Kráska a zvíře

Dějově je to zase něco jiného než starší verze od Cocteaua, Herze a Disneyho, což je fajn (obzvláště zajímavé mi tam přišlo, že tam ještě před Kráskou byla jiná žena). Za nejsilnější stránku této verze považuji úchvatnou výpravu a celkový vizuál, který je prostě skvostný, a film mě tím vyloženě okouzlil. Stejně tak kostýmy herců jsou nádherné. Celkově mi přijde, že je z toho filmu znát, že musel stát strašný prachy (na evropské poměry), a že vyloženě vyžaduje velké plátno v kině, aby se plně rozvinul do svých estetických kvalit. Co mi už přišlo trochu slabší, byla úroveň některých speciálních efektů, včetně samotné masky titulní postavy (která na mě navíc spíš působila jako legrační Kocour z Bulgakovova Mistra a Markétky). Rovněž mi nesedlo samotné obsazení titulních postav - Vincent Cassel mi zde ve svých 47 letech přijde pro roli zakletého prince příliš starý, a Léa Seydoux mi pro změnu nepřijde pro roli Krásky dostatečně atraktivní, s těmi svými věčnými kruhy pod očima a olbřímí mezerou mezi předními zuby. Jasně, je zajímavá, ale prostě podle mě ne typově vhodná pro takovou roli. (Bez zajímavosti mi ani nepřišlo, jak byla její postava emancipovaná a jak Zvířeti na začátku vzdorovala - možná o to víc se ale člověk na konci diví, kdy se teda vlastně stihla do Zvířete zamilovat). Za mě tedy nakonec spokojenost - a pocit, že je zde tento film mírně podhodnocený (aktuálně 62%). (29.03.2017)

Krasavec a Zvířeřiť. No vida, poslat tam tomu přerostlému paviánovi někoho "růžovoučkého", hned by z toho byl tak trochu jiný film. Tohle bylo sice tak trochu jiné, nicméně klasický a předvídatelný příběh převažoval. Děvče s nadupaným dekoltem by rádo zažilo perverz, ale kupodivu i zakletý maník není příliš zkušený ve zkoumání tělesných otvorů, raději s dívkou pravidelně povečeří u Ratha v sedm. Překvapivě se ve filmu toho moc nedělo, tedy ne tolik, aby film musel být tak dlouhý. Posléze se vysvětlilo, jak náš těžce zkoušený hrdina ke svému prokletí přišel, to bylo něco méně propíraného. Úplně nejhorší bylo sbližování krásky se zvířetem, u kterého se dal chytnout záchvat smíchu, případně nebylo daleko k auto-felaci. Vincent Cassel měl být hezoun, jenže při pohledu na něj si vybavíte leda tak vyslance pekel. Léa Seydoux byla celkem dobrá volba, určitě by nejeden panic zaplesal nad jejími vnadami. Ještě mně zbývalo odhadnout okamžik, tu scénu, v níž se nadržená kráska do bestiálního Zvířete zamilovala. Ač jsem pozorně pátral, tak nic, jen scenárista věděl, kdy a jak k tomu došlo. Film nešetřil se CGI. Digitální bylo snad všechno, když ne vše, tak fauna i flóra určitě ano. Maska příšerná, působila také digitálně, vyděsil by se jen dement. Ano, verze to byla brilantně dementní, občas se objevil i nějaký ten schopný režijní nápad. Ve výsledku to byl film, který je spíše k smíchu. Ovšem lze ocenit i odvahu tvůrců, že měli potřebu se pěkně vyteplit na divácích. Po tomhle propadáku už snad dá režisér Christophe Gans pokoj. 40% (01.05.2016)

Kráska a zvíře má mnoho filmových verzí, každá z nich má svá plus a ta má samozřejmě i tato. Začnu u mínusů, pokus o dramatizaci, oživení, nevím o co všechno, v podobě zapletení jednoho z Belliných bratrů s městským bossem - proboha proč? Její reakce na prostředí zámku byla poněkud zvláštní. Nevěřím tomu, že by se někdo, kdo by se bál o život, zaobíral vytvářením složitého účesu, navěsil na sebe hromadu šperků a bloumal po tom strašidelném zámku. Normálnější by bylo naostřit lžíci o dlaždičku a těžký náhrdelník přivázat jako závaží k řemdihu. Zvíře vypadalo jako kříženec lva a žáby (o to hůř, že v maskované i lidské podobě), neumím si představit okolnosti, za nichž by k tomu mohlo dojít. Zápletka se zlatou laní a ztrátou velké lásky (co lásky, ve skutečnosti chlapec přišel o rodinu) byla taky divně cítit umělou hmotou a chemií v cukrové vatě. Kráska nebyla vůbec ošklivá, jen taková typická nerozlišitelná blondýnka, takže jsem se musela podívat do obsazení, abych si ověřila, že ty osudové ženy tam jsou ve skutečnosti dvě. K těm plusům, ty růže a bíglíci jako loutky i jako skuteční psi byli opravdu krásní. (28.07.2016)

Na počudovanie vôbec nie najhorší počin. Nie som veľmi na romantické filmy, priznám sa, že len zopár mi skutočne učarovalo natoľko, aby som si ich zapamätal. Za zmienku stojí napríklad "Pýcha a predsudok" či z môjho pohľadu najemotívnejší film všetkých čias "A moment to remember". Keď však ide o kombináciu tohto žánru napr. s fantasy, ba dokonca thrillerom, pričom divák nemusí pregĺgať to množstvo sladkých rečí a prejavov s tým súvisiacich, dá sa to zvládnuť. Samotný snímok má svoje čaro, obsahuje silnejšie i slabšie stránky či už z pohľadu dramatizácie alebo atmosférických pasáží. Je to taká pohodička ideálna rozprávka pred spaním, ktorá nijak neurazí, ani mimoriadne nesklame. Koniec dobrý, všetko dobré ... (22.12.2015)

"La vie pour le rose." - bych teda nedala. Růže jsou jedny z nejškaredějších květů a pokládat za ně život.. ne dík. Přemýšlela jsem, jestli mě to vyprávění příběhu v příběhu víc sere nebo naopak pomáhá celému sledu událostí. Nedělo se tu nic nečekaného, už při prvním čtení muselo být všem jasné, že to vypráví Belle... no a potom, co viděla nestvůru v odraze sklenice a najednou se vypravěčka zeptala dětí, jestli má číst dál, tak to muselo být jasné i těm posledním natvrdlým jedincům. Příběhově a vůbec jsou to tak 3*, ale mě naprosto okouzlila ta výtvarná stránka. Úžasná pohádková grafika a barevnost a ta fantazie... to prostě zvedá na 4* (a samozřejmě Léa Seydoux také výrazně napomohla hodnocení), protože to mě prostě vnuklo po delší době chuť zase malovat. A ten hrad! Nádhera.. na takovém bych klidně bydlela, kdyby měl tekoucí vodu a splachovací záchod :) A její zelené šaty s těmi šperky bych taky chtěla k narozeninám prosím ;) P. S. Nevím proč ti psi vydávali zvuky jako žáby zkřížené s opicí. (23.07.2014)