Temný případ

Sezóna 1: Harry Hole v Louisianě. Tak skandinávská detektivka, jak jen je to na americkém jihu možné... Po všech osmi dílech konstatuji toto - nejlepší existenciální detektivka této dekády! A hlavně je to celý jenom jeden příběh. Ten nejstarší. Světlo proti tmě. Bravurní počin... Sezóna 2: Kalifornie. Všechno je jiné, s první sérií není takřka žádná formální a rozhodně ne žádná obsahová provázanost. Místy to vypadá jako další řada The Killing. Ale je to opět dokonalé. Atmosferické, chmurné, depresivní. Strhující herecké výkony, vynikající temný hudební podkres (a úvodní znělka!), uhrančivá urbanistická dopravní intermezza, neonoir v té nejlepší podobě... Sezóna 3: A znovu je všechno jinak, tentokrát v hlavní roli ,,smutného detektiva" černošský policista, takže série má i hlubší rasovo-historické pozadí, geniálně zvolená forma narativně rozdělující vyšetřování hned do tří časových rovin, mezi nimiž se dějová osa velmi nezvykle proplétá, roli navíc hraje senilita a stářím poznamenané fungování paměti a mozku hlavního hrdiny a vůbec rastr, skrz nějž se každý člověk zpětně dívá na události svého života a upravuje si skutečnost k obrazu svému, což mi něčím připomnělo skvělý Ishigurův román Malíř pomíjivého světa... Sezóna 4: A touhle sezonou tvůrci tenhle projekt pravděpodobně zařízli...vzniklo cosi jako Velmi křehké vztahy na Aljašce...genderový aspekt tuhle doposud skvělou kriminální sérii ve 4. řadě zabil... Série 1: 100 %, Série 2: 90 %, Série 3: 90 %, Série 4: 40 % (06.03.2014)

Ač první díl naznačuje, že by pravý detektiv mohl na poli poctivé policejní práce konkurovat jinak bezkonkurenčnímu The Wire, další díly se uberou trošku jiným směrem. Zkoumaný případ ustupuje do pozadí a seriál (jako většinu seriálů) začnou ovládat charaktery, jejich vztahy a osobní prožitky. Rusty je fenomenálně napsaná a fantasticky zahraná postava, krade si seriál pro sebe. Je nesmírně chytrý, přiměřeně asociální, ale stále zůstává lidský (na rozdíl od přikrášleného Sherlocka a vlastně i Dr. House, který je přeci jen pořád více seriálovou postavičkou, než reálným člověkem). Pomalejší tempo ve prospěch temné atmosféry je také velkým plus, dostáváme se více do hloubky, nahlížíme na duo protagonistů z rozličných úhlů i časové perspektivy. Paradoxně (malou) slabinou Temného případu je samotný případ, který oproti realistickému ztvárnění charakterů a jejich života působí spíše jako fantastická hororová povídka z minulého století. První série 9/10, druhá série 8/10 (31.03.2014)

Nic Pizzolato je bezpochyby pan scenárista, ale když vezmu v potaz, že seriál na mně nezanechal jakoukoliv zapamatovatelnou stopu (ať již emocionální či formativní), tak musím přiznat, že True Detective zas taková kvalitativní pecka ve skutečnosti není. Přesto jde o solidní kriminálku zastřenou v melancholickém hávu krize středního věku. (05.09.2017)

Než žánrová revolta je to spíše chirurgicky přesná analýza, která klasickou detektivku ředí metafyzickým přesahem a zručně vodí diváka za nos; což úspěšně platí pro devadesátý pátý rok, události nového milénia už jedou na zažitých principech. Mí praví detektivové i nadále plavou proti proudu baltimorské špíny. (28.03.2014)

S01: Televizní krimi multižánrovka z jiné planety. Když vám taky tak sedne, čeká vás úžasných 8 hodin bez jediné slabé chvilky. TRUE DETECTIVE nemusí nikam pospíchat, pečlivě si buduje atmosféru, svou vlastní mytologii a psychologii postav. Největší výhrou bylo geniální obsazení hlavní dvojice - v roli Rusta legendární Matt s nezaměnitelným Woodym oba září jak sami na sebe, tak v kontrastu a ve spojení. “Without me, buddy, there is no you.” A právě charaktery jsou klíčem k celé sérii - nečekejte(!) klasickou detektivku, TD není o případu, nýbrž o životě a svých detektivech. "This is a world where nothing is solved." K tomu správná atmosféra low life amerického zapadákova, prvotřídní soundtrack, prolnutí dvou časových rovin, drsně filozofický přesah, kombinace skvěle suchého humoru a zvráceného rituálního temna na pozadí. V rámci osmi dílů došlo k několika zvratům, skvělým momentům a překvapením a konec byl přesně takový, jaký být měl, nepotvrdila se žádná z debilních fanouškovských teorií. A světe div se, nakonec to není až taková depka... “Once, there was only dark. Ask me, the light’s winning.” 100% S02: Jsem rád, že jsem se tentokrát dostal přes první tři epizody, protože pak to stálo za to - zprvu nesympatický postavy jsem si oblíbil, zorientoval se, dočkal se pár silných finále a užil lokace L.A., hříšné městské aglomerace. Takže ve výsledku žádný fail, překvapil mě Kitsch a skvělý zbytek hlavních herců. Dobrá řada, slabší rozjezd. 80% S03: Řemeslně libovka, mistrovská práce v prolínání časových rovin a od začátku máte jasno, že to jde svou vlastní cestou a přesto ve stopách S01, že tohle prostě JE True Detective. Stejně se vyplatí odprostit od Martyho a Rusta, nebýt tupá sračka (x), obrnit trpělivostí a zbavit se očekávání vyloženě kulervoucích momentů, jen hezky naladit se na vlnu, vnímat nuance, užívat si konzistentní kvalitu a styl. 85% S04: Kterak někdo něčí unylou story napasuje na značku True Detective, načež podprůměrný a špatně napsaný produkt projde přes kontrolu kvality u HBO. Ať je to klidně převýchovně woke a žensky se silou, jen kéž by to nebylo tak chabý a o hovně – atmosféra 0 (což je fakt umění, vzhledem k magický zimní krajině), herecky nezajímavý, plný znuděných postav, emo výrazů a trapností, místy bohužel vyloženě k smíchu. 35% (10.03.2014)