Žena v černém 2: Anděl smrti

Jediným světélkem tohoto blábolu je Phoebe Fox, které bych, být pilotem, ještě v kolejáčku všechny otvory prozkoumal. Vážně jí to zde nesmírně seklo. Už dlouho se mi na žádnou herečku nekoukalo tak příjemně. Bohužel, je to jediná věc, na kterou se zde koukat dalo. Stejně jako první díl, je i tohle nesmírná píčovina. Tenhle paskvil mě svojí existencí uráží a budu se podílet na výpravě za jeho zničením. Pozoruji, že jsem poslední dobou v hvězdičkování značně polevil v nárocích, kdejaké sračce už nemám problém nějakou tu hvězdu přišít. Upozorňuji na to z toho důvodu, že v tomhle případě se rozhodně hvězdičkové hody konat nebudou. Režisér by zasluhoval pro výstrahu upálit, scénáristi utopit. Tudy opravdu cesta nevede. Ze samé nudy jsem si dal v dobré polovině 20. Pokud u hororu člověk usne, tak je něco super špatně. Děj shrnu snad jedinou větou. Bez komentáře! Jeden z nejtrapnějších hororů, jaký jsem za svůj život viděl a nebylo jich zrovna málo! Totální odpad a dno britské kinematografie. (01.07.2015)

Je mi smutno z toho, že studiu Hammer se nedaří navázat na zlatou éru horrorů. Bez nápadu, neoriginální a hlavně - Žena v černém 2 NENÍ STRAŠIDELNÁ. Děsit lekačkami umí kdejaký amatér, budovat napětí a mrazivou atmosféru - to se musí prostě umět. Přitom lokace výborná - starý dům na ostrově, temné moře, mokřiny, zpustlý hřbitov, mlha.... Původní snímek nebyl remakem překonán, dvojka je ještě slabší. Nejnapínavější je scéna na nočním letišti, což však film nezachrání. Dvě hvězdy za kameru, pěkné vizuální zpracování a sympatické postavy. Toť žalostně málo... A poslední záběr - k smíchu! (26.02.2015)

Těžko říct, co to způsobilo, zda příliš dlouhé čekání spojené se vzpomínkami na opulentní jedničku, nebo kletba odmítnutých hororových fanoušků, jedno je však jisté- po prvním díle bych do Eel Marsh House jela nadšeně na exkurzi, spolu s jednosměrnou jízdenkou do cvokhausu, po díle druhém už bych si vybírala jinou destinaci, protože dům i močál jsou sice stejné, ale atmosféra se vytratila neznámo kam, až máte skoro nutkání zažalovat štáb za nevyužitý potenciál. Nejprůměrovatější průměr. (05.03.2015)

Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, a dost možná ještě dál, je rybníček Brčálník… Ženská v černým už zase řádí a všichni malí haranti by se měli mít na pozoru. Na pozoru by se však měl mít i divák, páč všechno, co jste kdy chtěli vědět o nefunkčním hororu nebo nefunkčních lekačkách a báli jste se zeptat, tu je. Herci fajn (dokonce i ti dětští), prostředí (jak jinak) taky fajn, ale ten příběh... a ta atmosféra... a ta (nijaká) hudba (což je fakt "sukces", když vám jí složil někdo, kdo se jmenuje Marco Beltrami, gosh), prostě toto se nepovedlo, žel žel... (02.03.2015)

"Z hovna bič neupleteš!", zaslechl Harper, výzvu přijal a upletl z hovna film. Tím předčil veškerá očekávání a zaskočení spoluúčastníci, kteří ze své ranní stolice začali vyrábět teprve první copánky, se na to vysrali a zahanbeně odešli do prdele. Určitě si pomyslíte, že ten věčně nespokojený retard RedAK, jehož hodnocení odrazuje kvalitu jeho sexuálního života, zase nesmyslně kritizuje, nicméně ti z vás, jenž mě sledují už déle, moc dobře vědí, že já a horory spolu máme poslední rok očividně nějaký problém. Již dlouho čekám na ten pravý, který mě nemilosrdně odhodí na postel, zuřivě ze mě strhá oblečení, včetně mých oblíbených trenýrek se Spider-manem, bez skrupulí mě popadne za koule a vyděsí mě tak, že ještě další měsíc budu na hajzlu srát s otevřenými dveřmi a příborovým nožem v kapse. Ale neděje se tak. Většinou mě ty potvory rozdráždí líbivým trailerem, pak ze mě vysají prachy za lupen a nakonec mi ani nedají a ještě se mi vysmějí do ksichtu. Pokračování relativně zdařilé jedničky mělo děsit, ovšem namísto toho se moje myšlenky na Ženu v černém ubíraly tradičně perverzním směrem a já se teď vzruším pokaždé, když vidím jeptišku. Scénář patrně vyšel jako vítězný kousek z literární soutěže Ostravského ústavu pro mentálně zaostalé a děsivější hororové prvky byste bezpochyby našli i v reklamě na zubní pastu pro psy. Stejně tak o dost méně předvídatelnou dějovou zápletku byste nalezli naprosto kdekoliv, i v pornu; opravář praček přijde, zkušeně ji demontuje, vymění topné těleso a ejhle, nikdo netuší, jak se to mohlo stát, ale panička nemá na zaplacení. Peněženka zeje prázdnotou a bankovní konto je po poslední silikonové akci dokonale vyluxované. Při řešení nastalého problému mezi opravářem a paničkou nečekaně přeskočí jiskra a následující půlhodinu jsme svědky nádherné romantické vsuvky, při níž nezůstane jediný kapesníček suchý. Prostě paráda. Ale toto? Ještě jsem nenašel žádný jiný žánr, který by ve své definici zaostával natolik, aby alespoň jednou za čas nepřinesl pořádnou záživnou pecku. Ovšem nevzdávám se a mé pátrání bude i nadále pokračovat! (20.02.2015)