Strach a hnus v Las Vegas

Velice sugestivní jízda, při které máte pocit, jako kdybyste byli rovněž v moci bezpočtu druhů omamných látek. Za to může především výrazné barevné ladění obrazu, takřka neustále se pohybující, houpavá kamera, která často zabírá danou situaci z naprosto neobvyklých úhlů, a chronologická nesouvislost děje. Divák hledí na svět Las Vegas z pohledu našich dvou hrdinů, kteří jsou věčně zmítáni narkotickým opojením a často nerozeznávají halucinogenní vize od skutečnosti. Lidé se tak proměňují v bizarní ještěry, podlaha se hýbe a prorůstá do té doby pouze namalovanými květinovými motivy. Strach a hnus v Las Vegas je krásným vzpomenutím na neopakovatelné časy šedesátých let, které má generace zná bohužel jen z filmů a vyprávění. Zmínit nesmím zapomenout ani bohatou hudební složku, která tvoří významnou část z celkového dojmu. Přes celý ten jednotvárný ráz filmu jsem se u něj překvapivě vůbec nenudil a vychutnával si každou minutu. Tento film nám dává připomenout jednu ztřeštěnou pravdu o životě, a sice, že pod vlivem drog, bez všech těch tradičních lidských zábran, bez sebereflexe a samotné vůle, když se lidé chovají jako zvěř, osvobozují se tak touto cestou od inferna lidského bytí. (22.02.2006)

Z rebríčka 200 najlepších, či najobľúbenejších filmov, mám (keď odrátame animované, hudobné snímky či muzikály) resty na úrovni 17 počinov a presne teraz je tá správna doba, všetko dobehnúť. Budem to brať postupne, "hala-bala", skákať zo žánru na žáner, pričom som sám tak nejak zvedavý, akýmže to filmárskym pokusom som sa doposiaľ úplne zbytočne, nevedomky vyhýbal, respektíve nedal im šancu, alebo naopak, nikdy som po nich nemal siahať, lebo sú to nadhodnotené sračky, ktoré si nezaslúžia žiadnu pozornosť. No a môžete teraz tri krát hádať, kam patrí tento "dofetovaný", náhodný výber, nesúrodých, neestetických obrázkov bez vtipu a charizmy. (07.06.2024)

Nebavilo mě to. Nemůžu si pomoct. Několik pasáží dobrých, třeba ta vanová, ale jinak... čekala jsem od toho mnohem víc. A nějak si nemůžu pomoct, ale Del Toro ani Depp i přes svoje neskryvatelný herecký kvality mezi mé nejoblíbenější herce rozhodně nepatří. Z nějakýho důvodu je mi hlavně Depp ve svých pološílených rolích po většinu času hodně nesympatickej a v tomhle filmu, kde jde o to, že vlastně nikdo neví, o co jde, to platilo o to víc. (21.09.2007)

Fakt, že je Terry Gilliam geniální blázen s nezměrnou představivostí, kterou zcela bez zábran sděluje svými mimořádnými vizuálními prostředky, jsme již myslím všichni vzali na vědomí:) Nyní si pro své fantaskní orgie vybral prostředí a téma, které se snad k jeho stylu ani nemohlo hodit lépe. S kufrem plných nejrůznějších drog, Tráva, LSD, Mezkalin, Torazin či Kokain se dva exoti Johnny Depp a Benicio Del Toro v drogovém opojení vydávají do Las Vegas. Po cestě naberou stopaře. Tobey Maguire s dlouhými vlasy. Ha! Tobey Maguire na blond. HA HA HA! :D Po příjezdu se ocitají na jednom nekončícím, zběsilém a šíleném tripu, kde se bizarnosti meze nekladou. Jak bylo ve snímku řečeno: Lidé se sjeli do Vegas. Naopak Johnny a Benicio se SJELI ve Vegas:) Film v podstatě nemá žádný výrazný příběh. Jde jen o jeden velký, dlouhý drogový večírek, kde se lidé mění v plazy, motivy na kobercích začínají ožívat a skutečné už není skoro nic. Gilliam jak má být, i když jsem měla dojem, že v tomto případě forma výrazně přebíjela samotný obsah. (14.04.2012)

Vynikající celovečerní drogový trip. Zběsilá jízda drogovým peklem s průvodci Johnnym Deppem (klasicky změněný k nepoznání – příšerná vizáž, směšná chůze, ...) a Beniciem Del Torem. Celá ta plejáda slavných jmen v titulcích je vedle nich pouhým luxusním křovím. Gilliamovi se povedlo zobrazit svět feťáků i s jejich optikou. I takový Cronenbergův Nahý oběd vedle tohohle filmu působí málem realisticky. (07.05.2004)