Temný případ

Začalo to rituální vraždou ve třtinovém poli, které se stalo zrůdným jevištěm. Satanistický vrah chtěl, aby zohyzděnou dívku našli. A pořádně si nad ní zadumali. Dva detektivní borci, svérázné nátury. Jeden totální cynik, osudem zdrcený realista, uzavřený do sebe, filosof, magor s IQ sakra vysokým a úšklebky tak lišáckými, až by měl očekávat hnedka jednu do zubů, druhý otec od rodiny, poměrně uvědomělý, nicméně nesvědomitý coby otec i manžel, který tak trochu pije. A je tak trochu vesnickým balíkem. Dominantní a stěžejnější pro příběh je první zmiňovaný (Matthew McConaughey), už jen proto, jak je jeho postava mnohovrstevnatá a také se stane tou, která je v jednu chvíli jednou z podezřelých. Dlouho neměl seriál tak silnou a bizarní postavu. Samozřejmě Woodyho Harrelsona lehce zastiňuje, ale i ten je dokonalý. Je nicméně s podivem, hlavně je to ale výborná zpráva pro diváky, jak se McConaughey vymanil ze škatulky opálených hezounů z průměrných romantických komedií, a jak geniální role (Vlk z Wall Street, Zabiják Joe, Klub poslední naděje, Bahno z Mississippi) se k němu nyní dostávají. Máme tu velmi zdařilé úvodní titulky, perfektní soundtrack a pak policejní výslechy obou hlavních hrdinů, díky kterým se dozvídáme o tom, co se dělo v roce 1995. A tahle honička za louisianským vrahem trvá s pauzami celých sedmnáct let. Máme tu výbornou výpravu (průmyslové lokace, nekonečné lány polí), máme tu nesmírně pestré spektrum postav, dynamičnost i na první pohled „vyplňovacích“ (přesto výborných) scén, máme tu kouzelné dialogy, nejednoznačné charaktery, vývoj postav. A ta atmosféra. V průběhu osmi vyrovnaných epizod přijde několik vrcholů – jak dialogových (třeba rozhovor v baru poté, co Marty ztropí scénu v nemocnici, když manželka přijde na jeho nevěru), tak plných napětí (kdykoliv pánové vytáhnou bouchačky). Za ambiciózním seriálovým projektem stojí poměrně mladé duo Cary Fukunaga (Jane Eyre) a scénárista Nic Pizzolatto. Díky nim si budeme leckdy lámat hlavu i nad těmi nejmenšími detaily, samozřejmě ale mohli být místy k divákovi vstřícnější (přiznám, že jsem se někdy ztrácel). I tak velmi solidní čtyři hvězdy!! (21.06.2015)

Very najs. Serialy nepozeram, pretoze je to podla mna strata casu, Ale toto je evidentne spicka. Vyborna atmosfera, fantasticki herci, paradna rezia. Stale by som vsak bol nadsenejsi keby to bolo spravene ako trojhodinovy film bez hromady zbytocnych odbociek a lepsim tempom. Takto si namiesto dalsej serie radsej kuknem desiatykrat zodiaca alebo patdesiatykrat LA confidental, co su u mna OMNOHO silnejsie zazitky. Serialovych 10/10. Realne nejakych 7-8 (30.04.2017)

S01: Televizní krimi multižánrovka z jiné planety. Když vám taky tak sedne, čeká vás úžasných 8 hodin bez jediné slabé chvilky. TRUE DETECTIVE nemusí nikam pospíchat, pečlivě si buduje atmosféru, svou vlastní mytologii a psychologii postav. Největší výhrou bylo geniální obsazení hlavní dvojice - v roli Rusta legendární Matt s nezaměnitelným Woodym oba září jak sami na sebe, tak v kontrastu a ve spojení. “Without me, buddy, there is no you.” A právě charaktery jsou klíčem k celé sérii - nečekejte(!) klasickou detektivku, TD není o případu, nýbrž o životě a svých detektivech. "This is a world where nothing is solved." K tomu správná atmosféra low life amerického zapadákova, prvotřídní soundtrack, prolnutí dvou časových rovin, drsně filozofický přesah, kombinace skvěle suchého humoru a zvráceného rituálního temna na pozadí. V rámci osmi dílů došlo k několika zvratům, skvělým momentům a překvapením a konec byl přesně takový, jaký být měl, nepotvrdila se žádná z debilních fanouškovských teorií. A světe div se, nakonec to není až taková depka... “Once, there was only dark. Ask me, the light’s winning.” 100% S02: Jsem rád, že jsem se tentokrát dostal přes první tři epizody, protože pak to stálo za to - zprvu nesympatický postavy jsem si oblíbil, zorientoval se, dočkal se pár silných finále a užil lokace L.A., hříšné městské aglomerace. Takže ve výsledku žádný fail, překvapil mě Kitsch a skvělý zbytek hlavních herců. Dobrá řada, slabší rozjezd. 80% S03: Řemeslně libovka, mistrovská práce v prolínání časových rovin a od začátku máte jasno, že to jde svou vlastní cestou a přesto ve stopách S01, že tohle prostě JE True Detective. Stejně se vyplatí odprostit od Martyho a Rusta, nebýt tupá sračka (x), obrnit trpělivostí a zbavit se očekávání vyloženě kulervoucích momentů, jen hezky naladit se na vlnu, vnímat nuance, užívat si konzistentní kvalitu a styl. 85% S04: Kterak někdo něčí unylou story napasuje na značku True Detective, načež podprůměrný a špatně napsaný produkt projde přes kontrolu kvality u HBO. Ať je to klidně převýchovně woke a žensky se silou, jen kéž by to nebylo tak chabý a o hovně – atmosféra 0 (což je fakt umění, vzhledem k magický zimní krajině), herecky nezajímavý, plný znuděných postav, emo výrazů a trapností, místy bohužel vyloženě k smíchu. 35% (10.03.2014)

