Návrat idiota

"Myslím, že je zvláštní. Protože opravdu dá na první dojem. Protože si myslí, že je všechno naopak a ona se tomu musí přizpůsobit, proto je taky celá tak...No, chci jen říct, že je zvláštní vidět člověka, ve kterém je všechno správné a krásné a on se to rozhodne všechno rozbourat a zpřeházet, protože tolik touží být šťastný." (22.10.2014)

Hodně vtipné stejně jako smutné (zábavné, hořké, zároveň silně emotivní a přitom citově nevydírající), navíc se filmu daří velmi volně přecházet od směšných scén k vážným, nedrhne to. Bohaté na dokonale absurdní dialogy, zlomyslně trapné situace (vládne silvestrovský oběd) a s každou další projekcí oceňuju ten sociálně-kritický přesah. Dále se snímek může spolehnout na nádhernou a skvěle padnoucí hudbu (titulní znělku bych mohl poslouchat pořád dokola), a nad tím vším drží ochrannou ruku naprosto perfektní, bezkonkurenční a odzbrojující Pavel Liška. A po třetím zhlédnutí definitivně zvyšuju na 5*, Návrat idiota se mi zkrátka dostal pod kůži. „Trochu magor, že jo?“ – „Noo, promiňte“. (03.09.2013)

František se po letech strávených v blázinci vrací ke svým vzdáleným příbuzným. Postupně se zaplétá do jejich složitých vztahů, ocitá se v trapných, komických i dusivých situacích, je vystaven milostným, sourozeneckým a rodičovským konfliktům. Všechno kolem se ho dotýká, se všemi soucítí, a tak působí jako idiot. Ale právě proto, že dosud nic nepoznal ani nezažil, je schopen vnímat lidské vztahy ve své čistotě a opravdovosti správně. Pavel Liška je sice ve své roli maximální, ale celý film je natočen dost nesourodou formou střídající jen obrazy plné nesouvislých a do sebe nezapadajících scén, které by byly možná dobré jako skeče "na stojáka", ale v celovečerním filmu to neplní dobrou funkci. Snímek pak plyne poměrně nevzrušivě a se zjevnou snahou, pokud možno,"autenticky" zachytit mladíka, který, ač na to nevypadá, není takovým idiotem, za jakého ho většina považuje. A sled scén se v podstatě omezí na to, jak s ním většina postav v jednom kuse "voře". A tak jsem si řekl - co z toho. A zrovna jsem se ani u těchto scén moc nebavil. Pro mě film o ničem, navíc v celkem slabém režijním provedení. 40% (27.03.2013)

Komorní, spíše divadelní než filmová záležitost, kterou mám moc rád. Jeden z nejlepších snímků české tvorby a rozhodně dojemná záležitost. Pavel Liška jako idiot působí daleko normálněji než ve většině svých pozdějších rolí, jen škoda, že mu tahle stylizace pomalejšího, komicky dojemného idiota zůstala a prosákla do většiny jeho dalších rolí. Velice přesvědčivé výkony podává i zbylá čtveřice hlavních představitelů, ze kterých mi utkvěla v paměti role půvabné Táni Vilhelmové. Tahle smutně krásná postava ji ohromně slušela. Bezvadné, nemám větších výhrad. 90% (04.03.2007)

Nejemotivnější film ze zlatých devadesátých. Pure gold na konci nejdivočejší dekády českého kina. Snad poprvé jsem docenila Dostojevského hrdinu, protože tento přesazen cele do nového kontextu je stále týž, ale o to nesmrtelnější. Možná, že díky Gedeonovi docením časem i Kurosawu a klasickou inscenaci s Javorským z prken Stavovského. Nu, zrající zážitky jsou to. (12.07.2016)