V/H/S/2
Obsahy(1)
Dvojice vyšetřovatelů hledají ztraceného studenta a vejdou do jeho domu, kde naleznou sbírku videokazet. Na kazetách jsou děsivé záběry a vyšetřovatelé si spojují souvislost mezi kazetami a jeho zmizením. (Nivenx)
Videa (2)
Recenze (245)
O něco lepší jak jednička, zejména po technické stránce to nepůsobí tolik amatérsky. První a závěrečná povídka jsou dokonce i docela děsivé, zbytek je spíš o poletujících vnitřnostech a působilo to na mě spíš komedie než jako horor. Found footage filmy mám vcelku rád, ale VHS mezi ně asi patřit nebude, zábava to totiž zrovna moc velká není. ()
A tak tu máme druhý, masivní epileptický záchvat kameramanů. Moc bych si přál, aby jim už konečně někdo dal nějaké prachy a mohli si aspoň pořídit kameru se stabilizátorem obrazu, protože prasit parkinsonem takový opravdu originální a svěží materiál s neotřelými vychytávkami, to je téměř až trestuhodné. Myslím, že kdybych nemusel celý film kmitat hlavou, abych se naladil na třepotavou amplitudu toho kokota, co držel tu hájosmičku, náramně bych si to užil a velkohubě to prohlásil za horor roku. Takhle mám z toho akorát omlácený mozek o dutinu lebeční, za krkem mě bolí jaxviňa a mít můj atlas s čepovcem nohy, nakopali by celý tvůrčí tým do prdele. ()
Ha ! Zatímco jednička se brodila v uličce průměrnosti , tak dvojka si vyšlápla přímo na bulvár a téměř od první minuty dává okázale najevo, že není jen levná holka, ale pěkně drahá běhna, která není pro každýho. Sice je to pořád jen šlapka, ale trochu Pretty Woman, která v sobě může mít třeba i něco jinýho než jen dalšího zákazníka... Prostě tohle found footage má oproti jedničce daleko větší spád, je krvavější , napínavější a díky klidnější kameře i přehlednější, ale hlavně jsou jednotlivé příběhy originální a většinou prošpikované černým humorem. Tentokrát téměř plesám, k nasrání byl jen ten poslední příběh alá Blízká setkání, to se opravdu moc nepovedlo. ()
Viděno va Varech při půlnočním promítání a musím říct, že jsem takovou jízdu vůbec nečekal. Film slepuje dohromady příběh Tape 49, který je opravdu jako takový můstek mezi všemi a jinak ho ani nelze brát - docela bizarní zakončení. Vše začíná Phase I Clinical Trials a je o muži, který po nehodě od doktorů místo oka "dostane" kameru a začně vidět nevšední věci ve svém bytě. Jako otvírák to poměrně funguje dobře a diváka naladí na děsivou scenérii. A Ride in the Park nabídne takové odlehčení, kde mladík nasadí svoje GoPro na přilbu a hodlá se na kole projet parkem. Narazí ovšem na zombie, které ho nakazí a vy tak sledujete vše z pohledu chodící mrtvoly, která má neustále hlad. Velmi originální nápad a moment, kdy vpadne nakažený mladík na dětskou párty je vtipný. Safe Haven je už opravdu drsný sousto, které graduje takovým způsobem, že jsem byl napjatý jak struna na kytaře a vše je dotaženo ad absurdum. Začátek se tváří nevinně až se to nakonec zvrhne v démonicko sektářskou řežbu. Děsivé! Slumber Party Alien Abduction je finále a na mě v kině působil jako to opravdu poslední, co jsem chtěl vidět, protože nevím jestli bych to dál zvládnul, vysvětlím... :-D Většina lidí tu o něm píše jako o nejslabším, ale to dle mě nejde říct tak jednoznačně. Kamera je sice dost rozstřesená, protože je umístěná na psovi, ale od toho je to přeci found footage horror a ten přeci na tom stojí ne? Nechápu proto to neustále stěžování na epileptické záběry kameramanů. Na mě ta silná dezorientovanost působila atmosféricky a když si k tomu připočtete ten hlasitý zvuk v kině, složený z velmi nepříjemných ruchů, dost drásajících ušní bubínky, musel jsem v pár momentech si zacpávat uši a odvracet pohled. Neříkám, že byl příběh nejlepší, ale v ten moment to bylo logické vygradování všech sekvencí a já se po skončení cítil jako po jízdě na horské dráze. Celek je působivý a byl to vskutku nevšední zážitek. Líbilo se mi to víc než jednička. ()
Galerie (19)
Photo © Magnolia Pictures
Zajímavosti (6)
- Natáčení probíhalo ve Frederick County v Marylandu. (Terva)
- Indonézska časť používala drevené bábiky veľmi podobné tým z filmu Záhada Blair Witch (1999). (muti)
- Pracovní název filmu byl S-VHS. (Terva)