17.1 2014 - Ano ohodnotil jsem to příliš brzy a řekl jsem si, že budu průměrovat, nakonec jsem však nemusel a hodnocení jsem ponechal. Nyní (23.3.) jsem s několikatýdenním skluzem konečně první řadu dokoukal. Naprosto chápu nadšení všech, které seriál baví a jsou z něj úplně nadšení, ostatně nepopírám, že se u mě takové chvilky také objevily. Celkově mi ale seriál nepřišel nijak extra kulervoucí. Hned vysvětlím. To, že od prvního dílu seriál pozvolna vypráví jeden velký příběh dvou poldů a nesnaží se nijak extra tlačit na pilu, rozhodně není chyba a ani já to tak neberu. Asi je to moje chyba, protože těch seriálů sleduju opravdu hodně a ty dobré se snažím odlišit právě tím napětím a takovou tou potřebou si ihned pustit další díl, což se u mě dostavilo tentokrát jen občas. Vzpomněl jsem si na druhou řadu Dextera, která mě naprosto uzemnila a něco ve mě zanechala po každém epickém dílu. Zato Temný případ na to jde pěkně zlehka a pozvolně nabaluje jednu případovou vložku na druhou a to velice komorním způsobem, který je vystřídán až velice napínavým finále, což mě prostě malinko zklamalo. Nic to však nemění na tom, že je True Detective naprosto výborně zpracovaný, zrežírovaný a v neposlední řadě skvěle zahraný krimi thriller, který si ten povyk kolem toho bezesporu zaslouží. Matthew McConaughey, Woody Harrelson - bomba prostě oba dva, ani jednoho jsem dosud neviděl v takové herecké poloze a oba to zahráli skvěle; je prostě vidět, že když je dobrý režisérský dohled, tak to prostě jde. Na druhou řadu se těším samozřejmě hodně a zároveň se trošku bojím, bude se totiž jednat o jiný příběh a to je vždycky nejistota, avšak HBO ještě nezklamalo, tak uvidíme 2. řada : Pro mě možná lepší než první, a to už je co říct. Je naprosto skvělé, že obsadili herce takovéhle poměrně nízké prestiže a dokázali, že umí hrát, když je to třeba. Respekt. Jsem zvědav, koho obsadí do třetí řady :) Snad Nicka Cage :D :D Edit : Haha, třetí sérka trošku zklamala, ale i tak 75% (23.03.2014)

From the dusty May sun, her looming shadow grows... Na Temný případ jsem se těšil jako na další vymazlený a vycizelovaný majstrštyk z produkce HBO - o nic víc, ale ani o ždibec méně. Od prvních záběrů, od úvodních titulků prvního dílu jsem ale začal cítit, že se mi před očima (a dalšími smysly) začíná odehrávat něco, co tady - minimálně na televizní obrazovce - ještě nebylo. Podmanivě tajemné a krásně nasnímané scenérie zpustlé industriální Lousiany, podbarvené mistrovsky navybíraným soundtrackem mistra T-Bone Burnetta, vytvářely dokonalý rám, ve kterém Nic Pizzolatto postupně rozepisoval příběh, který do mě zasekl hák a na devět týdnů - dokud se Marty a Rust pod hvězdnou oblohou neodpotáceli ze záběru - nepustil. Přes všechnu vizuální nádheru, kterou Fukunaga sérii vdechl, a která definitivně zpochybňuje poslední argumenty ohledně nadřazenosti filmové formy, jsou srdcem seriálu právě dva praví detektivové a JEJICH příběh. Prakticky každá z jejich mnoha dialogových výměn, ve kterých se Rustův cynický nihilismus odráží od Martyho gentlemanského pragmatismu by mohla sloužit jako scénáristický vrchol celé série – či kteréhokoliv jiného seriálu, když už jsme u toho. V jiné realitě žijící filozof Rust, který se pravděpodobně pro vyšetřování tohoto případu narodil (což se dá tvrdit i o McConaugheymu a jeho zrodu pro tuhle roli) je sice z podstaty věci jasným fanouškovským favoritem, ale bez Martyho, který ho svou zemitou osobností kotví v realitě, by odletěl z příběhu jako heliový balónek. Absolutorium patří jak oběma hercům, tak Pizzolattovi, který jejich postavám vdechl život, důvěryhodnost a punc nezaměnitelnosti. Co napsat na konec komentáře k dílu, které mě chytlo za srdce jako žádné jiné v živé paměti? Že jsem se na každý díl těšil jako na příslovečné Vánoce – tak jak se mi to nestalo ani u milovaných Sopranos či The Wire? Že jsem si jistý, že si v současné televizní produkci nic nezaslouží vaši pozornost jako tenhle osmidílný opus? Jsou věci, které slova nepostihnou, jak by možná řekl Cohle. Jděte se chvíli toulat s Žlutým králem po temných krajích Carcossy a uvidíte sami. And the stars will be your eyes, and the wind will be my hands... 100% (16.01.2014)