – „Noo, promiňte“. (03.09.2013)