Nebe nad Berlínem

Estetizovaná metafyzika. To, co je metafyzické, může být i krásné...stačí jen nastavit ten správný úhel pohledu... Wim Wenders zasadil děj svého filmu do města, odkud kdysi povstali démoni a nyní tu spolu s lidmi žijí andělé... Úžasně poetizovaný filmový prostor a čas. Meditativní černobílý snímek na hranici teologického surreálna. Metafyzická věčnost a živé německé velkoměsto. Jiná rychlost času nejen filmového, ale i pozemského. Snímek, při jehož percepci je nutno zpomalit na rychlost Wendersovy filmové řeči. Filmová (mírně filosofující) meditace... Osvobozující divácký zážitek. Wendersovo filmové opus magnum. Možná nejpoetičtější snímek dějin západní kinematografie... (29.09.2007)

Ohromný, nebeský film. Wendersova režijní ruka vykreslila niterný příběh o touze a bytí, filosofickou studii andělství a lidské duše. Celkové vyznění, že člověk vidí svět v celé škále barev, emocí a odstínů tragičnosti, cirkusovém reji existence od chvil štěstí až k okamžikům smutku, potřebě naděje v nějakou budoucnost oproti vidění andělů, jež je kontrastní, černobílé. Vidí pouze polaritu věcí a nic, co je mezi nimi, necítí. Damiel se vzepře, stane se člověkem - uchvácen cirkusou divou Marion a s Columbem si dá kávu... Atmosférická výpoveď o rozděleném městě, duchovně očistná záležitost... (12.09.2006)

Jsou filmy, na které musíte mít čas a náladu. Rozjímavá melancholie tomuto dílku rozhodně sluší, podobně jako ona černobílá barva. A až mysticky snová atmosféra. Andělé se snaží pochopit lidi, proto chodí do knihovny, procházejí tehdejším "začarovaným" Berlínem, poslouchají myšlenky... až... Velmi příjemným ozvláštněním je rozhodně Peter Falk, jeho stoický klid a nadhled, jemná pousmání, je přece jen trochu napřed a má své vědomosti. Nick Cave budiž, ale mým šálkem kávy nikdy nebyl. I když jak co. Ale za tu mysticky snovou atmosféru trochu nadhodnotím, na té zde ujíždím. ----------------- Zóna společně s Aero Films vydali další snímek, který se řadí spíše do kategorie uměleckých filmů, přesto si získal popularitu i ne až tak artovým publikem. Natočil jej v roce 1987, dva roky před pádem berlínské zdi, Wim Wenders. Kromě onoho politického podtextu, který vykukuje spíše nechtěně, však nabízí snímek hlavně zamyšlení nad údělem lidí (a andělů), zajímavou černobílou poetiku, skoro mystickou atmosféru – a písničky Nicka Cavea. Po vložení disku se spustí nejprve dvouminutové nepřeskočitelné intro, které asi má naladit do nálady a poklidu filmu. Film samotný má anamorfní formát 1,85:1, obraz velmi dobré kvality, stejně jako vyčištěný zvuk ve dvou formátech – DD 2.0 a DD 5.1. Titulky jsou v nabídce jen české. Bonusy zastupují audiokomentář Wima Wenderse v angličtině (bez titulků), trailer (1:51), hudba z filmu – 7 tracků, doplněných jakousi animovanou fotogalerií z filmu (jde o původní hudbu Jürgena Kniepera, takže Nick Cave se nekoná), a konečně nepoužité scény s komentářem režiséra (30:56) – obsahují české titulky, obraz je anamorfní, a když vyčkáte, uvidíte v podstatě i alternativní konec Nebe nad Berlínem, který není divu, že se ve finálním sestřihu neobjevil... :-) (23.07.2018)

Vůbec se nebráním tomu, když je ve filmu poetika. Tady jsem ale těm textům vůbec nerozuměl. Sem tam třeba jo, ale po chvíli to sklouzlo do takového básnického střeva, že metafora střídala metaforu a bylo dost těžký v tom najít něco smysluplnýho. Nicméně uznávám, že na filmu je vidět obrovská kvalita, především ta filmařská. Sem tam jsem na některé záběry vysloveně zíral. Třeba autonehoda na mostě. Přišlo mi, jak kdybych na tom mostě stál a byl součástí té nehody. Jenže to by tam nesměl být anděl Bruno Ganz, který byl bezesporu geniální, ale mně tím celé to realistično zkazil a vzniklo z toho spíše magično. (01.12.2015)

Neuvěřitelně působivé dílo, které Mistra Wenderse musí zapsat do dějin filmografie. Úchvatný pohled na tak trochu "jiný svět". Dva anděle "žijící", sledující dějiny světa a lidi. Andělé, pro které čas nemá cenu. Dva andělé jdoucí světem, dívajíc se na něj z výšky. Z nadhledu, který ostatním chybí. Místo, kam lidé chodí za věděním, poznáním a touhou objevovat, je pro ně místem setkání s jimi podobnými. Jediné co jim může na tomto životu vadit je pocit "nežití". Touží po rozpoznávání barev, cítění vůni, doteku, citech...a Lásce. Pokud chtíč cítit a být člověk dosáhne hranice, mají možnost se rozhodnout. Poté je čeká svět, který není jako ten jejich, je plný krásných věci, ale i těch hodně špatných. Avšak kvůli možnosti cítit, vnímat a ŽÍT jsou schopni obětovat vše. Nikdo z nás lidí si neuvědomuje, co to znamená být člověk, mít city krásné i nepříjemné. My si neceníme toho co je nám dáno, přestože je to nejcennější co máme a co nám nikdo nevezme. Wendersův pohled na svět. Vyzdvihnutí lidských citů a hlavně lásky. Dokonalá poetika, která se v některých scénách a rozhovorech nedá nevidět. Dokonalý hlavní pár andělů. Úchvatné scény. Nadsázka a ironie hlavně( v případě Petera Falka). Čistá dokonalost!!! Na někoho tento film může působit zdlouhavě, ale podle mě každá sekunda dotváří dokonalý celek . Takovéto snímek se natočí jednou za život jednomu z tisíců(možná milionů) a Wenders měl to štěstí, že se stal tím vyvoleným co tuto možnost dostal. Záběr na anděla na soše anděla. Do toho znějící úchvatně přesná hudba, která nemůže člověka nezasáhnout. Nebo stojící anděl na vrchole katedrály a na zádech jeho krásná křídla pomalu mizející v mlze...Co je krásnější? (11.11.2004)