Tie pochvalné recenzie z filmových festivalov mali tento krát pravdu, a aj keď nie som až taký nadšený ak iní užívatelia, musím uznať, že oproti nevýraznému prvému V/H/S (2*) sa jedná o kvalitatívne vyváženejší príspevok. „Found footage“ forma je síce až priveľmi vynútená, ale prevažne b-éčkoví režiséri na ploche cca 20 minút v nej dokázali rozpútať slušný gore fest s niekoľkými fungujúcimi ľakačkami. Ale pekne po poriadku: Tape 49 (od režisérsky nie veľmi skúseného Simona Barretta) rámuje ostatné štyri príspevky vo forme príbehu dvoch detektívov, ktorí pátrajú po zmiznutom mladíkovi a v jeho dome objavia kolekciu videokaziet, z ktorých štyri máme možnosť vidieť. Ako „rámovací príbeh“ k ostatným príspevkom to je mierne nevýrazné, ale na druhej stane nepôsobí ako zbytočná snaha o vyplnenie stopáže, a hlavne v závere dokáže ponúknuť celkom atmosférický moment (v šatníku) a pár efektných ľakačiek (2,5*) / Clinical Trials (od Adama Wingarda, napr. A Horrible Way to Die (1*) – príspevok, ktorý sledujeme priamo očami hlavného hrdinu je síce dosť zbytočne vynútený tým, že tento pohľad sprostredkováva implantované robotické oko, čo je dosť zbytočne pôsobiaci pokus o „inováciu“ a klasický pohľad očami hlavného hrdinu ako v nedávnom Maniac (3*) by rozhodne pôsobil dôveryhodnejšie. Celkovo sa jedná o neurážlivý príspevok o značne agresívnych duchoch odohrávajúci sa prevažne v okolí jedného domu. V závere sa dožadovala nejaká pointa a neprehľadnú scénu v bazéne by taktiež chcelo vystrihnúť, avšak rýchle tempo a niekoľko naozaj efektných ľakačiek vytvárajú slušný hororový kraťas. Od daného režiséra som čakal omnoho horšie. (3*) / A Ride in the Park (Gregg Hale & Eduardo Sanchez, napr. Blair Witch Project (3,5*). Tvorca kultového Blair Witch je známy tým, že po tomto svojho času prvotriednom horore, ktorý nakopol všetky novodobé found-footage snímky už nedokázal natočiť ani jeden poriadny snímok (a že sa o to snažil niekoľko krát). V tomto kraťase sa opäť vrátil do prostredia lesa, ktorý však tento krát prekvapivo skombinoval so zombies, namieto čarodejnice. Vznikol tak až čierno humorný príspevok, obohatený o poriadnu dávku nechutnosti, so zbesilým tempom a fajn nápadom kamery umiestnenej na prilbe zombíka, takže dianie máme možnosť sledovať z jeho pohľadu. Zo začiatku navyše drží napätie dosť nepredvídateľný vývoj situácie, kedy nie je tak úplne jasné, aký bude osud hlavnej postavy. Nič čo tu ešte nebolo, ale v danej krátkej stopáži nanajvýš efektné. Navyše zombie som vo V/H/S/2 vážne nečakal (3*) / Safe Haven (Gareth Evans & Timo Tjahjanto) – mnohými považovaný za najkvalitnejší príspevok je u mňa ten najslabší. Od spojenia režiséra priam ospevovaného akčňáku The Raid (3*, pre mňa však len mlátička so slušnou choreografiou) a režiséra vychvaľovaného brutálneho Macabre (2*, u mňa opäť len maximálne samoúčelý a prehnane uvrieskaný) som čakal rozhodne viac. Ich príspevok má priveľmi rozvláčny úvod s nekončene dlhými monológmi jedného vyšinutého náboženského fanatika. Následne udalosti s pokusom o vyvolanie démona sú nesúdržné, navyše ich dotvárajú otrasné digitálne efekty, prehnané gore scény (samovoľne vybuchnutie človeka, známe z traileru) a v samotnom závere kazí dojem záber na priam až C-éčkovu masku okrídleného kozľa ako z toho najlacnejšieho hororu. Čo potom z toho, že tu sú tie najprehľadnejšie zábery kamier z celej série. (2*) / Slumber Party Alien Abduction (Jason Eisener, napr. Hobo with a Shotgun) – známeho „Hoba“ od tohto režiséra som si po negatívnych ohlasoch ešte neodvážil pustiť, ale minimálne tento zárez s mimozemšťanmi sa mu vydaril. Skazu celého príspevku dokonáva jedine dementne zvolené umiestnenie kamery na hlavu psa, čo z mnohých scén robí zmätočný sled záberov a divák stráca prehľadnosť. Okrem tohto dosť podstatného problému nemám čo vytknúť. Masky mimozemšťanov sa v rámci možnosti vydarili, má to veľmi slušnú atmosféru a pár nepríjemných momentov (prvý alien vo vode). (3*) / CELKOVO: 13,5* x 100 : 25 = 54%, takže 3* / PS: pri sledovaní V/H/S/2 som si však po prvý krát uvedomil podstatný rozdiel medzi ázijskými a americkými hororovými kompiláciami takýchto krátkych snímkou. Tam kde Aziati dokážu na poli 30 minút v jednom krátkom horore naservírovať zaujímavé postavy a vypointovaný príbeh (napríklad príspevky v Three, Three... Extremes, Black Night atď.), tu sa Američania sústredia len na rozpútanie, čo najnechutnejších gore scén bez väčšieho zmyslu. Nesúdim, ktorý prístup je lepší ... () (méně) (více)