85. Annual Academy Awards

Podruhé jsem se rozhodl zmordovat celé svoje tělo hlavně po psychické stránce tím, že celou noc nebudu spát a užiju si jeden z nejlepších galavečerů, které mohu přímým přenosem v televizi vidět. Před samotnou nocí jsem se snažil si na filmy, herce, herečky, režiséry a hudebníky, kteří byli nominováni udělat nějaký emotivnější obrázek a vcelku se mi to podařilo. Také se mi snad poprvé stalo, že jsem vítězný film viděl dřív, než byl sám zvolen, což mi během tohoto večera taky dost pomohlo k tomu, abych na něj vzpomínal jenom v dobrém. Musím i uznat, že komentátoři na HBO už nebyli tak otravní jako minule, kdy do mě, jako do diváka, hustili jedno jejich moudro za druhým. Tentokrát to omezili na čistý překlad a občasné zajímavosti. Zbytek jsem radši neposlouchal i když jsem náhodou zavětřil cosi, co Fuka zmínil o Babovřeskách. Zajímavý, že i u takového večera jim Troška nedá spát. I když pravda, že když byl koberec, tak mě zajímaly rozhovory s jednotlivými herci a herečkami a oni tam řešili úplně něco jinýho. Nebyl jsem na ně zvědavej, tak jsem si přepnul do originálního znění a poslouchal i třeba to, jak se Clooney rozpovídal o chlastu. Každopádně po koberci se překlad trošku zlepšil. Samotný večer byl super. Přišlo mi, že je odezvou k minulému roku, kdy vítězný snímek byl Artist. Celý večer se totiž táhl jak v takovém decentním starobním duchu, tak hlavně v muzikálovém pojetí, které bylo určitě dost zajímavé. Nejlepší na tom všem byla zaručeně Adele, které jsem Oscara a přál, a kterého se nakonec dočkala. Zazpívaný Goldfinger, zpívající Barbra Streisand nebo Catherina Zeta Jones taky byly více než super. I samotný Seth MacFarlane si to vysloveně užíval a i jeho vtípky mě bavili. Film Let v maňáskové podobě nebo boobs písnička byly fakt super scénky. Se samotnými výsledky jsem byl taky spokojený. Ať už zmíněná Adele, vítězný film Argo nebo neuvěřitelně sympatický, nadšený a upřímný výjev Anga Leeho mě dost potěšil. Nesmím zapomenout ani na emotivní poděkování Bena Afflecka nebo poděkování Daniela Daye Lewise, který už teď se třemi Oscary je opravdovou legendou. Možná jsem toho hlavního herce přál víc Phoenixovi, protože on je jako herec svojí kvalitou opravdu někde jinde. Každopádně se nemůžu zbavit dojmu, že podle prvních dojmů z Lewisovi výhry nebyl dvakrát nadšený. Bůhví, jsou to jenom spekulace. Nicméně musím říct, že jsem si to užil a i přes prodloužení, které způsobily i naprosto brutálně zvolené množství reklam, jsem nadcházející den v práci přežil. A to i přesto, že jsem se těsně po skončení ceremoniálu oblík a letěl na autobus. Tak snad zase za rok. Bylo fajn vidět po roce herce v trošku jiné situaci, než je jim obvyklé. (25.02.2013)

Toto bylo mé páté předávání Oscarů, které jsem sledoval v přímém přenosu na HBO. A zároveň toto bylo mé první předávání Oscarů, které jsem nedokoukal až do konce a někdy kolem půl páté ráno (tedy zhruba hodinu a půl před skončením ceremoniálu) jsem to vzdal a šel spát, protože jsem cítil, že už dlouho neudržím své oči otevřené a během některé z následujích reklamních pauz bych asi definitivně odpadl. Asi už začínám být na tohle ponocování moc starý, nebo už jsem Oscarů zkrátka nabažený a postupně se vracím k tomu, že mi stačí si druhý den přečíst výsledky. Nicméně samotný ceremoniál jsem si vlastně docela užíval, Seth MacFarlane (kterého jsem do této doby vůbec neznal) příjemně překvapil, dokázal mě i pobavit, a zkrátka jsem si jeho moderátorský výstup užíval. Potěšil mě i šot s maňásky na motivy filmu Let, u kterého jsem se fakt pobavil. Co se týče výsledků, tak tam u mě taky panuje vesměs spokojenost, žádný z nominovaných filmů jsem sice před samotným ceremoniálem neviděl, ale už nyní vím, že Argo i Lincoln půjdou asi díky svému žánrovému zařazení mimo mě, ale hodně se těším na filmy Terapie láskou nebo Pí a jeho život. Jinak zbytek ceremoniálu jsem skouknul dnes ze záznamu a hodně pobavil Daniel Day-Lewis se svou děkovnou řečí. Co se týče českého komentáře, tak ten mi nijak nevadil, pánové se letos se svými subjektivními názory snažili krotit a bylo to dle mého názoru v normě. Celkově tenhle oscarový ceremoniál hodnotím jako jeden z těch povedenějších a uděluji čtyři hvězdy. (26.02.2013)

