Dobrodružství Barona Prášila

Bublavé obdoví Terryho Gilliama konce 80tých a první poloviny 90tých ve mne budí stále větší a větší respekt. Baron Prášil je stejně tak velká a barevná bublina jako Brazil, Král rybář, či 12 opic. Nicméně podobnost bublin končí u ohromující velikosti a pestrosti. Co se týká žánru, tak Gilliam evidentně nemá problém přepínat z jednoho do druhého bez ztráty nápadu a hlavně osobitosti. Prášil je u mne podtržen tím, že jeho příběhy moc dobře znám a vždycky mi tohle fantazírování přišlo jako to nejlepší možné cvičení pro hlavu scénáristy. Funguje tu všechno. Nadhled, bizzar, absurdita, ale i krutost (kdo se dneska nebojí sekat nepřátelům hlavy a ukazovat hnusnou smrtku v takhle velkých a rodinných filmech) a nádech hlubšího významu. Inu látku dostal režisér, který si o ni svým vnitřkem hlavy přímo říkal a podle toho to dopadlo. Upřímně si nepamatuji, kdy by mě tak moc bavil "dobrodružný" film. Dokonce jsem myslel, že už se toho přídavného jména bojím. (02.07.2014)

Není to čistokrevná pohádka, jako dobrodružný film to také nefunguje, snad vtipu a nadhledu je tu dost, ale to je na můj vkus trochu málo. Vizuálně typicky gilliamovsky prapodivné, s leckdy šíleně divadelně vypadajícími kulisami. Na jméno režiséra začínám být tak trochu alergický, neboť co film to ulítlost. Ne že by mi vadil fakt, že vše není typicky hollywoodská škatulka, ale tento styl se mi jednoduše nezamlouvá. I ta stopáž je moc, protože scénář je maximálně prostinký a v podstatě zde máme jen tři velké flashbackové části (měsíc, sopka, ryba). Konec je rovněž značně prapodivný. Holt si zde tvůrci pustili fantazii na špacír a podle toho to vypadá... (17.10.2006)

Samozřejmě nelze se ubránit srovnání se Zemanem. I zde si vizuální stránka zaslouží absolutorium (s přihlédnutím rozdílu přes 25let), příběh je ale zdlouhlavější, ne tak přímočarý, ale hlavně mi tu chybí charizma herců jako Kopecký, Werich či Höger. Tady se mi líbil akorát Pryce a Williams. Gilliam na to navíc musel vynaložit nesrovnatelně víc prostředků, což vzhledem k pochopitelnému nezájmu v USA, muselo film odsoudit k obrovskému finančnímu propadáku. 72% (08.01.2006)

Vizuálně je to rozhodně zajímavý film, ale popravdě mě ta Gilliamova vizuální stránka věci tolik nebaví. Ne, když ten příběh není tak zajímavý, aby mě film ohromil jako celek. A právě tohle se mi stalo s filmem "Dobrodružství Barona Prášila". Vizuálně zajímavé, krásné triky a masky, ale celkový dojem je rozmělněn nezajímavě podaným příběhem. (21.02.2015)

Očekával jsem excelentní podívanou na vlnách pohádkové fantazie. Bohužel mé očekávání nebylo naplněno stejně jako u starší verze z roku 1961, kterou se Gilliam inspiroval pro natočení svého filmu. Za ty roky je podle mne zde lepší vizuální zpracování, nevidíme tu především ty Zemanovy kreslené kulisy, což je podle mě dobře. Na druhou stranu John Neville v roli Barona Prášila v minisouboji s Milošem Kopeckým neobstál. Příběh je tu lehce pochopitelnější, není tak surrealistický jako u československé verze, ale pořád mě nebavil. Té říše fantazy je tu na mě příliš. [2721. hodnocení, 138. komentář, 75%] (08.02.2019)