Král rybář

Nepopsatelně úžasný lidský příběh ex-pythonovského režiséra Terry Gilliama. Jeff Bridges a Robin Williams se překonávají a Amanda Plummer je kouzelným způsobem nešikovná. Nejlepší Gilliamův film a v 90. letech určitě jedno z nejlepších děl, které bylo u nás k vidění. Vizuální stránka filmu je bezchybná a scény s ohnivým rytířem jsou působivé. Bravo, Mistře. (06.08.2002)

Konečně: na mém javorovém televizním stolku přibyl nový zářez, neboť jsem byl dychtivým svědkem dalšího skvělého filmu Terryho Gilliama. Tento režisér dokáže se svou režijní taktovkou hotové zázraky, a nejinak tomu bylo i v případě tohoto kouzelného dramatu. Co na tom, že pointa vyjde najevo hned po první zmínce o kouzelném grálu, když se na to celé tak pěkně dívá. Jeff Bridges s culíkem mi sice moc nesedne, ale o to více se hodil do role arogantního člověka, který "nesnáší lidi". Robin Williams pak jako roztomilý bezdomovec přímo srší energií a elánem, a ti dva se skvěle doplňují. Stopáž uteče jedna radost, a docela teď koulím oči: to měl film opravdu 137 minut? Nepřišlo mi to, jak jsem se dobře bavil. Velmi mě překvapily (u Gilliama? Ale kdeže...) fantasmagorické vsuvky, a pohádkový konec s nočním zlodějem me dokázal rozesmát samotným svým diváckým požitkem a kouzelným vyzněním. (08.06.2009)

Další Gilliamův film, kterým opět ještě víc upevnil svou pozici mého nejoblíbenějšího řežiséra. Nádherný příběh, který ke konci sice trochu vázne, ale vše vyvažuje skvělé vizuální zpracování. To je, ale u Gilliama úžasné vždy, takže se zde akorát opakuji. Robin Williams opět dokazuje, že dokáže hrát a to výborně a ne jenom rozmělňovat svůj talent v filmech jako Flubber, atd. Jeff Bridges je zde možná ještě lepší než jako Dude Lebovski. Další skvělý film mistra. Jen tak dál pane Gilliame. (03.09.2002)

Na rovinu, nebavilo mě to. Chápu velikost a podstatu dějového rámce, ale zpracování mi nesedlo. Osud je pěkná mrcha a většinou jeho cesta vede přímo až na dno propasti. Někdy se zázračně otočí někde uprostřed mezipřistání, ale výjimečně. Nic se neděje samoúčelně, všecko má svůj smysl a řád. Lidská psychika je snad nejkřehčí neuchopitelná hmota, která na světě existuje. Jediná sekunda, špatné místo, osudová věta a nenapravitelná tragédie navždy změní život člověka. Paradoxně se střetly dvě historicky prověřené paralely: OD A KVŮLI ŽENSKÉ VEDLA CESTA DO PEKLA A Z PEKLA ZPĚT VEDLA KVŮLI A K ŽENSKÉ. Obojí rovným dílem pro oba mužské hrdiny. Bláznovství bylo předlouhé a přehnané, naopak charismatický hezoun Jeff se sexy hárem mě "donutil" vydržet a dokoukat do konce.☺ (23.01.2012)

Nemohu zazdít fakt, že Terry Gilliam je zručný filmař, obohacující diváka svým zvláštním, fantaskním viděním světa, které mívá nezřídka i hlubší myšlenku. Co mi vadí, je způsob přehánění, jako kdyby chtěl všechny své postavy, náměty, pointy, zvraty, reály i vize (které by samy o sobě mohly být i geniální) vměstnat do jednoho projektu, přitom by se na nich dalo slušně vystavět filmů několik. Důsledkem je všeobecný zmatek, kdy například pochopím, proč je Parry blázen jako když vyšije, ne tak už jeho nenadálý obrat, kdy oděn v bílém distingovaně klábosí u večeře. Nejhůř stravitelná však byla groteskně přemrštěná postava Lýdie, která, krom svých mindráků, nezažila žádný hlubší zásah do psychiky - přehrávaná Amandou Plummer si často počínala ještě cvokatěji, než hlavní cvok. Abych jen nerýpala, výčitkami mučený hrdina v podání Jeffa Bridgese byl skvělou volbou a jediným důvodem, proč vydržet do uklopýtaného konce. Škoda, že totéž neplatí o Robinu Williamsovi - "kterého nemohu vystát a jehož ublekotaný, hřejivý a dobrácký styl hraní mi leze na nervy" - stejně, jako uživatelce Mi Nü-Chai, jejíž slova jsem si s dovolením vypůjčila - líp bych to totiž nevyjádřila :-) (03.10.2009)