Lidi se mě často ptají, z jakého důvodu trávím půlku svého času v kině. A já jim na to odpovídám, že mimo jiné pro tu sváteční noc na konci února, kdy se v Los Angeles utvoří pupek Světa a film se stane tím jediným, co jím hýbe. To se mi pak těžko může někdo divit, že bych si nejradši jednu nablýskanou sošku vypůjčil a podstavcem skrytým v pravém háku pohladil po tváři kolegyně sedící za mnou, které měly víc blbých keců, než Fuka s Baldýnským a jejichž projevená alterovaná superega mě nutí ptát se, kam zmizely ty kecy o tom, že kdo bude během přenosu dělat bordel, potáhne zpátky do postele? Jinak sama o sobě to byla noc kouzelná. MacFarlane se ukázal jako vtipný, stylový a noblesní fešák, kterému nedělá problém utáhnout pětihodinovou show. Zaměřením na hudbu získal ceremoniál zpět jiskru, kterou v posledních ročnících malinko postrádal a ke cti budiž celé té slávě i to, že akademie se v rámci možností vyjádřila ke spokojenosti. Nepochopené pro mě zůstávají jen kategorie hudby a ženských výkonů. Jasně, Pí měl moc hezkou písničku, ale ta jedna písnička byla také polovičkou celé hudby ve filmu, takže... U ocenění Anne Hathaway mě pro změnu napadá, jak je zvláštní, že akademii unikly filmy jako Looper, Atlas mraků, Temný rytíř nebo Hotel Transylvánie, ale čtyřminutové epizodní mihnutí Anne v Bídnících považovala za tolik zásadní, až pro ni našla sošku... No a Jennifer Lawrence? Terapie asi musela něco získat, ale v tomhle případě by bohatě stačila turistická známka divadla Dolby Theatre. Sečteno podtrženo - příjemný večer ve Světozoru s dýkou v zádech. (25.02.2013)

HAHA :-))) opět vítězí filmy z americké historie a američtí vojáci v zahraničí, jak je již tomu tradicí :) s tím už člověk počítá, takže budiž.. ale co se týče show ? 3 hodiny těžký nudy, kde se opakuje stále stejná sekvence. Někdo vyhraje ocenění, pak poděkuje academii a pak své rodině, že mu byla inspirací. Pak se pustí offtopic video a opakuje se to znova. Jediný plus byl Seth, který ale ani neměl dostatek prostoru, aby laťku držel nahoře. No lituji toho ponocování, české hovnařské estrády jsou na stejné úrovni jako toto. (25.02.2013)

Vrcholně vzrušující a fascinující podívaná, u níž mé srdíčko cinefila více než pookřálo. Opíjet se v nočním Světozoru a sledovat při tom udílení Oscarů pro mě letos bylo něčím jako satisfakcí za všechny ty nekonečné večery strávené sledováním filmů - považuji za otázku soukromé prestiže, že jsem obeznámen nejen s většinou oceněných i nominovaných děl a tvůrců, ale i většinou filmových celebrit, které se v této impozantní show objevily. Samotné výsledky jsou zde podle mě tak trochu vedlejší, ty si může každý přečíst v ranních zprávách a na (ne)oprávněnost jejich udělení vlastně sere pes. U téhle show je na prvním místě defilé všech těch krásných íbrmenšů z Hollywoodu a skládání holdu světu stříbrného plátna, což se letos realizovalo s odzbrojující mírou nápaditosti a zábavnosti. Show v tomto měřítku si nelze představit jinde než v Americe a díkybohu za to - nic velkolepějšího než udílení Oscarů jednoduše neznám. Když jsem vycházel z kina, maje dosud v hlavě čerstvé dojmy z tohoto výjimečného večera, vzpomněl jsem si na každoroční nesnesitelnou trapnost spojenou s udílením Českých lvů - toto srovnání je vážně k pláči. (25.02.2013)